10 Azs 137/2023 - 35           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: N. T. H, zastoupené advokátem Mgr. Ondřejem Fialou, Václavské náměstí 66, Praha, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí ze dne 8. 2. 2023, čj. CPR‑2627‑6/ČJ‑2023‑930310‑V249, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, čj. 20 A 6/2023‑33, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti     takto:     Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.     Odůvodnění:   [1]               Žalobkyni byla dne 8. 4. 2022 uložena povinnost opustit území členských států EU (poté, co nesplnila povinnost vycestovat do 22. 7. 2021, která jí plynula z výjezdního příkazu). Žalobkyně měla území EU opustit do 11. 5. 2022, to ovšem neudělala. Dne 13. 7. 2022 se dostavila se svým zástupcem na pracoviště cizinecké policie; tehdy policie zjistila, že žalobkyně není oprávněna pobývat v ČR, a zahájila řízení ve věci správního vyhoštění [§ 119 odst. 1 písm. b) bod 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR]. Rozhodnutím ze dne 9. 12. 2022 bylo žalobkyni uloženo správní vyhoštění se zákazem vstupu na území EU po dobu dvou let a byla jí stanovena doba k vycestování v délce 40 dnů. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala, žalovaná ovšem rozhodnutí v podstatě potvrdila (jen poupravila výrok). Proti rozhodnutí žalované se žalobkyně bránila u městského soudu, ten však její žalobu zamítl.   [2]               Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost a současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tuto svou žádost odůvodnila tvrzením, že na území ČR pobývá již delší dobu (od r. 2008), má zde mnoho společenských a kulturních vazeb, a nadto působí jako zprostředkovatelka české kultury pro zdejší čínskou komunitu. Odložit její vyhoštění je nutné i kvůli vlastnímu kasačnímu řízení. Žalobkyně se nedopustila závažnějšího protiprávního jednání, jen v důsledku zastavení řízení o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu pozbyla možnost legálně setrvat v ČR. Odložení účinků napadeného rozhodnutí tak není v rozporu s veřejným zájmem.   [3]               Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Stěžovatelka se opakovaně snaží prodloužit svůj pobyt v ČR prostřednictvím správních a soudních řízení, přitom svůj pobyt nemůže zlegalizovat jinak než podáním žádosti o vízum či jiné pobytové oprávnění na ambasádě ČR v zahraničí. Stěžovatelce by žádné pobytové oprávnění nevzniklo, i kdyby bylo správní vyhoštění zrušeno: i tehdy by musela požádat o pobytové oprávnění mimo území ČR.   [4]               Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.          zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně         zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [5]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. NSS nepřiznává odkladný účinek automaticky ani ve věcech správního vyhoštění cizinců (usnesení ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017‑19, k němuž se přihlásil i rozšířený senát ve svém usnesení ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019‑38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 58). Procesní práva cizince, který je zastoupen advokátem, lze pak v soudních řízeních naplnit i bez osobní přítomnosti cizince v ČR (usnesení ze dne 31. 10. 2019, čj. 6 Azs 200/2019‑18).   [6]               Má‑li být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí tedy stěžovatel tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na samotné vycestování utrpěl. Taková újma může mít povahu především zásahu do rodinného života (nutnost dlouhodobého odloučení od blízkých příbuzných, zejména nezletilých dětí) či etablovaného soukromého života (plně integrovaný cizinec žijící legálně na území ČR v řádu desítek let, který již v zemi původu postrádá jakékoliv zázemí) a může spočívat také v zásadních zdravotních nebo výjimečných ekonomických důvodech.   [7]               Stěžovatelka ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdila a neprokázala žádné skutečnosti, které by svědčily o mimořádnosti situace a hrozbě vzniku újmy.   [8]               Stěžovatelka tvrdí, že má v ČR mnoho vazeb a že napomáhá svým zdejším čínským známým s integrací. Podrobnosti neuvádí. Z vyžádaných spisů (správního a soudního) NSS zjistil, že je stěžovatelka rozvedená, nemá děti, v ČR ani v EU nemá příbuzné, v ČR žije střídavě v bytech svých známých (na žádné adrese není přihlášena), s žádným onemocněním se neléčí. Při tlumočeném výslechu stěžovatelka uvedla, že jí ve vycestování do Vietnamu nic nebrání, má tam tři bratry, byť s nimi ze soukromých důvodů neudržuje kontakt. Za těchto okolností nelze dospět k závěru, že by stěžovatelčino setrvání v ČR bylo s ohledem na její soukromý a rodinný život nezbytné (usnesení NSS ze dne 5. 8. 2021, čj. 10 Azs 310/2021‑22, bod 8).   [9]               Protože nebyl splněn již první zákonný předpoklad, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 28. června 2023   Michaela Bejčková předsedkyně senátu