3 Afs 30/2022 - 43       USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Hi spead s. r. o., se sídlem Třída Čsl. armády 100, Nový Bydžov, zastoupený Mgr. Pavlem Bučinou, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2021, č. j. 31 Af 17/2020 – 64, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     takto:     Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   se zamítá.     Odůvodnění:     [1]               Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2020, č. j. 7271/20/5000-10610-711361. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti platebním výměrům Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 5. 4. 2019, kterými byly žalobci vyměřeny odvody za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu a Státního fondu životního prostředí, a rozhodnutí napadená odvoláními potvrdil. Krajský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou rozsudkem ze dne 15. 12. 2021, č. j. 31 Af 17/2020 – 64.   [2]               Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, kterou spojil s návrhem na přiznání jejího odkladného účinku. V návrhu toliko uvádí, že s ohledem na „shora uvedené“ (myšleno jím uplatněnou kasační argumentaci) žádá, aby soud přiznal kasační stížnosti „odkladný účinek, a to vzhledem k tomu, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro Stěžovatele nenahraditelnou újmu, a přitom přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným (žádným) způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.“ Nejvyšší správní soud stěžovateli v přípisu ze dne 4. 2. 2022, který byl jeho zástupci doručen dne 14. 2. 2022, sdělil, že pokud hodlá tento návrh blíže odůvodnit, nechť tak učiní ve lhůtě 14 dní od doručení tohoto přípisu. Stěžovatel (respektive jeho zástupce) na tento přípis nereagovali a svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti blíže neodůvodnil.   [3]               Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.   [4]               Kasační stížnost zásadně nemá podle § 107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [5]               Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32; všechna judikatura tohoto soudu je dostupná na www.nssoud.cz). Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozhodnutím krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného tíží stěžovatele též důkazní břemeno k uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemene po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 - 50).   [6]               Platí též, že institut odkladného účinku má mimořádnou povahu. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek bez dalšího očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je jinak třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, není-li následně zákonným postupem zrušeno; tento postup proto musí být vyhrazen jen pro výjimečné případy.   [7]               Ve světle výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel ve svém návrhu de facto jen zopakoval zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku obsažené v § 73 odst. 2 s. ř. s., kromě toho nic konkrétního neuvedl. Jím tvrzené okolnosti podle kasačního soudu bez bližšího zdůvodnění nepředstavují výjimečný a mimořádný důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jinak řečeno, takto obecné a ničím nepodložené tvrzení nemůže být důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Není úlohou tohoto soudu, aby argumentaci za stěžovatele domýšlel nebo aby v jím uplatněné kasační argumentaci dohledával, které argumenty by mohly svědčit pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jak je uvedeno výše, byl to právě stěžovatel, kdo byl povinen řádně specifikovat, jaká konkrétní újma mu v důsledku vykonání daňových rozhodnutí hrozí a svá tvrzení odpovídajícím způsobem doložit. To se však nestalo.   [8]               Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel neprokázal, že by výkon napadeného rozsudku pro něj znamenal újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., ve spojení s § 107 odst. 1, větou druhou s. ř. s., a proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Pro úplnost lze uvést, že tímto usnesením kasační soud nepředjímá, jak rozhodne ve věci samé.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. března 2022     JUDr. Tomáš Rychlý předseda senátu