5 Azs 30/2022 - 44           USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: V. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2021, č. j. OAM-9/LE-BA02-VL11-2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 12. 2021, č. j. 60 Az 18/2021 - 30, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek. Odůvodnění: [1]               Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2021, č. j. OAM-9/LE-BA02-VL11-2021. Tímto rozhodnutím žalovaný zastavil řízení o žádosti stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neboť posoudil jeho žádost jako nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona (stěžovatel podal opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany).   [2]               Společně s kasační stížností podal stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Zdůraznil, že pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, byl by nucen z České republiky neprodleně odcestovat do své vlasti. Případný (pro stěžovatele) pozitivní výsledek v řízení u Nejvyššího správního soudu by tak pro něj ztratil význam, neboť v době rozhodnutí se již bude potýkat s následky svého návratu na Ukrajinu. V důsledku hrozeb v zemi původu pak v případě nepřiznání odkladného účinku nebude možný jeho opětovný návrat. Stěžovatel si je plně vědom skutečnosti, že přiznání odkladného účinku je institutem výjimečným, avšak v situaci, kdy nepředstavuje hrozbu pro veřejný pořádek, veřejné zdraví a bezpečnost státu by mu měla být zachována možnost setrvat na území České republiky do doby, než Nejvyšší správní soud rozhodne o kasační stížnosti meritorně.   [3]               Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti uvedl, že stěžovatelův návrh podmínky pro přiznání odkladného účinku nesplňuje. Samotný zájem stěžovatele setrvat na území České republiky do doby rozhodnutí o jeho kasační stížnosti bez dalších individuálních okolností jeho přiznání neodůvodňuje. Dle žalovaného stěžovatel případnou újmu dostatečně nekonkretizoval, proto navrhl kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznat.   [4]               Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [5]               Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s.   [6]               Po zhodnocení důvodů uvedených stěžovatelem a okolností projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě splněny.   [7]               Z § 73 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že odkladný účinek může soud přiznat za současného splnění dvou podmínek: i) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a ii) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [8]               V posuzovaném případě přitom byly splněny obě uvedené podmínky. Stěžovatel v daném případě tvrdil, že vycestování z České republiky ještě před věcným posouzením jeho kasační stížnosti pro něj bude znamenat nenahraditelnou újmu, zejm. pak tvrdil, že v případě úspěchu podané kasační stížnosti se nebude moci do České republiky vrátit. Tato tvrzení shledal Nejvyšší správní soud i s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci na Ukrajině zcela dostačujícími. Současná situace na Ukrajině představuje pro stěžovatele ohrožení na zdraví a životě vůbec, a to v bezprostřední budoucnosti, tj. do vydání rozhodnutí o kasační stížnosti (k tomu srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2019, č. j. 1 As 171/2019 - 48). Z okolností projednávané věci přitom neplyne, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [9]               Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, což vyvolává právní následky stanovené v § 78b zákona o azylu (k tomu srov. také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2020, č. j. 5 Azs 110/2020 - 9).   [10]            V této souvislosti ovšem Nejvyšší správní soud považuje za nezbytné zdůraznit, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je pouze dočasné povahy a nijak nepředjímá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o věci samé.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne18. března 2022 JUDr. Viktor Kučera předseda senátu