1 Azs 249/2022 - 43           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: A. O., zastoupen opatrovnicí Mgr. Evou Kantoříkovou, advokátkou se sídlem Jaselská 197/14, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2021, č. j. OAM‑55/LE‑BA02‑ZA21‑2021, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2022, č. j. 29 Az 14/2021 ‑ 50,     takto:     I.                  Kasační stížnost se odmítá.   II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]               Nejvyšší správní soud obdržel kasační stížnost, kterou se se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. Kasační stížnost podal JUDr. Denis Mitrović, advokát se sídlem Mírové náměstí 274, Týniště nad Orlicí („advokát“), aniž by doložil plnou moc opravňující jej za stěžovatele v kasačním řízení jednat. Plná moc předložená Krajskému soudu v Hradci Králové (založená na č. l. 8 spisu krajského soudu sp. zn. 29 Az 14/2021) neopravňovala advokáta k zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti (toliko v řízení o žalobě). [2]               Advokát plnou moc následně doložil dne 27. 12. 2022, a to na základě výzvy soudu usnesením ze dne 10. 11. 2022, č. j. 1 Azs 249/2022 ‑ 11. Tu ale Nejvyšší správní soud neuznal, jelikož měl pochyby o její autentičnosti. Shledal totiž, že „[v] doplněné plné moci je zřetelný rozdíl v provedení textu vymezujícího rozsah zmocnění a ostatního textu. Ta se tak jeví (až na část vymezující rozsah zmocnění) jako kopie plné moci pro řízení před krajským soudem, a to včetně podpisu stěžovatele“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 2023, č. j. 1 Azs 249/2022 ‑ 22, bod 5). [3]               Týmž usnesením pak soud advokáta vyzval podle § 28 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 a § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), aby ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc s úředně ověřeným podpisem stěžovatele. Soud přitom uvedl, že v případě, že požadovaná plná moc nebude dodána, bude na stěžovatele nahlížet jako na nezastoupeného se všemi důsledky s tím spojenými. [4]               Bez vlivu na (ne)splnění povinnosti uložené advokátovi (srov. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017 33, č. 3860/2019 Sb. NSS) Nejvyšší správní soud dodává, že uvedené usnesení (č. j. 1 Azs 249/2022 ‑ 22) bylo doručeno i přímo stěžovateli dne 19. 1. 2023, a to fikcí v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s. [5]               Advokát výzvě nevyhověl. V přípise ze dne 9. 1. 2023 pouze uvedl, že ověřený podpis stěžovatele není možné sehnat a rozporuje pochybnosti soudu o autentičnosti předložené plné moci. Advokát zároveň nechápe pochyby soudu, jestliže zde není důvod, proč by činil úkon, k němuž nebyl zplnomocněn. [6]               Nejvyšší správní soud připomíná, že zastoupení stěžovatele advokátem je (s výjimkami) jednou z podmínek kasačního řízení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Nedoložením oprávnění zastupovat vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil. V řízení je nutné zajistit, aby procesní úkony ve věci nečinil někdo, kdo k tomu není oprávněn (cit. rozsudek rozšířeného senátu č. j. 6 As 405/2017 33, bod 21). [7]               Nedostatek zastoupení stěžovatele nebyl odstraněn, a to ani jiným způsobem. Advokát, ačkoliv jde o právního profesionála, ani nepožádal o prodloužení lhůty pro splnění podmínky, či soudu neposkytl jakoukoliv jinou listinu prokazující jeho oprávnění jednat. Poslední den pro splnění podmínky byl 16. 1. 2023. [8]               Nejvyšší správní soud tak kasační stížnost odmítl pro vady návrhu, pro něž nejde v řízení pokračovat, podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona. [9]               O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož kasační stížnost byla odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 10. února 2023   JUDr. Josef Baxa předseda senátu