10 As 285/2022 - 26           USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna ve věci žalobkyně: B. H., zastoupené advokátem JUDr. Bohumilem Růnou, Kamlerova 795, Říčany, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 1. 2022, čj. 166462/2019/KUSK, sp. zn. SZ 059305/2018/KUSK ÚSŘ/MH, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2022, čj. 55 A 25/2022‑44, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   takto:   I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2022, čj. 55 A 25/2022‑44.   II. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   Odůvodnění:   [1]               Žalobkyně (stěžovatelka) požádala Městský úřad v Říčanech o povolení ke stavbě kůlny, která měla sloužit jako zázemí pro chov koní. Městský úřad tuto stavbu povolil a zkolaudoval. Poté však obdržel podnět, podle kterého kůlna vypadá jako rodinný dům, nikoliv jako zemědělská stavba. Při kontrole městský úřad zjistil, že stěžovatelka provedla značné stavební úpravy kůlny – zřídila okenní a dveřní otvory, rozvody vody a elektroinstalace, vnitřní příčky, podlahy, strop, schody či tepelnou izolaci.   [2]               Městský úřad proto zahájil v červenci 2016 řízení o odstranění stavebních úprav. Stěžovatelka zároveň požádala městský úřad o dodatečné stavební povolení těchto úprav. Městský úřad však úpravy dodatečně nepovolil (úpravami se změnila povaha kůlny ze zemědělského objektu na objekt k bydlení). Nařídil proto stěžovatelce, aby je odstranila. Stěžovatelka se proti rozhodnutí o odstranění stavby odvolala, Krajský úřad Středočeského kraje však odvolání zamítl. Stěžovatelka se proto bránila u Krajského soudu v Praze, i ten ale její žalobu zamítl. Stěžovatelka proto podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti požádala o přiznání odkladného účinku.   [3]               Stěžovatelka odůvodnila návrh na přiznání odkladného účinku tím, že při odstranění stavebních úprav hrozí celkové poškození kůlny. Stěžovatelka tak může utrpět značnou škodu, která by mohla mít neblahý vliv na její chov koní.   [4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatelky přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.          zda stěžovatelce hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně         zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [5]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na stěžovatelce, aby takové okolnosti tvrdila a podrobně uvedla, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.   [6]               Soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku nepřiznání odkladného účinku by stěžovatelce hrozila bezprostřední újma: stěžovatelka by byla nucena odstranit stavební úpravy a riskovat poškození celé kůlny dříve, než soud rozhodne o kasační stížnosti, v níž jde o posouzení zákonnosti rozhodnutí o odstranění stavebních úprav. NSS přihlédl rovněž k tomu, že ze stejných důvodů přiznal krajský soud odkladný účinek žalobě.   [7]               Soud nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku hrozila jakákoli újma jiným osobám, a současně neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ani krajský úřad nevyužil možnosti sdělit soudu, zda tu takové okolnosti jsou.   [8]               NSS proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Protože odkladný účinek žalobě přiznal již krajský soud, vztáhl NSS výrok svého usnesení přímo k rozsudku krajského soudu. Tím se obnoví působení odkladného účinku přiznaného krajským soudem. Usnesením o přiznání odkladného účinku však soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.   [9]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 14. listopadu 2022   Ondřej Mrákota předseda senátu