5 As 313/2022 - 59             USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele: Ing. P. F., proti odpůrcům: 1) hlavní město Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha, zast. Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 24, Praha, 2) Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha, za účasti: BYDLENÍ MODŘANY s.r.o., se sídlem Tyršova 405, Polná, zast. JUDr. Janem Brožem, Ph.D., advokátem se sídlem Teplého 2786/0, Pardubice, v řízení o kasačních stížnostech odpůrců 1) a 2) a osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2022, č. j. 6 A 62/2022‑110, o návrzích odpůrce 1) ze dne 16. 11. 2022, odpůrce 2) ze dne 15. 11. 2022 a osoby zúčastněné na řízení ze dne 5. 12. 2022 na přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem, takto: I. Návrh odpůrce 1) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ze dne 16. 11. 2022 se zamítá.   II. Návrh odpůrce 2) na přiznání odkladného účinku kasační stížnost ze dne 15. 11. 2022 se zamítá.   III. Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení se přiznává odkladný účinek.   IV. Osoba zúčastněná na řízení je povinna ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1 000 Kč.   Odůvodnění: I. Vymezení věci a návrhy na přiznání odkladného účinku [1]               Odpůrce 1), odpůrce 2) a osoba zúčastněná na řízení se každý svoji vlastní kasační stížností domáhají zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým městský soud zrušil: (I.) Úpravu územního plánu č. U 0831/2010 ze dne 20. 4. 2010 a (II.) Opatření obecné povahy ze dne 12. 10. 2018, č. 55/2018, změnu územního plánu č. Z 2832/00 v textové i grafické části týkající se pozemků parc. č. XA a XB v k. ú. Modřany. Oba zrušené akty se týkaly míry využití území. [2]               Ke zrušení těchto aktů došlo při tzv. incidenčním přezkumu v souvislosti s žalobou navrhovatele proti rozhodnutí odpůrce 2) ve věci umístění stavby a povolení ke kácení dřevin pro záměr stavby „Rezidence Modřany Levského, P12“. Územním rozhodnutím v této věci byla umístěna stavba právního předchůdce osoby zúčastněné na řízení na pozemky parc. č. XA, XB v k. ú. Modřany. Žalobu ve věci územního rozhodnutí městský soud vyloučil k samostatnému projednání. [3]               Společně s podáním kasační stížnosti navrhli odpůrce 1), odpůrce 2) i osoba zúčastněná na řízení, aby Nejvyšší správní soud jejich kasačním stížnostem přiznal odkladný účinek dle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [4]               Odpůrce 1) v návrhu ze dne 16. 11. 2022 uvedl pouze, že bylo napadeným rozsudkem významně zasaženo do stability územně plánovací dokumentace v předmětné lokalitě a současně také do jeho práva na samosprávu. Stejně tak je odpůrce 1) přesvědčen, že jsou naplněny i další podmínky pro přiznání odkladného účinku. Odpůrce 2) odůvodnil svůj návrh ze dne 15. 11. 2022 na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti doslovně stejně jako odpůrce 1). [5]               Osoba zúčastněná na řízení v návrhu na přiznání odkladného účinku ze dne 5. 12. 2022 uvedla, že po zrušení původní regulace míry využití území je nově tato míra tak nízká, že fakticky znemožňuje realizovat jakýkoliv smysluplný záměr. Osoba zúčastněná na řízení má v daném území územním rozhodnutím umístěn stavební záměr, který je v současné době nerealizovatelný. Jako zodpovědný investor tento záměr nemůže realizovat a žádat o stavební povolení či změnu územního rozhodnutí nezbytnou pro zlepšení záměru. Při rozsahu investice v řádech stovek milionů korun není možné, aby žádala o stavební povolení a investovala značné prostředky v řádech dalších milionů korun do dokumentace pro stavební povolení, aniž by měla relativní jistotu, že bude regulace stabilní a funkční. Upozornila též, že přijmout změny územního plánu odpůrci 1) trvá minimálně dva roky a odpůrce 1) se může rozhodnout pro zcela jinou regulaci, čímž by byl záměr osoby zúčastněné na řízení zmařen. Upozornila, že územní rozhodnutí má omezenou dobu platnosti, a to dva roky od právní moci rozhodnutí (rozhodnutí nabylo právní moci v červnu roku 2022), přičemž za dané situace není možné předmětné územní rozhodnutí změnit ani požádat o jeho prodloužení. [6]               Navrhovatel k návrhům na přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem uvedl, že se všemi návrhy souhlasí. V minulosti napadal stavební záměr osoby zúčastněné na řízení, nicméně nikdy nehodlal dosáhnout zrušení změny č. 2832/00 (opatření obecné povahy ze dne 12. 10. 2018 č. 55/2018). Navrhovatel též výslovně upozornil, že mu přiznáním odkladného účinku kasačním stížnostem nevznikne žádná dodatečná újma. II. Posouzení návrhů na přiznání odkladného účinku [7]               Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (resp. navrhovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku přitom může žádat také žalovaný správní orgán (resp. odpůrce), a to ze stejných důvodů jako žalobce nebo navrhovatel (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006‑49, č. 1255/2007 Sb. NSS). [8]               Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tam, kde kasační stížnost nemá odkladný účinek ze zákona, je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí městského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pouze pro případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s. [9]               Z výše uvedeného plyne, že návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizován, přičemž navrhovatel musí svá tvrzení náležitě osvědčit. K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti odkladný účinek přiznat, proto musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, v čem konkrétně tato újma spočívá a jaký je její rozsah. Stěžovatel v odůvodnění svého návrhu musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014‑56). II.a. Posouzení návrhů na přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem odpůrců 1) a 2) [10]            Po zhodnocení důvodů uvedených odpůrci 1) a 2) a okolností projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku jejich kasačních stížností nejsou v daném případě splněny. [11]            Jako důvod pro přiznání odkladného účinku odpůrci 1) a 2) shodně uvádí zásah do stability územně plánovací dokumentace a práva na samosprávu. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že jejich povinností bylo především tvrdit konkrétní újmu, kterou by pro ně výkon napadeného rozsudku představoval. Žádné tvrzení o konkrétní újmě však odpůrci nepředstavili a omezili se pouze na zcela obecná prohlášení o zásazích, které se z povahy věci týkají v podstatě každého zrušení opatření obecné povahy souvisejícího s územně plánovací dokumentací. Tvrzenou újmu odpůrců tak Nejvyšší správní soud považuje za zcela nekonkrétní a hypotetickou. Přiznání odkladného účinku na základě takového tvrzení by odporovalo povaze řízení o kasační stížnosti jakožto mimořádného opravného prostředku, neboť by tak bylo nutno v určitém typu řízení přiznávat odkladný účinek v podstatě paušálně vždy, což ovšem soudní řád správní nepředpokládá. [12]            Vzhledem k tomu, že odpůrci 1) a 2) v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedli žádné skutečnosti svědčící o konkrétní bezprostředně hrozící újmě v jejich individuálních případech, znemožnili tím Nejvyššímu správnímu soudu posoudit existenci závažné a reálné hrozící újmy. Za takové situace Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než konstatovat, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem odpůrce 1) a 2) nejsou splněny. Nejvyšší správní soud proto jejich návrhy zamítl podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. (výrok I. a II.). II.b. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení [13]            Pokud jde o návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku v daném případě splněny jsou. [14]            Osoba zúčastněná na řízení tvrdí, že újma v jejím případě spočívá v nemožnosti realizace záměru, do něhož investovala řádově stovky milionů korun, resp. v iracionalitě činění dalších investic směřujících k realizaci záměru za stávajícího stavu, a dále též v nemožnosti změn schváleného záměru. Nejvyšší správní soud konstatuje, že tvrzené skutečnosti, byť nejsou popsány a argumentovány podrobně, představují hrozbu závažné újmy. [15]            Vzhledem k existenci hrozící vážné újmy přikročil zdejší soud k posouzení, zda by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro osobu zúčastněnou na řízení nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Dospěl při tom k závěru, že i tato podmínka je splněna. V tomto ohledu upozorňuje, že v posuzované věci došlo ke zrušení správních aktů v rámci tzv. incidenčního přezkumu opatření obecné povahy, který byl iniciován v souvislosti s žalobou navrhovatele proti územnímu rozhodnutí odpůrce 2), kterým byla umístěna stavba osoby zúčastněné na řízení. Poté, co městský soud v incidenčním přezkumu zrušil úpravu územního plánu č. U 0831/2010 ze dne 20. 4. 2010 a opatření obecné povahy ze dne 12. 10. 2018 č. 55/2018, změnu územního plánu č. Z 2832/00 ve výše specifikované části, navrhovatel vzal zpět žalobu proti územnímu rozhodnutí odpůrce 2), kterou městský soud vyloučil k samostatnému projednání (viz bod [2] tohoto usnesení). Ve vyjádření ke kasační stížnosti pak výslovně uvedl, že považuje za vhodné, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, neboť mu jeho přiznáním žádná újma nevznikne. Rovněž oba odpůrci s přiznáním odkladného účinku souhlasí, když jeho přiznání ve vztahu ke svým kasačním stížnostem sami navrhli. Za této situace je zřejmé, že by právní následky napadeného rozsudku znamenaly pro osobu zúčastněnou na řízení nepoměrně větší újmu, než jaká jeho přiznáním může vzniknout jiným osobám. [16]            Nejvyšší správní soud dále přistoupil k posouzení, zda je přiznání odkladného účinku v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Zdejší soud konstatuje, že je zpravidla úkolem orgánů veřejné moci, aby v řízení před správními soudy hájily veřejné zájmy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 21. 8. 2013, č. j. 6 As 81/2013‑51). V nyní posuzované věci odpůrci nejen, že žádný veřejný zájem stojící proti přiznání odkladného účinku nezmiňují, ale sami navíc o přiznání odkladného účinku požádali. Ani z obsahu spisu nevyplývá, že by bylo přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem. [17]            Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že podmínky pro přiznání odkladného účinku byly v daném případě naplněny. Považuje však za podstatné zdůraznit, že tvrzení osoby zúčastněné na řízení byla poměrně kusá, nepodložená a zčásti spekulativní, a zpravidla by tak nepostačovala k přiznání odkladného účinku. Posuzovaná věc je však zcela výjimečná tím, že mezi všemi účastníky řízení panuje shoda o potřebnosti odkladného účinku a v tuto chvíli ani není zřejmý žádný rozporný veřejný zájem. Správní soudnictví slouží k ochraně veřejných subjektivních práv (§ 2 s. ř. s.), nikoliv k povšechné kontrole správních aktů či mechanické aplikaci objektivního práva, a proto v situaci, kdy posuzované zájmy nespočívaly obrazně řečeno na protilehlých miskách vah, ale naopak byly všechny zajedno, Nejvyšší správní soud odhlédl od dílčích nedostatků tvrzení osoby zúčastněné na řízení a její kasační stížnosti odkladný účinek přiznal (výrok III.). [18]            Podstatné pro takové rozhodnutí bylo, že osoba zúčastněná na řízení – na rozdíl od odpůrců – splnila svou povinnost tvrzení konkrétní újmy alespoň v elementární rovině. III. Soudní poplatek [19]            S návrhem na přiznání odkladného účinku je spojen vznik poplatkové povinnosti ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Osoba zúčastněná na řízení soudní poplatek dosud neuhradila, Nejvyšší správní soud ji proto tuto povinnost uložil výrokem IV. tohoto usnesení. Poplatkovou povinnost může podle zákona o soudních poplatcích splnit vylepením kolků na tiskopisu doručeném Nejvyššímu správnímu soudu nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočky Brno. Závazný variabilní symbol, který byl Vaší věci přidělen pro identifikaci platby, je: 1050431322. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 15. prosince 2022 JUDr. Viktor Kučera předseda senátu Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek. Ke sp. zn.: 5 As 313/2022 podpis.........................................         Místo pro nalepení kolkových známek: