10 As 234/2022 - 69             USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Ing. V. V., zast. advokátem JUDr. et Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., Dvořákova 1624, Úvaly, proti žalované: vláda, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1 – Malá Strana, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Energetický regulační úřad, Masarykovo nám. 91/5, Jihlava, zast. Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., Na Florenci 2166/15, Praha 1 – Nové Město, proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2019, č. 570, v řízení o kasačních stížnostech vlády, Energetického regulačního úřadu a Ing. P. K., zast. advokátem JUDr. Filipem Chytrým, Malátova 633/12, Praha 5 – Smíchov, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2022, čj. 6 A 151/2019 ‑ 181, o návrhu vlády na přiznání odkladného účinku,     takto:     Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2022, čj. 6 A 151/2019‑181.     Odůvodnění:   [1]                Vláda usnesením č. 570 ze dne 30. 7. 2019 odvolala žalobce z funkce člena Rady Energetického regulačního úřadu (s účinností k následujícímu dni). Proti rozhodnutí vlády se žalobce bránil žalobou, městský soud této žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí vlády v celém rozsahu zrušil.   [2]                Vláda proti rozsudku městského soudu podala kasační stížnost, se kterou spojila návrh na přiznání odkladného účinku. Poukázala na to, že městský soud její rozhodnutí zrušil v celém rozsahu – zrušil tak nejenom výrok č. II o odvolání žalobce, ale též výrok č. III o jmenování Ing. P. K. do Rady ERÚ namísto žalobce (a rovněž první výrok, kterým vláda vzala na vědomí zprávu o personáliích Rady ERÚ). To přináší řadu problémů. V prvé řadě to v době energetické krize oslabuje pozici vlády i Energetického regulačního úřadu (ERÚ) při jejím řešení. Ing.  K. nemůže bez přiznání odkladného účinku jako člen Rady hlasovat a podílet se na rozhodování ERÚ. Naopak podle vlády se žalobce domáhá „návratu“ do Rady ERÚ a není tak ani jasné, kolik členů momentálně Rada ERÚ vlastně má. Podle vlády není jasná ani otázka odměňování Ing. K..   [3]                Vláda zdůrazňuje, že žalobce z Rady ERÚ odvolala pro hrubé porušení povinností podle § 17 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetického zákona). Žalobce podle ní nesplňuje předpoklady pro výkon funkce člena rady ERÚ. Odkazuje mj. na utajované informace poskytnuté Bezpečnostní informační službou (byť podle městského soudu nebyly dostatečně podložené) či na to, že žalobce byl soudně trestán a byla proti němu vedena exekuce. Žalobce by se mohl bez přiznání odkladného účinku dostat k citlivým informacím či se případně zapojit do rozhodování ERÚ. Konečně vláda dodává, že u Okresního soudu v Jihlavě bylo právě do rozhodnutí městského soudu přerušeno řízení, ve kterém se žalobce domáhá určení neplatnosti ukončení pracovního poměru k ERÚ a doplacení ušlého platu.   [4]                Žalobce ve vyjádření zdůrazňuje, že vláda nemůže návrhem na přiznání odkladného účinku chránit subjektivní práva třetích osob, musí se domáhat ochrany veřejného zájmu. K argumentaci ohledně řešení energetické krize žalobce uvádí, že není jasné, zda je Ing. K. tak nenahraditelným odborníkem, že se bez něj rozhodování ERÚ neobejde. Žalobce úkorně vnímá zpochybnění vlastní odbornosti a mediální dehonestaci, což narušuje i jeho rodinné vztahy. Oddalování konečného rozhodnutí tento stav jen prohlubuje.   [5]                ERÚ jako osoba zúčastněná na řízení naopak s návrhem souhlasí. Stěžovatel Ing. K. uvedl v kasační stížnosti doručené NSS dne 8. 8. 2022, že se s rozsudkem městského soudu i kasační stížností seznámil díky informaci od ERÚ a že s návrhem vlády souhlasí.   [6]               NSS dospěl k závěru, že vláda uvedla dostatečné důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 s. ř. s., byť důvodné nejsou všechny argumenty, které uvádí.   [7]               NSS připomíná, že žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou podává žalovaný správní orgán (kterým je v této věci vláda), musí žalovaný zdůvodnit ochranou veřejného zájmu (usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014 ‑ 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 27). Nemůže naopak argumentovat hrozící újmou na veřejných subjektivních právech třetích osob (blíže usnesení NSS ze dne 1. 10. 2008, čj. 1 As 79/2008‑105, č. 2197/2011 Sb. NSS). Přiznání odkladného účinku na základě žádosti vlády tak pochopitelně nemohou odůvodnit argumenty, že rozsudkem městského soudu byl na subjektivních právech dotčen Ing. K.. Stejně tak NSS nepřesvědčil argument, že bez přiznání odkladného účinku by došlo k „aktivaci“ řízení před okresním soudem: je přece plně na civilním soudu, jak ve svém řízení postupuje.   [8]               Na druhou stranu NSS přisvědčil dalším argumentům. Pokud by snad NSS kasační stížnosti vlády vyhověl, nastala by značně nepřehledná situace ohledně rozhodování Rady ERÚ v mezidobí mezi právní mocí rozsudku městského soudu a rozsudku NSS (srov. jen obsáhlý výčet pravomocí Rady ERÚ podle § 17b odst. 10 energetického zákona). Na výše uvedeném nic nemění ani to, že Ing. K. je jen jedním z pěti členů Rady ERÚ, na což upozornil žalobce. Podle § 17b odst. 9 energetického zákona jsou pro přijetí rozhodnutí Rady potřeba alespoň tři hlasy – nejistota ohledně jednoho jediného hlasu proto podle NSS může podstatně ovlivnit výsledek hlasování. Potřebu odkladný účinek přiznat zvyšuje též současná energetická krize a nejistota způsobená ruskou agresí na Ukrajině, během které masivně narůstají ceny elektřiny či plynu. V nynější situaci je proto tento následek pro postavení ERÚ a jeho fungování o to závažnější.   [9]               Dalším legitimním důvodem pro přiznání odkladného účinku, na který poukázala vláda, je též obava z přístupu žalobce k citlivým informacím, které má k dispozici ERÚ. Pokud by snad v budoucnu NSS rozsudek městského soudu zrušil, nebylo by již v takovém případě možno odčinit škodu, která by se (teoreticky) na veřejném zájmu mohla stát.   [10]            Hrozící zásah do veřejného zájmu navíc podle NSS podstatně převyšuje újmu, která v případě nepřiznání odkladného účinku hrozí žalobci. NSS rozumí tomu, že žalobce rozhodnutí vlády vnímá z celé řady důvodů úkorně a chce již celou věc skončit. Případné negativní důsledky spojené s přiznáním odkladného účinku jsou však z povahy věci jen dočasné (NSS o kasačních stížnostech rozhodne v řádu několika mála měsíců). Naopak ztížení rozhodování ERÚ by mohlo vést k nenapravitelným důsledkům.   [11]            NSS doplňuje, že dne 8. 8. 2022 podali ERÚ a Ing. K. své vlastní kasační stížnosti, se kterými také spojili návrhy na přiznání odkladného účinku. NSS však nyní v zájmu rychlosti rozhodoval pouze o návrhu vlády, ke kterému měli účastníci (a především žalobce) možnost se vyjádřit. S ohledem na výrok nynějšího usnesení, kterým odkladný účinek kasační stížnosti vlády přiznal a pozastavil tak účinky napadeného rozsudku městského soudu, tak o dalších návrzích na přiznání odkladného účinku není potřeba rozhodovat.   [12]            Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky napadeného rozsudku městského soudu.   [13]            Současně NSS upozorňuje, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 9. srpna 2022     Zdeněk Kühn předseda senátu