10 As 84/2023 - 66     USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: J. B., zastoupený advokátem Mgr. Františkem Tikalem, Rohanské nábřeží 678/23, Praha 8, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Praha 3, za účasti osoby zúčastněné na řízení: obec Bohutín, Bohutín 65, Olšany, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2021, čj. SPU 140554/2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 7. 3. 2023, čj. 60 A 63/2021‑72, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   takto:   I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 7. 3. 2023, čj. 60 A 63/2021‑72.   II. Žalobci  se ukládá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.   Odůvodnění:   [1]               Krajský pozemkový úřad pro Olomoucký kraj, pobočka v Šumperku, rozhodnutím ze dne 10. 10. 2018 schválil podle § 11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“), návrh komplexních pozemkových úprav v kat. území Bohutín nad Moravou a v částech kat. území Chromeč a Klášterec. V této věci je podstatná pouze část návrhu, v rámci níž má být na jižní straně pozemku, jenž je ve vlastnictví žalobce, zřízena doplňková polní cesta DC13c. Pozemek, přes který polní cesta povede, bude převeden do vlastnictví obce Bohutín. Současně bude severní okraj žalobcova pozemku posunut více na sever, východní okraj pak více na západ (žalobcův pozemek tedy bude prodloužen a zúžen). [2]               Žalobce se proti tomuto rozhodnutí neúspěšně bránil odvoláním. Krajský soud následně rozhodnutí o zamítnutí odvolání zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Ten opět zamítl podané odvolání. Žalobce i proti druhému rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou krajský soud zamítl. Nyní se žalobce (stěžovatel) brání proti rozsudku krajského soudu kasační stížností. [3]               Stěžovatel spojil s kasační stížností návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu uvedl, že jej podává, protože okamžikem právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku odpadla zákonná překážka pro výkon rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Výkon rozhodnutí žalovaného by pro stěžovatele znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká by vznikla jiným osobám, zejména vlastníkům sousedních pozemků, pokud by výkon rozhodnutí byl prozatím odložen. Místní doprava se doposud vedla skrze obecní polní cestu. Tento stav nijak závažněji nebránil výkonu vlastnických a užívacích práv vlastníků sousedních pozemků. Každý si nějak zajistil přístup ke svému pozemku. Posečkáním dalších několika měsíců jim nevznikne značná újma (ostatně řada vlastníků své pozemky ani nevyužívá). Výkonem rozhodnutí žalovaného by došlo k nevratitelnému a nenapravitelnému zásahu do pozemku stěžovatele. Též je nutné přihlédnout k tomu, že pokud dojde k výkonu rozhodnutí, může za určitých podmínek nově zřízená polní cesta splnit po určité době atributy tzv. veřejně přístupné účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 1, § 16 a § 19 zákona o pozemkových úpravách, proti níž právní řád přiznává stěžovateli velmi omezené prostředky právní obrany. [4]               Stěžovateli by výkonem rozhodnutí rovněž vznikla značná citová újma. Stěžovatel je vyššího věku a pozemek je ve vlastnictví jeho rodiny již několik generací. Současně případné pozastavení účinků rozhodnutí není v rozporu s veřejným zájmem obce Bohutín ani vlastníků sousedních pozemků, přičemž je na žalovaném, aby prokázal opak. Sám krajský soud přitom v bodě 14 napadeného rozsudku uznal, že posouzení otázky veřejného zájmu ze strany žalovaného bylo učiněno na hraně přezkoumatelnosti. Stěžovatel na podporu svého návrhu citoval četnou judikaturu. [5]               Žalovaný ve svém vyjádření poukázal na znění § 11 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách a kap. 14.7 Metodického návodu pro provádění pozemkových úprav – MN 01/2022, podle které je nutné prověřovat i to, zda nebyla podána kasační stížnost, a pokud ano, pak má být rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv vydáno až na základě konečného rozhodnutí soudu. Žalovaný proto považuje přiznání odkladného účinku za bezpředmětné. [6]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7]               NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Přihlédl přitom k tvrzením v návrhu, jednotlivým ustanovením zákona o pozemkových úpravách a judikatuře NSS. [8]               Podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách je schválený návrh pozemkových úprav závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene, vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. [9]               Podle § 11 odst. 9 shodného zákona vydá pozemkový úřad rozhodnutí podle § 11 odst. 8 po prověření, zda nebyla u příslušného soudu uplatněna žaloba proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4 (tj. rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu § 2 v pozemkových úpravách). Pokud žaloba podána byla, pozemkový úřad přeruší řízení, a to až do konečného rozhodnutí soudu. [10]            NSS při výkladu § 11 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách v rozsudku ze dne 29. 8. 2013, č. j. 7 Ans 4/2013‑16, zdůraznil, že důsledkem podání žaloby je zachování dosavadních vlastnických a uživatelských vztahů, což pochopitelně omezuje především vlastníky dotčených pozemků v tom, že musí vyčkat rozhodnutí soudu, nicméně tento zásah není nepřiměřený účelu tohoto ustanovení. Nelze pominout, že rozhodovací mechanismus upravený v § 11 odst. 4 uvedeného zákona vychází ze souhlasu většiny vlastníků dotčených pozemků s návrhem pozemkových úprav. Účelem § 11 odst. 9 je tak mj. ochrana menšinových vlastníků a posílení právní jistoty, že rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav obstojí z hlediska zákonnosti i ústavních principů ochrany vlastnictví. Na jeho základě totiž mohou být vydána rozhodnutí, která představují podstatný zásah do vlastnických práv, přičemž při jejich vydávání je pozemkový úřad rozhodnutím podle § 11 odst. 4 vázán. [11]            NSS proto v nynější věci dospěl k závěru, že by újma hrozící stěžovateli v důsledku nepřiznání odkladného účinku byla nepoměrně větší než možná újma hrozící jiným osobám v důsledku jeho přiznání (obdobně viz usnesení NSS ze dne 12. 8. 2015, čj. 1 As 169/2015‑32, bod 13). NSS zároveň neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [12]            S ohledem na znění § 11 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách není v posuzovaném případě nutné, aby NSS vyslovil, že jím přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti působí i ve vztahu k rozhodnutí správního orgánu. Přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti tedy působí pouze ve vztahu k napadenému rozsudku a do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 7. 3. 2023, čj. 60 A 63/2021‑72, a pozemkový úřad nesmí v této věci vydat rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách (srov. též usnesení NSS ze dne 12. 2. 2007, čj. 4 As 72/2006‑69, č. 1813/2009 Sb. NSS). [13]            NSS současně připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.). Dále NSS zdůrazňuje, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé. [14]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. K výroku II: Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100408423. V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.     V Brně dne 15. června 2023   Ondřej Mrákota předseda senátu                                                                                                             Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.   ke sp. zn.: 10 As 84/2023              podpis  .................................................         Místo pro nalepení kolkových známek: