5 Azs 295/2022 - 18               USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: G. G., zast. Mgr. Ondřejem Šimánkem, advokátem se sídlem Masarykova 186, Milevsko, proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 9. 2022, č. j. 54 A 8/2022‑27, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá. Odůvodnění: [1]               Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým  krajský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2022, č. j. CPR‑30222‑7/ČJ‑2021‑930310‑V242. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl stěžovatelovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne 6. 9. 2021, č. j. KRPC‑83151‑34/ČJ‑2021‑020025, kterým bylo stěžovateli uloženo správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 a § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [2]               Společně s podáním kasační stížnosti požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V návrhu na jeho přiznání uvedl pouze, že se v České republice seznámil s dívkou, se kterou nyní žije ve společné domácnosti, a uvažují spolu o sňatku. Výkonem rozhodnutí by byl rozvrácen jeho nově vytvořený partnerský vztah, čímž by byl postižen nejen on, ale i jeho partnerka. [3]               Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že tvrzení o vztahu s dívkou nemůže být použito jako obecný nástroj pro další legalizaci pobytu na území České republiky. Takový další pobyt by byl navíc v rozporu s veřejným zájmem, aby se na území zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy a respektují právní řád České republiky. Proto žalovaný navrhl, aby kasační stížnosti nebyl odkladný účinek přiznán. [4]               Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [5]               Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tam, kde kasační stížnost nemá odkladný účinek ze zákona, je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pouze pro případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s. [6]               Po zhodnocení důvodů uvedených stěžovatelem a okolností projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném případě splněny. [7]               Ve smyslu výše uvedeného je možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek. To znamená, že kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje, a uvést její intenzitu (viz např. usnesení zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2019, č. j. 1 As 171/2019‑48). Břemeno tvrzení i břemeno důkazní tak nese stěžovatel. Přiznání odkladného účinku má místo jen tam, kde jeho nezbytnost převáží nad obecným požadavkem právní jistoty opírající se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci. [8]               Jako důvod pro přiznání odkladného účinku stěžovatel uvádí svůj vztah s partnerkou, se kterou žije ve společné domácnosti a s níž uvažuje o uzavření sňatku. Toto tvrzení je samo o sobě zcela obecné a není z něj možno posoudit intenzitu a trvalost stěžovatelových vazeb. Především je však zcela nepodložené a nelze ho jakkoli osvědčit. Stěžovatel své tvrzení totiž žádným způsobem nedokládá. Za takové situace Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než konstatovat, že stěžovatel neprokázal naplnění podmínky vzniku nepoměrně větší újmy jakožto první z kumulativních podmínek vyžadovaných pro přiznání odkladného účinku. Nejvyšší správní soud se proto nezabýval ani druhou podmínkou pro jeho přiznání, tj. případným rozporem s důležitým veřejným zájmem, a stěžovatelův návrh zamítl. [9]               Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).     V Brně dne 15. listopadu 2022     JUDr. Viktor Kučera     předseda senátu