10 Azs 234/2023 - 43           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: H. V. T., zastoupeného advokátem Mgr. Štěpánem Svátkem, Na Pankráci 30, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 17. 5. 2023, čj. OAM‑50174‑13/ZM‑2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2023, čj. 54 A 40/2023‑40, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti     takto:     I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.   II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]               Žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, a proto ministerstvo nevyhovělo jeho žádosti a neprodloužilo mu dobu platnosti zaměstnanecké karty (§ 44a odst. 11 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR). Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil žalobou, tu však krajský soud zamítl.   [2]               Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Obává se, že v důsledku rozhodnutí ministerstva bude muset opustit území ČR a vrátit se do svého domovského státu. Na území ČR má však veškeré rodinné i soukromé zázemí: manželku a dvě nezletilé dcery (nyní ve věku 5 a 13 let), z nichž starší tu navštěvuje základní školu. Stěžovatel označuje své trestní jednání za zcela ojedinělý exces z jinak řádného způsobu života. Zdůrazňuje, že uložený peněžitý trest již uhradil a nyní vykonává jen administrativní sankci spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.   [3]               Ministerstvo s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Stěžovatel neuvádí nic konkrétního; obecné tvrzení, že má v ČR manželku a nezletilé děti, neprokazuje, že mu nepřiznáním odkladného účinku hrozí újma. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je přitom mimořádným institutem. S ohledem na trestnou činnost stěžovatele není žádoucí, aby v ČR setrvával.   [4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.          zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně         zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [5]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. Stěžovateli může vzniknout nepoměrně větší újma již v návaznosti na právní moc rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, a nikoli až v souvislosti se správním vyhoštěním a jeho případným nuceným výkonem (usnesení ze dne 11. 4. 2023, čj. 8 Azs 50/2023‑34). NSS ovšem nepřiznává odkladný účinek automaticky ani ve věcech správního vyhoštění cizinců (usnesení ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017‑19, nebo ze dne 31. 10. 2019, čj. 6 Azs 200/2019‑18).   [6]               Má‑li být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí tedy stěžovatel tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na samotné vycestování utrpěl. Taková újma může mít povahu především zásahu do rodinného života (nutnost dlouhodobého odloučení od blízkých příbuzných, zejména nezletilých dětí) či etablovaného soukromého života (plně integrovaný cizinec žijící legálně na území ČR v řádu desítek let, který již v zemi původu postrádá jakékoliv zázemí); může spočívat také v zásadních zdravotních nebo výjimečných ekonomických důvodech.   [7]               V této věci krajský soud vyhověl návrhu stěžovatele a přiznal odkladný účinek jeho žalobě. V rozhodnutí uvedl, že nepřiznání odkladného účinku může vést k odloučení stěžovatele od jeho blízkých, manželky a zejména nezletilých dětí. Případné odloučení přitom představuje zásah do stěžovatelova rodinného života, a tedy újmu ve smyslu příslušného zákonného ustanovení (§ 73 odst. 2 s. ř. s.). Současně, byť nelze stěžovatelův trestný čin bagatelizovat, nelze tvrdit, že by jeho setrvání v ČR bylo hrozbou pro veřejný pořádek či způsobilo újmu jiným osobám (stěžovatel peněžitý trest uhradil a nyní vykonává už jen administrativní trest zákazu řízení motorových vozidel).   [8]               K rozhodnutí krajského soudu NSS přihlédl. Stěžovateli totiž vzniklo určité očekávání, že před NSS budou na návrh na přiznání odkladného účinku kladeny srovnatelné nároky, jaké na něj kladl krajský soud. Nebylo by tedy spravedlivé, pokud by NSS nepřiznal odkladný účinek také kasační stížnosti, ačkoli stěžovatelova tvrzení v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (stejně jako v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě) nejsou dostatečně konkrétní (podobně usnesení NSS ze dne 4. 12. 2019, čj. 10 Azs 374/2019‑23, bod 4). Byť tedy stěžovatel zcela neobjasňuje, proč rodina nemůže žít odděleně (neuvádí skutečnosti osvědčující pevnost rodinných vazeb) a proč nemůže vycestovat společně, lze v této věci uzavřít, že by případné nucené odloučení stěžovatele od jeho rodiny, zejména nezletilých dcer, představovalo újmu. NSS současně nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku hrozila jakákoli újma jiným osobám; nic nenasvědčuje ani tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. O věci samé nadto NSS hodlá rozhodnout v krátké době, důsledky přiznání odkladného účinku tak nepotrvají nijak dlouho.   [9]               Z těchto důvodů NSS přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti se pozastavují účinky shora označeného rozsudku krajského soudu; tím se současně obnovuje působení odkladného účinku přiznaného krajským soudem. Svým nynějším rozhodnutím o odkladném účinku NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé, které bude vydáno do několika týdnů po zajištění podkladů.   [10]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, který je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou tohoto zákona). Zde vzniká poplatková povinnost dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 15. září 2023     Michaela Bejčková předsedkyně senátu                                                                                     Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.   ke sp. zn.: 10 Azs 234/2023                 podpis  .................................................     Místo pro nalepení kolkových známek: