8 As 360/2021-24     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, ve věci ochrany proti nečinnosti žalovaného, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2021, čj. 11 A 161/2021‑9,   takto:   I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.   II. Kasační stížnost se zamítá.   III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: [1]                Žalobce (dále „stěžovatel“) napadá kasační stížností v záhlaví uvedené usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla v řízení o žalobě proti nečinnosti spočívající v neposkytnutí informací zamítnuta žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. [2]                Městský soud obě žádosti zamítl z důvodu, že stěžovatel nedostál povinnosti řádně prokázat a tvrdit své poměry. V prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech uvedl a doložil pouze to, že pobírá starobní důchod ve výši 4 662 Kč. Vzhledem k tomu, že ohledně svého majetku a výdajů nic netvrdil ani nedoložil, soud si nemohl učinit dostatečně úplný obraz o jeho poměrech. [3]                Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že městský soud má zájem na věci a jednal podle politické objednávky, konkrétně podle metodiky StB z roku 1982. Dále zpochybňuje důvodnost odkazu městského soudu na „rozhodnutí NSS z roku 2005 (25. 1. 2005)“ [pozn. NSS: městský soud citoval usnesení NSS z 25. 1. 2005, čj. 7 Azs 343/2004‑50, č. 537/2005 Sb. NSS]. Kromě toho uvádí, že žije v bídě a nedostatku. Další tvrzení stěžovatele směřují vůči samotné nečinnosti žalovaného spočívající v neposkytnutí požadovaných informací. Součástí kasační stížnosti je žádost o ustanovení zástupce.   [4]                Vzhledem k tomu, že stěžovatel napadá usnesení o neosvobození od soudních poplatků a o neustanovení zástupce, nemusí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS z 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014‑19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud proto povinné zastoupení nevyžadoval. Přesto však žádost stěžovatele o ustanovení zástupce posoudil z hlediska toho, zda je takový postup nutný k ochraně jeho práv. Dospěl k závěru, že ustanovení zástupce stěžovateli není třeba, neboť se jedná o věc jednoduchou. Stěžovatel brojí proti usnesení ve věci neosvobození od soudního poplatku a neustanovení zástupce a byl schopen relevantní důvody, pro které má za to, že mu mělo být osvobození přiznáno a zástupce ustanoven, byť zcela jednoduše, uvést. K tomu lze dodat, že stěžovatel v kasační stížnosti nepřiblížil, z jakého důvodu je ustanovení zástupce nezbytné k ochraně jeho práv. [5]                S ohledem na obdobné věcí stěžovatele vedené u tohoto soudu a předchozí praxi zdejšího soudu v těchto věcech (srov. rozsudek NSS z 19. 11. 2021, čj. 3 As 306/2021‑13), neshledal soud důvod k tomu, aby byl stěžovateli poskytnut další prostor k obstarání zástupce na své náklady. Soud přistoupil rovnou k posouzení kasační stížnosti. [6]                Kasační stížnost není důvodná. [7]                Nejvyšší správní soud ze soudního spisu ověřil, že městský soud stěžovatele srozumitelným způsobem vyzval k prokázání majetkových poměrů a stěžovatel tvrdil a doložil pouze výši starobního důchodu. Důvody, pro které městský soud žádost stěžovatele zamítl, tedy mají oporu ve spise. [8]                Nelze přisvědčit námitce, podle níž má městský soud zájem na věci a jednal podle politické objednávky, neboť takový závěr nelze ani náznakem dovodit z žádného ze stěžovatelových tvrzení. Odkaz městského soudu na citované usnesení čj. 1 As 196/2014‑19, v němž šlo o rozsah povinnosti žadatele o osvobození od soudních poplatků řádně tvrdit a prokázat své poměry, je zcela přiléhavý. Poukaz stěžovatele na to, že v důsledku předchozích postupů orgánů veřejné moci žije v bídě a nedostatku, nemění nic na tom, že je v žádosti o osvobození od soudních poplatků povinen řádně tvrdit a doložit své majetkové poměry tak, aby o nich soudu podal celkový a dostatečně určitý obraz. [9]                Kasačními tvrzeními, jež směřují vůči samotnému postupu žalovaného, se Nejvyšší správní soud nezabýval, neboť se týkají věci samé a postrádají návaznost na předmět napadeného usnesení. [10]            Nejvyšší správní soud tedy kasačním námitkám nepřisvědčil, a proto kasační stížnost podle § 110 odst. 1 věty poslední s. ř. s. zamítl. [11]            Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.  Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně 27. ledna 2022   Jitka Zavřelová předsedkyně senátu