2 As 165/2023 - 68         USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Centrum aukcí.cz s. r. o., se sídlem Pražská třída 6/62, Kukleny, Hradec Králové, zastoupená Mgr. Michalem Štrofem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Štěpánská 796/44, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2022, č. j. ČOI 21477/22/O100/Ber/Št, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 4. 2023, č. j. 31 A 7/2022-359, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ze dne 29. 6. 2023,     takto:     I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 4. 2023, č. j. 31 A 7/2022-359, a rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2022, č. j. ČOI 21477/22/O100/Ber/Št.   II. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]                Rozhodnutím ze dne 15. 11. 2021, č. j. ČOI 145580/21/2700, shledal Inspektorát České obchodní inspekce pro Královéhradecký a Pardubický kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) žalobkyni vinnou z přestupků dle § 24 odst. 1 písm. a) a § 24 odst. odst. 7 písm. k) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 5. 1. 2023 (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele), a uložil jí pokutu ve výši 1 500 000 Kč. Žalobkyně se měla přestupků dopustit uváděním věcně nesprávných a nepravdivých informací, uváděním informací v rozporu s požadavkem odborné péče a také tím, že na svých internetových stránkách informovala spotřebitele o ceně služby v rozporu s § 12 zákona o ochraně spotřebitele. Žalobkyně podala odvolání, kterému žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím částečně vyhověla a prvostupňové rozhodnutí zrušila ve výroku I. bod 2) písm. b) a ve výroku I. bod 3) písm. c). Současně snížila výši uložené pokuty na 1 200 000 Kč. Ve zbylém rozsahu odvolání zamítla a rozhodnutí potvrdila. Proti rozhodnutí žalované se žalobkyně bránila u Krajského soudu v Hradci Králové, který její žalobu v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.   [2]                Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti napadenému rozsudku podala kasační stížnost, a současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 29. 6. 2023, č. j. 2 As 165/2023-38, návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl, a to z důvodu, že dostatečně nedoložila své majetkové poměry, zejména jejich příjmovou stránku. Stěžovatelka následně dne 29. 6. 2023 doručila Nejvyššímu správnímu soudu podání, které označila jako „doplnění údajů k majetkové situaci stěžovatele“. Nejvyšší správní soud toto podání posoudil a zaevidoval jako nový návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [3]                Stěžovatelka v návrhu uvádí, že má pravidelné fixní měsíční náklady ve výši 465 928 Kč. Princip jejích příjmů je závislý na inzerci a neustálé aktualizaci a denní komunikaci s klienty. Náklady na inzerci jsou pravidelné a většinou placeny měsíčně. Dále je prováděna neustálá kontrola, úprava a aktualizace u exekučních a insolvenčních řízení, ke kterým poskytuje stěžovatelka svým klientům informace. To představuje náklad na lidské zdroje v podobě stálých a externích zaměstnanců a zároveň také v pravidelných platbách.   [4]                Stěžovatelka také doložila výpisy z bankovního účtu č. X za období od 1. 7. 2022 do 28. 6. 2023, na němž je záporný zůstatek. Tržby stěžovatelky za poslední půlroční období klesly cca o 30 % ve srovnání s předchozím obdobím. Stěžovatelka má aktuálně v majetku pouze jedno vozidlo, když jedno vozidlo byla nucena s ohledem na pokles příjmů prodat. Vozidlo je nutné pro schůzky s klienty pro dobrovolné aukce a na focení nemovitostí po celé ČR. Stěžovatelka dále doložila výkaz zisku a ztrát za rok 2022, z nějž je patrný výrazný pokles zisku oproti předchozímu roku. Podle stěžovatelky v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti dojde s ohledem k výši uložené pokuty k výraznému omezení její schopnosti hradit fixní náklady zajišťující provoz její podnikatelské činnosti a v důsledku toho k její likvidaci.   [5]                Žalovaná návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku navrhla zamítnout. Uvedla, že pouze část měsíčních výdajů stěžovatelky lze označit skutečně za výdaje fixní. Většinu tvoří výdaje na výplaty externistům a inzerci, což jsou dle názoru žalované výdaje, které lze relativně flexibilně přizpůsobit aktuální situaci. Z množství pohybů na předloženém výpisu z účtu lze usoudit, že se jedná o běžný provozní účet, na který standardně denně přicházejí a zase z něho obratem odcházejí vyšší (v řádu statisíců) i nižší částky. Dle názoru žalované tento výpis, přestože je pořízen za delší časové období, nedokazuje, že by se stěžovatelka nacházela v tíživé finanční situaci. Pokud by její výdaje trvale převyšovaly příjmy, nemohlo by její hospodaření dosahovat zisku, byť nižšího než v předchozím účetním období, ovšem stále nikoliv zanedbatelného.   [6]                Žalovaná rovněž připomenula, že ve své první žádosti o odkladný účinek argumentovala stěžovatelka zápornými zůstatky hned u tří bankovních účtů a nyní předložila výpis za delší období se záporným zůstatkem jen u jednoho.   [7]                Žalovaná má za to, že s ohledem na možnost požádat o úhradu pokuty ve splátkách a s přihlédnutím k nikoliv nízkým hospodářským obratům stěžovatelky, jejíž hospodaření končí pravidelně v zisku, nejsou naplněny důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [8]                Podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat; ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Jedná se o institut výjimečný, jehož účelem je chránit adresáta veřejné správy před případnými neodstranitelnými negativními následky aktu veřejné správy (srov. usnesení NSS ze dne 27. 1. 2012, č. j. 2 As 132/2011-115). Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze (tj. uložené právní povinnosti nelze vynucovat, přiznaná oprávnění nelze uplatňovat, odejmutá oprávnění zůstávají zachována, atd.).   [9]                Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.                [10]            Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.   [11]            Posouzením návrhu Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatelka ve svém podání tvrdí dostatečně konkrétním a individualizovaným způsobem, že výkon rozhodnutí, kterým jí byla uložena pokuta ve výši 1 200 000 Kč, by pro ni znamenal citelnou a reálnou újmu. Stěžovatelka sice řádně nedoložila výši finančních zůstatků na jejích bankovních účtech, když předložila výpis pouze jednoho ze tří původně uváděných účtů, ale pro posouzení majetkových poměrů stěžovatelky je podstatné, že z předloženého výkazu zisku a ztrát vyplývá, že za rok 2022 vykázala stěžovatelka zisk 1 048 000 Kč. Dále stěžovatelka uvedla, že až na automobil nemá jiný majetek. Navíc stěžovatelku tíží i jiné pokuty uložené žalovanou v celkové výši 1 480 000 Kč, proti kterým se také brání ve správním soudnictví. V situaci, kdy je uložená pokuta vyšší, než zisk stěžovatelky za uplynulý rok, a současně nic nenasvědčuje tomu, že by nebyla pravdivá tvrzení o horšícím se hospodářském výsledku i v tomto roce, nelze než uzavřít, že pokuta pro stěžovatelku představuje s ohledem na její stávající majetkové poměry velmi citelný zásah do majetkové sféry a nutnost její okamžité úhrady by mohla mít na stěžovatelku závažný dopad (nelze vyloučit ani likvidační účinek). Příjmy stěžovatelky zjevně nepostačují k uhrazení pokuty, a stěžovatelka by tedy patrně byla nucena výrazně omezit výdaje nutné pro její podnikání, což by mělo za následek omezení, příp. přerušení podnikatelské činnosti.   [12]            Dalším nutným krokem pro posouzení možnosti přiznání odkladného účinku bylo poměření hrozící újmy, která může stěžovatelce vzniknout, s újmou, která by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Nejvyšší správní soud neshledal, že by odkladným účinkem mohla třetím osobám vzniknout újma nepoměrně větší, než újma hrozící stěžovatelce. Jediným subjektem, kterého se přiznání odkladného účinku dotkne, bude stát, neboť tomu bude dočasně odepřeno právo činit kroky vedoucí k výběru pokuty. Výše uložené pokuty však v souhrnu celkových příjmů státu nepředstavuje tak zásadní položku, která by jakkoliv mohla ohrozit jeho fungování.   [13]            Následně se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dojde pouze k odložení vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu a správních orgánů do doby, než Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodne. Stěžovatelka tak po určitou dobu nebude muset uloženou povinnost splnit, avšak bude k tomu povinna v případě neúspěchu kasační stížnosti. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se účinky napadeného rozhodnutí pouze odkládají. I v případě, že je správní rozhodnutí vydáno ve veřejném zájmu, neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s tímto veřejným zájmem. K naplnění veřejného zájmu může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního rozhodnutí. Veřejný zájem na výběru uložené pokuty je tedy toliko dočasně odložen, a nikoliv znemožněn.   [14]            Lze tedy uzavřít, že stěžovatelce by nepřiznáním odkladného účinku vznikla nepoměrně větší újma, než jaká by mohla vzniknout žalované, resp. státu či třetím osobám, v případě jeho přiznání. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [15]            Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé. Ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly, může Nejvyšší správní soud toto usnesení i bez návrhu zrušit (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.).   [16]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podléhá soudnímu poplatku ve výši 1000 Kč podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je tento poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.   [17]            Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolkových známek na přiloženém tiskopisu nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020416523.     Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).   V případě placení kolkovými známkami je třeba nalepit vždy oba jejich díly (neznehodnocené) na tiskopis na vyznačeném místě, tiskopis podepsat a vrátit jej označenému soudu.     V Brně dne 14. července 2023           Mgr. Eva Šonková předsedkyně senátu       Nejvyšší správní soud Moravské náměstí 6 Brno   sp. zn. 2 As 165/2023     Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.                                                                                                         podpis .................................................     ↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓