10 As 257/2023 - 29           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: I. J., zast. advokátem Mgr. Michalem Mazlem, Belgická 276/20, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo financí, Letenská 525/15, Praha 1, proti rozhodnutí ministryně financí ze dne 14. 12. 2020, čj. MF‑22945/2020/48‑36, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2023, čj. 5 A 15/2021‑69, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti     takto:     Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.     Odůvodnění:     [1]               Žalobkyně požadovala po Ministerstvu financí zaslání kopie Jednacího protokolu pro evidenci utajovaných informací z roku 2001, konkrétně kopii titulní strany desek a dvojstrany (levé části se sloupci 1 ‑ 7 a pravé části se sloupci 8 ‑ 16) tohoto jednacího protokolu, na které jsou uvedeny položky s pořadovým číslem 100 ‑ 120. [2]               Ministerstvo odmítlo dne 5. 11. 2020 podle § 15 ve spojení s § 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), žádost žalobkyně o poskytnutí informace, neboť dopělo k závěru, že na požadované informace se vztahuje § 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“), a § 7 informačního zákona. [3]               Proti rozhodnutí ministerstva podala žalobkyně rozklad, o kterém ministryně financí rozhodla dne 14. 12. 2020 tak, že ho zamítla a rozhodnutí ministerstva potvrdila. [4]               Proti rozhodnutí ministryně podala žalobkyně žalobu, o které městský soud v záhlaví označeným rozsudkem rozhodl tak, že rozhodnutí ministryně zrušil a věc vrátil ministerstvu k dalšímu řízení. Městský soud dospěl k závěru, že rozhodnutí ministryně je nepřezkoumatelné ve vztahu ke zdůvodnění naplnění formálních a materiálních znaků utajovaných informací. [5]               Žalovaný (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel se domnívá, že pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, mohl by být zmařen účel utajovaných informací. Popsal, proč je požadovanou informaci nutné považovat za utajenou. Zveřejnění požadované informace by mohlo vést k poškození významných ekonomických zájmů ČR a EU či jiného členského státu nebo k narušení důležitých obchodních nebo politických jednání ČR s cizí mocí. Stěžovatel popsal účel utajovaných informací. Uvedl, že pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek a NSS by zrušil napadený rozsudek, nebylo by již možné chybný důsledek zvrátit. Stěžovatel připustil, že žalobkyni může v důsledku přiznání odkladného účinku vzniknout újma, která by spočívala v tom, že bude muset vyčkat na rozhodnutí NSS. Tato újma má však jen dočasný charakter. Přiznání odkladného účinku nebude podle stěžovatele případně v rozporu s veřejným zájmem, neboť veřejný zájem na utajení požadované informace musí převýšit nad zájmem na poskytnutí informace v dřívějším termínu. [6]               Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí. Uvedla, že stěžovatel podal pouze blanketní kasační stížnost, a není tedy zřejmé, z jakého důvodu považuje napadený rozsudek za nezákonný. Žalobkyně považuje napadený rozsudek za správný. Stěžovatel podle žalobkyně pouze polemizuje s napadeným rozsudkem. To ovšem není důvod, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. V návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je třeba popsat případnou újmu a její intenzitu. Újmou stěžovatele nebude jakékoli ohrožení veřejného zájmu. Důvodem pro přiznání odkladného účinku nemůže být to, že napadený rozsudek je nezákonný a v jeho důsledku musí stěžovatel zveřejnit administrativní pomůcku z roku 2001. [7]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. [8]               NSS podotýká, že ve věci rozhoduje až poté, co byla doplněna blanketní kasační stížnost. Pro účely rozhodnutí o odkladném účinku nebylo však podstatné, aby žalobkyně měla při vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku k dispozici doplněnou kasační stížnost, neboť pro rozhodnutí o odkladném účinku není rozhodné samotné posouzení merita věci. Z návrhu na přiznání odkladného účinku bylo možné dovodit, proč stěžovatel žádá o přiznání odkladného účinku a v čem spatřuje naplnění důvodů pro jeho přiznání podle § 73 odst. 2 s. ř. s. [9]               S ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nepoměrně větší újmě. Bude se jednat o případy, kdy by respektování soudního rozhodnutí mohlo způsobit závažné důsledky, které by mohly ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo by byly v příkrém rozporu s veřejným pořádkem. Jedná se např. o vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku apod. (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006‑49, č. 1255/2007 Sb. NSS). [10]            NSS po prostudování věci konstatuje, že s ohledem na specifické okolnosti dané věci nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Je totiž nutné vzít v úvahu to, jakým způsobem městský soud rozhodl. Městský soud dovodil, že rozhodnutí ministryně je nepřezkoumatelné ve vztahu k naplnění materiálních a formálních znaků utajované informace. Konkrétně dospěl k závěru, že v napadeném rozhodnutí se ministryně přezkoumatelně nevypořádala s námitkou týkající se nesprávného podřazení informace pod příslušnou položku seznamu nařízení vlády (v podrobnostech viz bod 27 napadeného rozsudku). Podle městského soudu se ministryně nezabývala dostatečně ani splněním materiálního znaku utajované informace, neboť výslovně odmítla znovu posoudit, zda utajovaná informace splňuje všechny znaky pro utajení (v podrobnostech viz bod 27 napadeného rozsudku). Je zřejmé, že městský soud žalovanému nenařídil poskytnout informaci, ale pouze ho zavázal k tomu, aby své závěry dostatečně odůvodnil. NSS přiznává odkladný účinek např. ve věcech o svobodném přístupu k informacím v situacích, kdy soud nařídil povinnému subjektu poskytnout informaci (viz např. usnesení NSS ze dne 24. 7. 2019, čj. 5 As 170/2019‑18, či ze dne 31. 8. 2022, čj. 2 As 196/2022‑23). NSS proto nesouhlasí s tvrzením stěžovatele, že v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by byl zmařen účel utajované informace, neboť by musel žalobkyni tuto informaci poskytnout. Městský soud v projednávané věci stěžovateli nenařídil poskytnutí dané informace. [11]            S ohledem na shora uvedené dospěl NSS k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku podle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nejsou splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 13. listopadu 2023     Ondřej Mrákota předseda senátu