8 Afs 112/2022-29           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: Obec Ratboř, se sídlem Komenského 8, Ratboř, zast. Mgr. Markétou Machovou, advokátkou se sídlem Kutnohorská 31, Kolín, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 16. 10. 2018, čj. MZP/2018/330/1706, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2022, čj. 11 A 225/2018‑121,     takto:     I. Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     I. Vymezení věci   [1]               Žalobkyně se u Městského soudu v Praze domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra životního prostředí, kterým zamítl námitky proti opatření Ministerstva životního prostředí ze dne 17. 8. 2018, čj. MZP/2018/330/1263. Tímto opatřením žalovaný odmítl vyplatit žalobkyni dotaci z prostředků Operačního programu Životní prostředí na Projekt č. CZ.05. 3. 29/0.0/16 041/0003793 ‑ Ekologická obec Ratboř. Městský soud v Praze žalobu zamítl.   [2]               Dne 10. 5. 2022 obdržel Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobkyně (dále „stěžovatelky“), kterou brojila proti napadenému rozsudku.   [3]               Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení, včetně včasnosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána opožděně.   [4]               Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo‑li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. […] Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   [5]                Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle § 40 odst. 2 věty první s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty.   [6]               Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví‑li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.   [7]               Nejvyšší správní soud z předloženého spisu krajského soudu ověřil, že napadený rozsudek byl zástupkyni stěžovatelky doručen do datové schránky v pondělí 25. 4. 2022. Stejné datum doručení stěžovatelka uvádí také v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto nemá o datu doručení kasační stížnosti žádnou pochybnost.   [8]               Lhůta pro podání kasační stížnosti počala běžet následující den, tedy v úterý 26. 4. 2022. Jejím posledním dnem bylo pondělí 9. 5. 2022, coby den, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (§ 106 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 40 odst. 2 s. ř. s.). Kasační stížnost byla odeslána z datové schránky zástupkyně stěžovatelky v úterý 10. 5. 2022. Je tedy opožděná (o jeden den), zmeškání lhůty přitom nelze prominout. Nelze proto přisvědčit stěžovatelce, která v kasační stížnosti tvrdí, že posledním dnem lhůty pro její podání bylo 10. 5. 2022.   [9]                Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.   [10]            O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 31. května 2022     Petr Mikeš předseda senátu