3 As 8/2022 - 23     USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: L. L., proti žalovanému: Okresní státní zastupitelství v Olomouci, se sídlem 17. listopadu 44, Olomouc, o ochraně před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v použití důkazu, který byl získán v rozporu se zákonem, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 14. 12. 2021, č. j. 60 A 79/2021-14,     takto:     I.                 Řízení o kasační stížnosti  se zastavuje.   II.               Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]                Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) usnesení specifikované v záhlaví, jímž Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci odmítl žalobu stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, neboť krajský soud neměl pravomoc žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, konkrétně postup orgánu činného v trestním řízení, věcně projednat.     [2]                Poté, co byl výrokem I. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2022, č. j. 3 As 8/2022-16, stěžovatelův návrh na osvobození od soudních poplatků zamítnut, byl stěžovatel výrokem III. téhož usnesení vyzván k zaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení a současně byl poučen o následcích spojených s nevyhověním uvedené výzvě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 26. 1. 2022. Lhůta stanovená k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet následujícího dne (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a marně uplynula ve čtvrtek dne 10. 2. 2022. Stěžovatel však do dnešního dne soudní poplatek neuhradil.   [3]                Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost samotným podáním kasační stížnosti. V souladu s § 7 odst. 1 téhož zákona se stal soudní poplatek za kasační stížnost splatným okamžikem jejího podání. Jelikož stěžovatel soudní poplatek nezaplatil při podání kasační stížnosti, zdejší soud jej vyzval k zaplacení soudního poplatku v (dodatečně) stanovené lhůtě patnácti dnů, jak předpokládá § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Citované ustanovení zákona o soudních poplatcích rovněž ukládá soudu povinnost zastavit řízení po marném uplynutí (dodatečné) lhůty stanovené soudem k zaplacení soudního poplatku, přičemž k případnému zaplacení poplatku po marném uplynutí této lhůty se nepřihlíží.   [4]                Nejvyšší správní soud tedy podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil, jelikož byly naplněny podmínky předvídané větou druhou ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.   [5]                O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 17. února 2022     JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu