10 Azs 25/2022 - 37       USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: M. V., zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Pokorným, Veverkova 1343/1, Hradec Králové, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2020, čj. MV-160485-4/SO-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2022, čj. 43 A 3/2021-36, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   takto:     I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2022, čj. 43 A 3/2021-36, a rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2020, čj. MV-160485-4/SO-2020.   II. Žalobci se ukládá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.     Odůvodnění:   [1]               Žalovaná zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí, jímž správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobce o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU na území ČR podle § 87e odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, neboť žalobce není rodinným příslušníkem občana EU. Současně byla žalobci stanovena lhůta k vycestování z ČR. Žalobce se proti rozhodnutí žalované bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl. [2]               Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu uvedl, že se v prosinci 2018 oženil a narodilo se mu dítě. Manželka je na rodičovské dovolené; kromě toho pečuje o další čtyři děti (jedno nezletilé). Manželka má ve vlastnictví dům, jenž je obyvatelný pouze v přízemí. Pokud by stěžovatel musel opustit ČR, jeho manželka a dítě by se dostaly do hmotné nouze. Současně by byl odloučen od rodiny a nemohl by pečovat o děti. V zemi původu by těžko našel zaměstnání a v případě úspěchu u zdejšího soudu by neshromáždil dostatečné finanční prostředky k návratu do ČR. V zemi původu je válečný konflikt a stěžovatel by tam byl vystaven nebezpečí. Jeho důsledky totiž pociťují občané v celé zemi, kde vládne chaos. [3]               Podle žalované nelze institut odkladného účinku používat paušálně v případě, kdy cizinci hrozí opuštění území ČR, nemá-li zde zároveň právo pobývat. Žalovaná odkázala na judikaturu správních soudů. Pro stěžovatele by nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti neznamenalo značnou újmu. NSS by tak neměl návrhu vyhovět. [4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. [5]               NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Přihlédl přitom zejména k hledisku soukromého a rodinného života. Stěžovatel má v ČR manželku, se kterou se oženil v roce 2018 a s níž má nezletilého potomka. Manželka pečuje i o další děti (z toho jedno nezletilé) a dále se stará o dům s hypotékou, který je obyvatelný jen zčásti. Pokud by stěžovatel musel v důsledku výkonu napadeného rozhodnutí žalované vycestovat do země původu, musel by se na neurčitou dobu odloučit od své rodiny, která je usazena v ČR (manželka zde má povolení k trvalému pobytu). Nemohl by se vídat s dítětem ani rodině vypomáhat s chodem domácnosti a finančně. [6]               NSS si je vědom toho, že krajský soud nepřiznal odkladný účinek žalobě (usnesením ze dne 4. 2. 2021, čj. 43 A 3/2021-27). Stěžovatel však v návrhu tvrdil pouze obecné důvody ‑ osobní přítomnost na jednání u soudu a přerušení živnostenské činnosti. K rodinným poměrům uvedl jen, že „se manželka s nezletilými dětmi ocitne ve složité situaci“. Ostatně pro NSS není rozhodnutí krajského soudu o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě závazně určující a NSS může o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout odlišně (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS). [7]               NSS nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku hrozila jakákoli újma jiným osobám, a současně neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [8]               Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky zamítavého rozsudku krajského soudu ze dne 13. 1. 2022, čj. 43 A 3/2021-36, a taktéž rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2020, čj. MV-160485-4/SO-2020. NSS současně připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.). Dále zdůrazňuje, že toto rozhodnutí je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé. [9]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100502522. V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.     V Brně dne 15. února 2022     Ondřej Mrákota předseda senátu               Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.   ke sp. zn.: 10 Azs 25/2022            podpis  .................................................     Místo pro nalepení kolkových známek: