1 Azs 98/2023 - 36         USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobce: D. S. N., zastoupen Mgr. Ondřejem Fialou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 4. 2021, č. j. MV‑19941‑8/SO‑2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 4. 2023, č. j. 77 A 55/2021 ‑ 55,     takto:     I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.   II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Odůvodnění:     I. Vymezení věci   [1]                Ministerstvo vnitra (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 3. 11. 2020, č. j. OAM–57470‑6/ZM‑2020, sdělilo žalobci, že nesplňuje podmínky pro změnu zaměstnavatele stanovené v § 42g odst. 7 a 8 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. K žalobcovu odvolání žalovaná napadeným rozhodnutím změnila výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. f) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zastavila, neboť zaniklo právo, jehož se řízení týká (platnost zaměstnanecké karty).   [2]                Krajský soud v Plzni žalobu proti napadenému rozhodnutí zamítl. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti napadenému rozsudku kasační stížnost. Zároveň navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.   II. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a vyjádření žalované   [3]                Dle stěžovatele jsou v jeho případě splněny obě podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedené v § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Účinky napadeného rozhodnutí pro něj znamenají nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí by mu znemožnila nadále pobývat na území ČR. Žije zde přitom dlouhou dobu a zvláště v okolí Domažlic, kde bydlí, má mnoho přátel a bývalých kolegů. V Plzni žije jeho sestra se svým manželem a dvěma nezletilými dětmi, se kterými se často navštěvují. Je nutné zohlednit také ztížené možnosti obstarání vstupních víz na zastupitelském úřadu ČR v Hanoji a rovněž skutečnost, že krajský soud přiznal odkladný účinek žalobě. Újmu představuje také zásah do práva na spravedlivý proces, neboť by mu vycestování znemožňovalo aktivně komunikovat s jeho právním zástupcem a udělovat mu konkrétní pokyny v rámci soudního řízení. Podle usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019 ‑ 38, č. 4039/2020 Sb. NSS, zájem na osobní účasti v řízení může být důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, nikoli sice automaticky, ale obvykle ve spojení s dalšími důvody. Pobyt stěžovatele naopak neohrožuje ani nepoškozuje jiné osoby. Rovněž riziko ohrožení veřejného pořádku je méně intenzivní než újma hrozící stěžovateli. Nedopustil se totiž žádného protiprávního jednání, pouze pozbyl pobytové oprávnění.   [4]                Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. K újmě na právu na soudní ochranu vycestováním stěžovatele nedojde, neboť je zastoupen advokátem. Může také požádat o udělení víza k pobytu do 90 dnů, svou účast před soudem zajistit pomocí videokonferenčního zařízení, se svým zástupce se spojit online nebo se s ním setkat v zahraničí. Újmu na osobním a rodinném životě stěžovatel blíže nepopsal, neprokázal, že jsou na něm rodinní příslušníci závislí. Žalovaná proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek.   III. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem   [5]                Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Užije přitom přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s.   [6]                Odkladný účinek kasační stížnosti představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon rozhodnutí nebo jeho jiné následky mohou působit značné obtíže. Kasační stížnost jako mimořádný opravný prostředek směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí, a do doby rozhodnutí o kasační stížnosti je proto třeba na rozhodnutí krajského soudu pohlížet jako na zákonné. Pouze v případě naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je možno tuto zásadu narušit.   [7]                Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním splněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [8]                Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně individuální a jsou také závislé na osobě a situaci stěžovatele. Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik této újmy vyvozuje. Vznik újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozsudku či jiným právním následkem plynoucím z rozsudku, popř. z rozhodnutí aprobovaného rozsudkem krajského soudu. Zároveň musí jít o následek určité intenzity, aby jej bylo vůbec možno označit za újmu, přičemž zákon hovoří o újmě „nepoměrně větší“. To má svou logiku, protože v řízeních, v nichž není vyhověno žádosti účastníka, případně je mu zrušeno či omezeno nějaké oprávnění nebo uloženo opatření či správní trest, na účastníka pochopitelně budou doléhat právní následky negativního rozhodnutí – ať by byly sebemírnější – tíživěji než na veškeré další osoby, kterých se rozhodnutí vůbec netýká. Zpochybnění přiznání odkladného účinku pro rozpor s důležitým veřejným zájmem leží oproti tomu na žalovaném (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 52 Ca/2003 144, č. 87/2004 Sb. NSS).   [9]                Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku odkazuje na usnesení rozšířeného senátu č. j. 8 Azs 339/2019 ‑ 38, podle kterého „i zájem na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti nepochybně může být (dle okolností) důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nemělo by tomu tak být ovšem automaticky bez dalšího, ale obvykle jen ve spojení s dalšími důvody (např. týkajícími se rodinného či soukromého života stěžovatele), nebo v návaznosti na individuální okolnosti a specifika soudního řízení v dané věci. Všechny tyto individuální okolnosti by však měly jasně a konkrétně plynout ze stěžovatelem osvědčených tvrzení.“   [10]            Stěžovatel však žádné takové další důvody, individuální okolnosti ani zvláštnosti daného soudního řízení konkrétně nespecifikoval ani neosvědčil. Svá tvrzení o zásahu do soukromého a rodinného života (dlouhý pobyt a mnoho přátel a bývalých kolegů na území ČR a pravidelné navštěvování se sestrou a její rodinou) a ztížené možnosti obstarání si vstupních víz na příslušném zastupitelském úřadu nijak blíže nerozvedl ani je ničím nepodložil. Navrhovatel odkladného účinku má přitom povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy, která mu bude způsobena v případě nepřiznání odkladného účinku.   [11]            Stěžovatel také poukázal na to, že krajský soud přiznal odkladný účinek žalobě. Soud sice v usnesení ze dne 24. 5. 2021, č. j. 77 A 55/2021 ‑ 31, přiznal odkladný účinek žalobě, avšak nikoli s ohledem na identické důvody, o které nyní stěžovatel opírá svůj návrh. Krajský soud tak učinil s ohledem na stěžovatelovo právo na spravedlivý proces (a s tím související možnost aktivně se zúčastnit soudního řízení) a na tehdy přetrvávající celosvětovou pandemii koronaviru (a s tím související podmínky letecké dopravy do a z Vietnamu a na ztížené možnosti obstarání víz). Tato omezení daná pandemií však již nejsou aktuální a nemohou tedy pro stěžovatele představovat újmu. Naopak ohledně osobních a rodinných poměrů, které stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vylíčil shodně jako v návrhu, o kterém nyní kasační soud rozhoduje, dospěl krajský soud ke stejným závěrům jako nyní kasační soud. Tedy, že se nejedná o důvody takové intenzity, která by vedla k nutnosti pozastavit účinky napadených rozhodnutí.   [12]            S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že stěžovatel nepředložil konkrétní a podložené skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné dospět k závěru, že stěžovateli výkonem rozsudku krajského soudu nebo jeho jinými právními následky hrozí vznik újmy v takové intenzitě, která by odůvodňovala přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Soud proto podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.   [13]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Stěžovatelka nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, a proto rozhodl Nejvyšší správní soud dále tak, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010509823.   [14]            Na závěr soud dodává, že usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím dočasné povahy, proto z něj nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (k tomu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 ‑ 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 12. července 2023       Ivo Pospíšil předseda senátu