2 As 302/2022 - 31           USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2021, č. j. 38795/21/5100-31462-804325, o kasační stížnosti žalobce proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 11. 2022, č. j. 16 Af 5/2022-63,     takto:     I. Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]               Žalobce se žalobou domáhal vyslovení nicotnosti nebo zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2021 č. j. 38795/21/5100-31462-804325, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 10. 6. 2021, č. j. 1539534/21/2501-00460-506254, jímž dle § 106 odst. 1 písm. e) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, bylo zastaveno řízení ve věci dodatečného daňového přiznání na zdaňovací období roku 2017 ze dne 19. 4. 2021, č. j. 950361/21/2501-00460-506254.   [2]               V řízení před krajským soudem žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Krajský soud mu v napadeném usnesení vyhověl – osvobodil ho od soudních poplatků v plném rozsahu (výrok I.), ustanovil mu zástupcem Mgr. Bc. Jakuba Bošinu, advokáta se sídlem náměstí Republiky 946, Mladá Boleslav (výrok II.) a zástupci stanovil lhůtu 2 týdny na konkretizaci žalobních bodů (výrok III.). Proti výroku II. podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost.   [3]               Stěžovatel uvedl, že v návaznosti na napadené usnesení „zejména v zájmu předejití vzniku dalších již tak nezákonnými, protiústavními a zjevně účelovými postupy a rozhodnutími [mu] způsobených škod a újem, neboť objektivní překážky na [jeho] straně [mu] dosud nedovolili se spojit s ustanoveným zástupcem z řad advokátů Mgr. Bc. Jakubem Bošinou a věc s ním projednat,“ a proto mu nezbývá než podat proti výroku II. napadeného usnesení kasační stížnost.   [4]               Protože se kasační stížnost týkala výhradně jen postupu krajského soudu v soudním řízení, nezasílal ji NSS k vyjádření žalovanému (obdobně usnesení NSS ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 As 405/2017-19, odst. 4). [5]               Nejvyšší správní soud obecně připouští kasační stížnosti proti usnesení o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě, byť se obvykle jedná o situace, kdy stěžovatel brojí proti takovému (vyhovujícímu) rozhodnutí proto, že není spokojen s tím, jakou osobu soud zástupcem ustanovil (z poslední doby srov. např. rozsudek ze dne 26. 2. 2020, č. j. 6 As 18/2020-26). V této věci ovšem stěžovatel uvedl odlišný důvod.   [6]               Kasační stížnost je nepřípustná [§ 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], neboť se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. (srov. k tomu usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, č. j. 7 Afs 106/2009-77, č. 2103/2010 Sb. NSS, ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019-63, č. 4051/2020 Sb. NSS, odst. 12, nebo ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 Azs 101/2020-17, odst. 11 a 12, nejnověji viz usnesení ze dne 30. 6. 2022, č. j. 2 Afs 115/2020-42, zejm. odst. 12 až 18).   [7]               Stěžovatel ani neuvádí, že by krajský soud jakkoliv v napadeném usnesení pochybil. Pouze sděluje, že se nemohl se svým ustanoveným zástupcem spojit. Obecné odůvodnění, že kasační stížnost podává v zájmu předejití nezákonných rozhodnutí, nesměřuje konkrétně vůči napadenému usnesení. Ani tato obecná formulace tedy nepředstavuje důvod spadající pod § 103 odst. 1 s. ř. s.   [8]               Současně nebyl ani důvod k tomu, aby NSS hleděl na kasační stížnost jako na podání trpící vadami, které by byl povinen odstraňovat podle § 109 odst. 1 s. ř. s. Toto ustanovení má zajistit doplnění kasačních důvodů zejména u těch kasačních stížností, které neobsahují žádnou argumentaci (ani pokus o ni) a spíše jen ohlašují úmysl uplatnit k výzvě soudu konkrétní kasační důvody. Nebývá v nich proto kromě označení účastníků, napadeného rozhodnutí a citace některých písmen § 103 odst. 1 s. ř. s. žádný další text. Postup podle § 109 odst. 1 s. ř. s. však není určen k tomu, aby soud, který obdrží podání argumentaci obsahující, nabádal stěžovatele k uvedení alespoň jednoho přípustného důvodu (srov. výše citované usnesení NSS č. j. 10 As 181/2019-63, odst. 13).   [9]               Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost jako nepřípustnou [§ 46 odst. 1 písm. d) a § 120 s. ř. s.].   [10]            Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.; žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 30. března 2023     Mgr. Eva Šonková předsedkyně senátu