2 As 319/2023 - 39              USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobců: a) P. R., b) A. R., oba zast. JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem Veveří 486/57, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: T. H., zast. Mgr. Katarínou Janiskovou, advokátkou se sídlem Purkyňova 648/125, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2022, č. j. JMK 178389/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2023, č. j. 62 A 19/2023‑153, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     takto:     I. Návrh žalobce a) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.   II. Žalobci a) se ukládá zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1000 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:     [1]           Podanou kasační stížností se žalobce a) (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), jímž krajský soud zamítl stěžovatelovu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2022, č. j. JMK 178389/2022. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Městského úřadu Židlochovice ze dne 9. 8. 2022, č. j. OZPSU/2598/2018‑62, jímž nařídil žalobcům odstranit část stavby rodinného domu, konkrétně část střešní krytiny přesahující nad sousední rodinný dům a sousední pozemek (dále jen „rozhodnutí o odstranění stavby“).   [2]           Stěžovatel v kasační stížnosti navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, a to za účelem zamezení vzniku neodvratitelné újmy. Nebyl‑li by kasační stížnosti odkladný účinek přiznán, hrozí výkon rozhodnutí o odstranění stavby. Tím by se stal soudní přezkum prováděný Nejvyšším správním soudem de facto zbytečným. Soudní ochrana práv stěžovatele by byla pouze iluzorní, a to i v případě, že by byl v řízení o kasační stížnosti úspěšný. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nemůže dojít k zásahu do práv jiných osob. Přiznání odkladného účinku je v souladu s veřejným zájmem, jenž spočívá v zákonnosti rozhodování správních orgánů a ochraně práv stěžovatele. Stěžovatel podotýká, že v řízení před krajským soudem byl jeho žalobě odkladný účinek přiznán, a to usnesením ze dne 29. 2. 2023, č. j. 62 A 19/2023‑128.   [3]           Osoba zúčastněná na řízení s návrhem nesouhlasí. Stěžovatel se omezil toliko na výklad § 73 odst. 2 s. ř. s., který je navíc nesprávný. Návrh postrádá vymezení skutkových okolností, na jejichž základě by bylo možné dovodit, že stěžovateli hrozí újma a že jiným osobám naopak žádná újma nehrozí.   [4]           Žalobkyně b) s přiznáním odkladného účinku souhlasí. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.   [5]           Kasační stížnost v nynější věci nemá ze zákona odkladný účinek [§ 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, jsou‑li splněny tři materiální předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.): 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu; 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014‑58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Uvedené předpoklady musí být naplněny kumulativně.   [6]           Pro posouzení, zda jsou splněny výše uvedené předpoklady, je třeba, aby stěžovatel dostatečně určitě tvrdil, jakou újmu pro něj právní následky rozhodnutí znamenají, ale též z jakých konkrétních okolností to dovozuje. Je také povinen osvědčit, že újma vzniklá na jeho straně je nepoměrně větší než újma, která přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Ohledně naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku nese stěžovatel břemeno tvrzení a také břemeno osvědčení těchto skutečností (§ 73 odst. 2 s. ř. s.).   [7]           Z obecných tvrzení obsažených v návrhu stěžovatele lze dovodit, že újmu, která by mu byla způsobena výkonem rozhodnutí žalovaného před tím, než Nejvyšší správní soud rozhodne o kasační stížnosti, spatřuje v tom, že by se mu nedostalo efektivní ochrany jeho práv. Domáhá se proto zamezení vzniku neodstranitelné újmy. Pokud by bylo kasační stížnosti vyhověno a rozhodnutí žalovaného bylo shledáno nezákonným či nicotným, bylo by nemožné nebo neúměrně obtížné vrátit stav věcí do stávající podoby. Stěžovatel tato tvrzení blíže nerozvedl, své obecné argumenty nijak nespecifikoval.   [8]           Z obsahu napadeného rozhodnutí žalovaného a připojeného správního spisu je zřejmé, že pokud by nebyl přiznán kasační stížnosti odkladný účinek, hrozilo by stěžovateli, že správní orgán přistoupí k výkonu rozhodnutí o odstranění stavby. To konkrétně znamená, že budou odstraněny keramické tvarovky zakončující střešní krytinu, které přesahují nad rodinný dům osoby zúčastněné na řízení. Následně by mělo být zakončení střešní krytiny provedeno závětrnými lištami z pozinkovaného plechu tloušťky 0,5 mm s barevnou povrchovou úpravou.   [9]           Nejvyšší správní soud přisvědčuje tvrzení stěžovatele, že pokud bude nucen odstranit část stavby před rozhodnutím o kasační stížnosti, ztratí pro něj toto řízení do určité míry smysl. Jedná se o obecný následek toho, že podání kasační stížnosti neodkládá právní účinky rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalovaného. To ovšem neznamená, že by za těchto okolností nemohlo řízení o kasační stížnosti sloužit k ochraně jeho práv. Odstranění části stavby není překážkou pro další vedení soudního řízení. Vyústí‑li toto řízení ve zrušení rozhodnutí žalovaného pro jeho nezákonnost či vady správního řízení, jedná se o základní předpoklad vzniku nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Pro posouzení, zda je v projednávané věci splněna první podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, je významný charakter hrozící újmy. Konkrétně se jedná o to, zda je újma nevratná (tedy zda je vyloučeno uvedení v předešlý stav) a zda lze po stěžovateli požadovat, aby přechodně nesl náklady spojené s odstraněním stavby. Jelikož má odkladný účinek charakter výjimky z pravidla, že kasační stížnost odkladný účinek nemá, měl by být přiznáván pouze v případech, které takový postup svou specifickou povahou odůvodňují. Je–li přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma, která hrozí navrhovateli, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019‑38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014‑58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).   [10]       Stěžovatel sice v návrhu tvrdí, že by odstranění části stavby bylo nevratné, nikterak však toto tvrzení blíže nevysvětluje ani neosvědčuje. Z obsahu správního spisu přitom nevyplývá, že by tomu tak nutně bylo. K nákladům na odstranění části stavby a schopnosti je přechodně nést neuvedl stěžovatel vůbec nic. Ani v tomto ohledu nevyplývají ze správního spisu takové skutečnosti, které by odůvodňovaly předpoklad, že odstranění části stavby si vyžádá značné náklady, jejichž vynaložení nelze po stěžovateli legitimně požadovat.   [11]       Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel neunesl břemeno tvrzení, neboť nepředestřel dostatečně konkrétní tvrzení, která by umožňovala posoudit charakter a intenzitu újmy, k jejímuž odvrácení navrhl přiznání odkladného účinku. Není úkolem Nejvyššího správního soudu, aby za stěžovatele tato chybějící tvrzení domýšlel. Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek na základě totožně formulovaného návrhu. To nicméně nezbavuje Nejvyšší správní soud povinnosti samostatně posoudit splnění všech podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, aniž by byl přitom vázán úvahami krajského soudu.   [12]       Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal, protože stěžovatel neunesl břemeno tvrzení ohledně charakteru a intenzity hrozící újmy. Za této situace soud tvrzenou újmu nepoměřoval s újmou, jež by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám, a nezabýval se ani tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [13]       Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS z 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena.   [14]       Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1020431923. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 2. listopadu 2023     Mgr. Tomáš Kocourek        předseda senátu       Nejvyšší správní soud Moravské náměstí 6 Brno   ke sp. zn.: 2 As 319/2023     Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.                                                                                                  podpis .................................................     ↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓