1 Azs 106/2023 - 57             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobců: a) F. K. a b) S. K., zastoupeni Mgr.  Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobách proti rozhodnutím žalované ze dne 13. 10. 2022, č. j. MV‑167915‑4/SO‑2022 a č. j. MV‑167959‑4/SO‑2022, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2023, č. j. 31 A 34/2022‑56,     takto:     I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2023, č. j. 31 A 34/2022‑56, a rozhodnutí žalované ze dne 13. 10. 2022, č. j. MV‑167915‑4/SO‑2022 a č. j. MV‑167959‑4/SO‑2022.   II. Žalobcům se ukládá zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Odůvodnění:     I. Vymezení věci a návrh na přiznání odkladného účinku   [1]                Napadeným rozsudkem zamítl Krajský soud v Hradci Králové žalobu proti rozhodnutím žalované ve věci zamítnutí žádosti žalobců o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 87e odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.   [2]                Proti rozsudku krajského soudu podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) kasační stížnost, s níž spojili návrh na přiznání odkladného účinku. Návrh odůvodňují nepřiměřeným zásahem do jejich života a života jejich dětí v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelé žijí na území České republiky více než patnáct let, tedy podstatnou část svého života. Za tuto dobu si zde vytvořili mimořádné vazby a plně se integrovali. Na území ČR vychovali čtyři děti, z nichž jedno je českým státním občanem (R. K., nar. \X). Páté (J. K., nar.) se pak narodilo již na území ČR. Se všemi dětmi žijí v současné době (a po celou dobu pobytu na území) ve společné domácnosti, v rodinném domě v Rychnově nad Kněžnou. Rodina je tak zvyklá žít pohromadě a její členové jsou na sebe výrazně citově vázáni. Stěžovatel a) na území ČR několik let podnikal v gastronomickém sektoru. V podnikání v současné době pokračuje zmíněný nejstarší syn R., jeho podnikání je zdrojem obživy pro celou rodinu a stěžovatel a) mu v něm vypomáhá. Dcera B. K. (nar. X) studuje na Obchodní akademii v Hradci Králové. Nezletilá dcera H. K. (nar. X) studuje Střední zemědělskou školu v Kostelci nad Orlicí. Stěžovatelé považují za svou povinnost dcery ve studijních aktivitách podporovat v podobě poskytování péče a zázemí.   [3]                Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.   II. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku   [4]                Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech důvodů a skutečností přednesených stěžovateli dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).   [5]                Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [6]                Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podle § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [7]                Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 ‑ 38).   [8]                V souvislosti s posuzováním újmy hrozící stěžovatelům Nejvyšší správní soud uvádí, že důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatelů oproti jiným osobám jsou zásadně individuální, závislé na osobách stěžovatelů a jejich konkrétní situaci. Má‑li být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí stěžovatelé tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na samotné vycestování utrpěli. Taková újma může mít povahu zásahu do rodinného života stěžovatelů (např. dlouhodobé odloučení od blízkých příbuzných), zásahu do ustáleného soukromého života (bude se jednat o plně integrovaného cizince žijícího dlouhodobě na území ČR, který již v zemi původu postrádá jakékoliv zázemí), povahu zásadních zdravotních důvodů (např. významné zdravotní obtíže bránící odjezdu či neléčitelné v zemi původu s rizikem progrese) nebo výjimečných ekonomických důvodů (např. ztráta významných ekonomických hodnot v důsledku odjezdu spojená s existenčními obtížemi v zemi původu nebo těžký nedostatek prostředků pro návrat v případě úspěchu kasační stížnosti). Rozhodné okolnosti však musí stěžovatelé nejen zcela konkrétně tvrdit, ale také patřičným způsobem doložit.   [9]                Povinnost tvrdit vznik újmy stěžovatel naplní zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti případu. Stěžovatelé tak v nyní posuzované věci učinili popisem skutkových okolností týkajících se jejich rodinného a soukromého života, které vyplývají také ze správního spisu.   [10]            V projednávaném případě by vykonatelnost napadeného rozhodnutí a rozsudku pro stěžovatele znamenala praktickou nutnost odcestovat z území. Stěžovatelé přitom na území ČR vychovávají pět dětí, přičemž jedno z nich je občanem ČR a dvě zde studují střední školu. Rodina žije pohromadě a má zde silné vazby vytvořené v průběhu dlouhých let pobytu na území. Vzhledem k těmto skutečnostem by vykonatelnost napadeného rozhodnutí a rozsudku zcela jistě představovala újmu ve formě dotčení práva na respektování soukromého a rodinného života, a to nejen stěžovatelů, ale i jejich dětí.   [11]            Nejvyšší správní soud proto přistoupil k poměřování újmy, která by mohla stěžovatelům vzniknout nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by k odložení účinků jinak závazného rozhodnutí došlo. Zásah do práv stěžovatelů by byl v případě nepřiznání odkladného účinku podstatný, naproti tomu nelze dovozovat, že by přiznání odkladného účinku mělo způsobit jakoukoliv újmu jiným osobám. První kritérium přiznání odkladného účinku je proto splněno.   [12]            Pokud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je třeba poměřovat intenzitu hrozícího zásahu do práv svědčících stěžovatelům s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 ‑ 131, č. 1698/2008 Sb. NSS). V projednávaném případě by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu s požadavkem, aby na území ČR pobývaly osoby v souladu s právními předpisy a tyto neporušovaly. Stěžovatelé totiž pobývají na území ČR bez platného pobytového oprávnění již několik let a tato doba se odložením účinků napadeného rozhodnutí a rozsudku dále prodlouží. Intenzitu narušení zmíněného veřejného zájmu však soud vzhledem k předběžné povaze přiznání odkladného účinku považuje za mírnou. Intenzita újmy vzniklé stěžovatelům neodložením právních účinků rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalované je naopak podstatná, a převáží tak nad dotčením veřejného zájmu na respektování právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území. Je proto splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [13]            Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud stěžovatelům vyhověl a výrokem I. tohoto usnesení jejich kasační stížnosti přiznal odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2023, č. j. 31 A 34/2022‑56, a rozhodnutí žalované ze dne 13. 10. 2022, č. j. MV‑167915‑4/SO‑2022 a č. j. MV‑167959‑4/SO‑2022.   [14]            Soud připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 s. ř. s.).   [15]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Stěžovatelé nespadají mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, a proto rozhodl Nejvyšší správní soud dále tak, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek pro jednoho stěžovatele činí 1 000 Kč. Soudní poplatek v celkové výši 2 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatelé zašlou zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010510623.   [16]            Na závěr Nejvyšší správní soud dodává, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 ‑ 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).   Poučení:   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 30. srpna 2023       Ivo Pospíšil předseda senátu