9 As 82/2020 - 57                 USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: V. G., zastoupený JUDr. Václavem Junkem, advokátem se sídlem Krajinská 35/1, České Budějovice, proti žalovaným: 1) Katastrální úřad pro Středočeský kraj, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8, a 2) Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8, proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 2. 7. 2015, č. j. OR-55/2015-212-20, a rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 13. 11. 2015, č. j. ZKI PR-O-119/955/2015-22, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2020, č. j. 54 A 89/2019 - 32,     takto:   I.  Kasační stížnost   se odmítá.   II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do rukou jeho zástupce JUDr. Václava Junka, advokáta se sídlem Krajinská 35/1, České Budějovice, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:   I.  Vymezení věci  [1]               Katastrální úřad pro Středočeský kraj jako správní orgán prvního stupně výše citovaným rozhodnutím rozhodl o námitce manželky žalobce proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Žalobce sám účastníkem tohoto řízení nebyl. O probíhajícím řízení však věděl, neboť dne 15. 6. 2015 nahlížel do spisu, ze kterého dále vyplývá, že proti uvedenému rozhodnutí nepodal odvolání. [2]               V jiném řízení Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze výše citovaným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí katastrálního úřadu v jiné věci týkající se opravy chyby v katastrálním operátu na žádost žalobce a jeho manželky. [3]               Žalobce napadl obě rozhodnutí společnou žalobou, o které rozhodl Krajský soud v Praze nyní napadeným usnesením tak, že ji ve vztahu k oběma rozhodnutím odmítl. V části týkající se rozhodnutí katastrálního úřadu shledal žalobu nepřípustnou pro nevyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem podle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.). V části směřující proti rozhodnutí inspektorátu shledal krajský soud žalobu opožděnou podle § 72 odst. 1 s. ř. s., neboť napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno 20. 11. 2015 a žalobce podal žalobu po více jak třech letech po uplynutí lhůty k jejímu podání.   II.  Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaných  [4]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá výše označené usnesení krajského soudu kasační stížností a domáhá se jeho zrušení. [5]               Stěžovatel namítá, že krajský soud nezohlednil při svém rozhodování jeho námitky týkající se obsahu obnoveného katastrálního operátu a nezabýval se navrženými důkazy. Dále také namítá vady řízení před katastrálním úřadem a inspektorátem, kterými se krajský soud vůbec nezabýval. [6]               Žalovaný 1) ve vyjádření ke kasační stížnosti žalobce stručně sdělil, že se ztotožňuje s rozhodnutím krajského soudu. [7]               Žalovaný 2) se ke kasační stížnosti vyjádřil též stručně a navrhl ji zamítnout.   III.  Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu  [8]               Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [9]               Kasační stížnost není přípustná. [10]            Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.) a vždy se musí opírat o některý z důvodů podle § 103 odst. 1 s. ř. s. Jinak je podle § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná. Účinně pak může směřovat jen proti těm důvodům soudního rozhodnutí, na nichž je toto rozhodnutí postaveno (srov. např. usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, č. j. 7 Afs 106/2009 - 77, č. 2103/2010 Sb. NSS). Je-li tedy napadeno usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby, lze z kasačních důvodů uplatnit pouze důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a namítat nezákonnost samotného odmítnutí, tj. že krajský soud neměl návrh stěžovatele odmítnout. V řízení o kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí návrhu se nelze domáhat přezkoumání samotného merita věci (srov. např. usnesení NSS ze dne 14. 6. 2016, č. j. 1 As 271/2015 - 36, odst. [11], nebo novější rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2019, č. j. 1 Afs 86/2019 - 26, odst. [18]). Všechny námitky, kterými stěžovatel rozporoval nesprávný postup žalovaných, jsou proto nepřípustné. [11]            V projednávané věci podání stěžovatele nijak nereaguje na usnesení krajského soudu, které napadá. Kasační stížnost ani částečně nezpochybňuje rozhodovací důvody krajského soudu, které tento soud vedly k odmítnutí žaloby stěžovatele, ale míří výlučně proti rozhodnutím žalovaných správních orgánů. Jako taková je tedy nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s., neboť se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 (srov. např. již citované usnesení NSS č. j. 7 Afs 106/2009 - 77, dále ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 Azs 101/2020 - 17, odst. [7], nebo ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019 - 63, odst. [12]). [12]            Současně rozhodující senát neshledal, že by kasační stížnost nesplňovala zákonem vyžadované náležitosti a bylo by nutné požadovat po stěžovateli její doplnění podle § 106 odst. 3 s. ř. s., jak ostatně stěžovateli již sdělil přípisem ze dne 11. 5. 2020, č. j. 9 As 82/2020 - 43. [13]            Nebyl pak ani důvod hledět na podanou kasační stížnost jako na podání trpící vadami, které je stěžovatel povinen odstranit podle § 109 odst. 1 s. ř. s. Toto ustanovení slouží k tomu, aby soud zajistil doplnění kasačních důvodů u těch kasačních stížností, které jsou podány jako blanketní, tj. neobsahují vůbec žádnou argumentaci (srov. např. již citované usnesení NSS č. j. 10 As 181/2019 - 63, odst. [13]). O takovou kasační stížnost se však v projednávaném případě nejedná. Podání stěžovatele obsahuje argumentaci k věci samé, ale nepokrývá kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., který jediný stěžovatel mohl uplatnit.   IV.  Závěr a náklady řízení  [14]            Nejvyšší správní soud proto ze shora uvedených důvodů kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. [15]            Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. [16]            Výrok o vrácení zaplaceného soudního poplatku se opírá o § 10 odst. 3, větu třetí, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 17. února 2022   JUDr. Radan Malík předseda senátu