6 Ads 240/2022 – 11         USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce Filipa Dienstbiera a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: R. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, Praha 1, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 25. května 2021, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2022 č. j. 19 Ad 7/2021-29, takto: I.                   Kasační stížnost žalobce se odmítá. II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1]                Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v návětí označeného rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalované ve věci invalidního důchodu žalobce. [2]                Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. [3]                Jelikož stěžovatel společně s podáním kasační stížnosti neprokázal splnění uvedené podmínky, vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. října 2022 č. j. 6 Ads 240/2022-4 k předložení plné moci udělené advokátu či k prokázání, že má vysokoškolské právnické vzdělání, ve lhůtě dvou týdnů od doručení uvedeného usnesení. Nejvyšší správní soud zároveň stěžovatele poučil o následcích nevyhovění výzvě i o tom, že může požádat o ustanovení zástupce (§ 35 odst. 10 s. ř. s.). [4]                Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 3. listopadu 2022. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě (ani později) nepředložil plnou moc udělenou advokátu, neprokázal, že by splňoval podmínku řízení o kasační stížnosti stanovenou v § 105 odst. 2 s. ř. s. ani nepožádal o ustanovení zástupce soudem. [5]                Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s., jak o tom byl stěžovatel poučen. [6]                Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto usnesení  není opravný prostředek přípustný.     V Brně dne 1. prosince 2022      JUDr. Tomáš Langášek LL.M.           předseda senátu