1 As 148/2023 - 36             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila a soudců Michala Bobka a soudkyně Lenky Kaiové v právní věci žalobce: P. S., zast. Mgr. Václavem Stehlíkem, advokátem se sídlem U Synagogy 701/2, Česká Lípa, proti žalovanému: město Louny, se sídlem Mírové náměstí 35, Louny, zast. JUDr. Karlem Davidem, advokátem se sídlem Sladkovského 1640, Louny, v řízení o kasačních stížnostech žalobce a žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 6. 2023, č. j. 16 A 90/2020 ‑ 248,     takto:     I. Řízení o kasační stížnosti žalovaného se zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žalovaného.     Odůvodnění:     [1]               Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) výroky I. a II. rozsudku ze dne 27. 4. 2023, č. j. 16 A 90/2020 ‑ 248, zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal určení nezákonného zásahu žalovaného spočívajícího v odtažení vozidla BMW X5, registrační značky X, dne 3. 10. 2019 z místa před domem č. p. X v B. ulici v L., kde bylo původně odstaveno, do areálu sběrného dvora Technické správy města Loun, s. r. o., a v nenavrácení tohoto vozidla na původní místo. Naopak výrokem III. tohoto rozsudku krajský soud uložil žalovanému, aby ve lhůtě dvou týdnů od právní moci daného rozsudku obnovil stav před nezákonným zásahem spočívajícím v nenavracení výše vymezeného vozidla na vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa před domem č. p. X v B. ulici v L..   [2]               Proti tomuto rozsudku podal včas kasační stížnost jak žalobce (dne 11. 7. 2023), tak žalovaný (dne 30. 6. 2023).   [3]               Dne 17. 7. 2023 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání právního zástupce žalovaného, označené jako „Kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 6. 2023, č. j. 16 A 90/2020 ‑ 248 (žalobce Petr Srkal, nar. 19. 12. 1963, žalovaný město Louny) ‑ zpětvzetí“. V něm právní zástupce v zastoupení žalovaného prohlásil, že bere kasační stížnost zpět.   [4]               V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem. Může proto vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.   [5]               Z doručeného podání je zřejmé, že byla srozumitelně a určitě projevena skutečná vůle žalovaného vzít svoji kasační stížnost zpět. Podání bylo učiněno stejným právním zástupcem, který podal kasační stížnost. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti žalovaného zastavil podle § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.   [6]               Řízení dále pokračuje o kasační stížnosti žalobce.   [7]               Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 27. července 2023     Ivo Pospíšil předseda senátu