1 As 224/2023 - 67           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudce Michala Bobka a soudkyně Lenky Kaniové v právní věci žalobců: a) Honební společenstvo Úžice, se sídlem Nechybská 252, Sázava, b) Myslivecký spolek Úžice Nechyba, z. s., se sídlem Úžice 38, Uhlířské Janovice, c) obec Úžice, se sídlem Úžice 38, Uhlířské Janovice, všichni zastoupeni Ing. Mgr. Bc. Václavem Holým, advokátem se sídlem Na Příkopě 857/18, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81, Praha 5, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Benediktínské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, se sídlem Vyšehradská 320/49, Praha 2, zast. Mgr. et. Mgr. Petrem Hanzalem, LL.M., se sídlem Vyšehradská 320/49, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2022, č. j. 061884/2022/KUSK, v řízení o kasačních stížnostech žalovaného a osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2023, č. j. 43 A 44/2022‑76, o návrhu osoby zúčastněné na řízení na přiznání odkladného účinku,     takto:     I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.   II. Osobě zúčastněné na řízení se ukládá zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Odůvodnění:     I. Vymezení věci   [1]                Osoba zúčastněná na řízení podala dne 24. 10. 2019 návrh na změnu honiteb, mezi nimiž byla mj. honitba Úžice, za účelem uznání vlastní honitby Černé Budy. Žalobci byli účastníky řízení: žalobce a) coby držitel honitby Úžice, žalobce b) coby uživatel této honitby a žalobkyně c) coby vlastnice některých honebních pozemků, o něž v řízení šlo.   [2]                Městský úřad Kutná Hora vydal dne 15. 12. 2021 rozhodnutí, č. j. MKN/1888949/2021, jímž na základě návrhu žadatele rozhodl:   I. podle § 31 odst. 6 písm. c) zákona o myslivosti o zániku honitby Svatý Prokop (CZ2112202033), jejímž držitelem byly Lesy České republiky, s. p. (dále jen „Lesy ČR“); II. podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti o změně hranic honitby Úžice (CZ2112110037), jejímž držitelem je žalobce a); III. podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti o změně hranic honitby Rataje nad Sázavou (CZ2112110027), jejímž držitelem je Honební společenstvo Rataje nad Sázavou; IV. podle § 29 ve spojení s § 17 a § 18 zákona o myslivosti o uznání nové honitby Černé Budy, jejímž držitelem je žadatel.   [3]                Žalovaný vydal dne 17. 5. 2022 napadené rozhodnutí, kterým prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že výrok II doplnil o další pozemky, které uvolnil z honitby Úžice. Výrok IV změnil tak, že tyto pozemky přičlenil k honitbě Černé Budy. Ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil.   [4]                Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) následně k podané žalobě žalobců napadené rozhodnutí žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.   II. Návrh na přiznání odkladného účinku   [5]                Nejvyšší správní soud obdržel ve výše nadepsané věci kasační stížnosti žalovaného a osoby zúčastněné na řízení, jimiž se domáhají zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu. Osoba zúčastněná na řízení (dále také jen „navrhovatel“) současně podala návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle § 107 odst. 1 ve spojení s § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).   [6]                Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti navrhovatel odůvodnil tak, že napadený rozsudek krajského soudu má zásadní dopad do jeho osobní a majetkové sféry. Rozhodnutí bylo vydáno v řízení, které zahájil navrhovatel. Na základě tohoto rozhodnutí již dva roky provozuje honitbu Černé Budy. Na zřízení honitby vynaložil významné finanční, personální a časové náklady, včetně mj. zřízení a provozu mysliveckých zařízení (např. 3 nových krmelců, 5 slanisek, 4 posedů a opravy starých posedů), péče o zvěř, provádění odváděcího přikrmování za účelem aktivního monitoringu pohybu zvěře a přesunu zvěře působící škody na kulturách.   [7]                Hrozící újmu spatřuje stěžovatel v tom, že mu bude po přechodnou, nikoli však krátkou dobu znemožněno pokračovat ve výkonu práv držitele honitby Černé Budy. Po tuto dobu přitom budou mít užitek z nákladů vynaložených navrhovatelem jiné osoby. Státní podnik Lesy ČR, který zaniklou honitbu Svatý Prokop přestal obhospodařovat, nemá dle informací navrhovatele k obhospodařování honitby personální kapacitu. I v případě pronájmu nebudou Lesy ČR schopny přikrmovat zvěř přes zimu 2023/2014. Navrhovateli tak vzniknou majetkové škody z nadměrného poškození lesních porostů zvěří, stejně jako škody na polních plodinách v důsledku nelovení zvěře. Konečně vznikne navrhovateli i majetková škoda z neulovené a neprodané zvěře.   [8]                Hrozící újma je podle názoru navrhovatele větší než újma hrozící jiným osobám v důsledku přiznání odkladného účinku. Dočasné obnovení honitby Svatý Prokop bude znamenat počáteční náklady za sporadického užitku, přičemž není zřejmé, nakolik budou Lesy ČR schopny a ochotny do honitby investovat. Dopad na honitbu Úžice a honitbu Rataje nad Sázavou ve formě změny jejich hranic je přitom menší než dopad na navrhovatele, neboť dochází pouze ke zmenšení jejich výměry (na rozdíl od trvání honitby Černé Budy v důsledku napadeného rozsudku). Rovněž je menší újma dotčených vlastníků pozemků přičleněných k honitbě Černé Budy z honitby Úžice či z honitby Rataje nad Sázavou, než jaká je újma navrhovatele v důsledku napadeného rozsudku. Právě uvedené dovozuje mj. z toho, že se držitel ani uživatel honitby Rataje nad Sázavou proti prvostupňovému rozhodnutí neodvolal, ani nepodal žalobu proti napadenému rozhodnutí.   [9]                Přiznání odkladného účinku je též v souladu s veřejným zájmem, neboť navrhovatel je oproti státnímu podniku Lesy ČR v lepší pozici ohledně předpokladů a záruk dostatečně kvalitní péče o zvěř v honitbě.   [10]            Žalovaný s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti vyslovil souhlas. Upozornil, že nepřiznáním odkladného účinku vznikne škoda novému vlastníkovi honebních pozemků, držiteli honitby, který nebude mít možnost vykonávat své právo myslivosti a starat se o zvěř.   [11]            Žalobci s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí. Poukázali na to, že návrh na přiznání odkladného účinku musí být řádně odůvodněn a doložen skutečnostmi, která jednotlivá tvrzení prokazují. Tomu navrhovatel nedostál; jeho návrh je nekonkrétní, není v něm dostatečně specifikována intenzita možné újmy ani jiné skutečnosti, z nichž lze újmu dovodit. Navrhovatel svá tvrzení neopírá ani o žádné důkazy.   [12]            Újma hrozící stěžovateli navíc podle žalobců nedosahuje požadované intenzity. Krmení představuje průběžný náklad. Náklady spojené s vybudováním mysliveckých zařízení pak představují soukromoprávní nároky, které mají být vypořádány v souladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Stejně tak další případné hypotetické škody jsou soukromoprávním nárokem navrhovatele vůči uživatelům honiteb. Zákon navíc výslovně upravuje objektivní odpovědnost uživatelů honiteb mj. za škody na lesních porostech. Přiznání odkladného účinku by mělo přitom zásadní dopad na žalobce a další osoby. Napadeným rozhodnutím bylo zasaženo celkem do tří honiteb, újma spočívající přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by tak vznikla více osobám, jež by byly omezeny ve výkonu práva myslivosti. Tato újma je tak minimálně srovnatelná s újmou hrozící navrhovateli. Přiznání odkladného účinku by navíc mělo dopad i na probíhající správní řízení, které by nemohlo plynule pokračovat tak, aby co nejdříve došlo k odstranění vad zrušeného rozhodnutí žalovaného. Trval by tak nezákonný stav, po jehož dobu by držitelé honiteb Úžice a Rataje nad Sázavou nemohli hospodařit na nezákonně vyňatých pozemcích.   [13]            Žalobci rovněž upozornili, že krajský soud žalobcům, kteří byli v prakticky srovnatelné situaci, nepřiznal odkladný účinek podané žalobě (usnesení ze dne 28. 7. 2022, č. j. 43 A 44/2022 ‑ 33), neboť změny v užívání honiteb nepokládal za důvod pro přiznání odkladného účinku a zdůraznil, že má být postupováno dle § 29 odst. 4 zákona o myslivosti. V důsledku toho téměř dva roky nebyly příslušné pozemky součástí honitby Úžice i Rataje nad Sázavou a honitba Svatý Prokop neexistovala, čímž žalobcům a dalším osobám vznikala dlouhodobě újma. Nepřiznáním odkladného účinku bude existovat stav před vydáním napadeného rozhodnutí, tedy nedojde ke zmenšení honiteb o příslušné pozemky, a tudíž jejich uživatelé budou vykonávat právo myslivosti v plném rozsahu. Zajištěna tak bude péče o zvěř, včetně jejího krmení a regulace, o což má navrhovatel obavu. Právo myslivosti v honitbě Svatý Prokop bude vykonávat státní podnik Lesy ČR. Tvrzení navrhovatele o nedostatečné personální kapacitě Lesů ČR považují žalobci za ničím nepodložené tvrzení. Lesy ČR mohou využívat honitbu samy, výkon práva myslivosti může být zajišťován myslivci na základě povolenek. Navrhovatel se přitom může na výkonu práva myslivosti podílet, neboť bude získávat nájem z předmětných pozemků, úhrady za jejich přičlenění atd.   [14]            Dne 12. 12. 2023 obdržel Nejvyšší správní soud doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku. V něm navrhovatel doložil písemnou žádost Města Sázava, aby navrhovatel v honitbě Černé Budy v co nejkratším možném termínu redukoval stav černé zvěře z důvodu způsobených majetkových škod a ohrožování obyvatel Města Sázava černou zvěří. Tato žádost má podle navrhovatele dokládat, že státní podnik Lesy ČR nemá dostatečnou personální kapacitu k obhospodařování dotčené honitby a není schopen a ochoten do honitby investovat tak, jak to vyžaduje zájem zvěře a zájem vlastníků dotčených pozemků.   III. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku   [15]            Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu § 107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.   [16]            Odkladný účinek kasační stížnosti představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon rozhodnutí nebo jeho jiné následky mohou působit značné obtíže. Kasační stížnost jako mimořádný opravný prostředek směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí správního soudu, a proto je do doby rozhodnutí o kasační stížnosti nutné na rozhodnutí krajského soudu pohlížet jako na zákonné. Odchylka od této základní zásady je možná pouze v případě naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [17]            Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [18]            Nejvyšší správní soud po posouzení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. nejsou naplněny. Nejvyšší správní soud konkrétně neshledal splněnou již první podmínku, tedy existenci hrozící újmy v důsledku nepřiznání odkladného účinku, jež by byla nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.   [19]            Předně je třeba uvést, a jak ostatně upozorňují i žalobci, že povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má navrhovatel (k tomu srov. např. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 ‑ 32, či ze dne 23. 1. 2014, č. j. 6 Ads 99/2013 ‑ 11). Tvrzení, že státní podnik Lesy ČR nemá dostatečné personální kapacity k zajištění obhospodařování honitby Svatý Prokop, což by mohlo mít negativní dopad na přikrmování zvěře, přitom navrhovatel ve svém návrhu nijak blíže nedoložil. Navíc s ohledem na subjekt, tedy státní podnik Lesy ČR, který není zrovna malou společností, kterému by byla péče o české lesy velkou neznámou, jde o tvrzení dosti spekulativní. Navrhovatel tak učinil až v doplnění svého návrhu poukazem na žádost města Sázava o redukci stavu černé zvěře v honitbě Černé Budy. Tuto žádost však nepovažuje NSS za dostatečně průkaznou k prokázání tvrzení o hrozící újmě. Ze samotné skutečnosti, že město Sázava žádá o redukci stavu černé zvěře, nelze dovozovat, že státní podnik Lesy ČR nemá dostatečnou kapacitu tuto redukci sám zajistit. Navíc s ohledem na skutečnost, že napadený rozsudek krajského soudu nabyl právní moci dne 3. 11. 2023, tak pokud by žádost Města Sázava ze dne 6. 12. 2023 o něčem vypovídala, tak maximálně o spekulaci, že to byl patrně předchozí správce honitby, kdo nebyl schopen zajistit redukci černé zvěře, neboť ta se v rámci jednoho měsíce, navíc listopadu, zpravidla příliš nemnoží.   [20]            Ani další tvrzení navrhovatele ohledně hrozící újmy neodůvodňují přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Navrhovatel spatřuje svoji újmu především v majetkových škodách z neulovené a neprodané zvěře a ve skutečnosti, že z jím vynaložených nákladů (na zřízení a provoz mysliveckých zařízení, chov zvěře atd.) mají mít užitek jiné osoby. Uvedené otázky však bezprostředně nesouvisí s předmětem tohoto řízení, jímž je rozhodnutí týkající se uznání, zániku a změny hranic honitby. Žalobcům lze přisvědčit, že vyrovnání určitých majetkových hodnot v souvislosti s výkonem myslivosti představuje soukromoprávní nároky, které mají být vypořádány v souladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti. To platí i pro případnou škodu na honebních pozemcích nebo polních plodinách způsobenou zvěří, na kterou navrhovatel poukazuje [srov. § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti]. Jakékoli majetkové škody, či obohacení na úkor navrhovatele, lze tudíž vypořádat prostřednictvím soukromoprávních nároků. Takové svojí povahou ekonomické škody tak nejsou důvodem pro přiznání odkladného účinku.   [21]            Pokud jde o samotnou namítanou nemožnost vykonávat právo myslivosti a starat se o zvěř, lze rovněž souhlasit s žalobci, že tato újma je zcela srovnatelná s újmou, která hrozí uživatelům honiteb dotčených napadenými správními rozhodnutími. Správní rozhodnutí v projednávané věci se týkala uznání, zániku a změny hranic honitby. Konkrétně byla správními rozhodnutími zrušena existující honitba Svatý Prokop a upravena hranice dvou honiteb Úžice a Rataje nad Sázavou. Již v důsledku žalobou napadeného správního rozhodnutí tudíž došlo k určité újmě na právu myslivosti uživatelů těchto tří rozhodnutím dotčených honiteb. Tato újma je přitom zcela srovnatelná s újmou, kterou nyní tvrdí navrhovatel – nemožnost vykonávat právo myslivosti. Na straně navrhovatele proto podle názoru NSS nelze mluvit o nepoměrně větší hrozící újmě, než je újma hrozící jiným osobám v důsledku přiznání odkladného účinky. Tyto újmy jsou v zásadě stejné.   [22]            Jelikož nebyla splněna první podmínka pro přiznání odkladného účinku, Nejvyšší správní soud se již nezabýval podmínkou druhou. Návrhu na přiznání odkladného účinku proto nevyhověl.   [23]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 ‑ 32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodnutím o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž vyzval osobu zúčastněnou na řízení ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení.   [24]            Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolků na podání adresovaném Nejvyššímu správnímu soudu nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010422423.   [25]            Závěrem soud připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS).   Poučení: Nebude‑li poplatek za návrh ve stanovené lhůtě zaplacen, bude vymáhán.   Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.   V Brně dne 13. prosince 2023   Ivo Pospíšil předseda senátu