3 As 134/2023 - 30       USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobců: a) R. G., b) A. G., oba zastoupeni advokátem Mgr. Václavem Klepšem, se sídlem Varšavská 714/38, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, za účasti: I) J. K.,  zastoupený advokátkou JUDr. Nikolou Kubálkovou, se sídlem Růžová 947/8, Praha 1, II) V. H., o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2020, č. j. MHMP 777685/2020, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2023, č. j. 14 A 3/2023 ‑ 77,     takto:   Kasační stížnosti   se   přiznává   odkladný účinek.     Odůvodnění:   [1]                Včasnou kasační stížností se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) domáhají zrušení napadeného usnesení městského soudu, kterým byla odmítnuta jejich žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného.     [2]                Stěžovatelé v kasační stížnosti požádali o přiznání odkladného účinku. Uvedli, že žalovaný svým rozhodnutím zamítl jejich odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 16 ze dne 3. 10. 2019, č. j. 018776/19/OVDŽP, jímž jim stavební úřad nařídil odstranit stavbu – chatu pro rekreaci s rodinou. Do této stavby stěžovatelé investovali všechny své finanční prostředky, v současné době v ní žijí i se svými třemi dětmi a nemají možnost si okamžitě zajistit jiné bydlení. Nepřiznal‑li by Nejvyšší správní soud jejich kasační stížnosti odkladný účinek, stavební úřad by nechal stavbu odstranit, neboť ve věci již byl vydán exekuční příkaz na výkon správních rozhodnutí. Tato újma by přitom podle jejich názoru byla nezvratná. Uvedené důvody ostatně shledal relevantními i městský soud, neboť jejich žalobě proti rozhodnutí žalovaného přiznal odkladný účinek.   [3]                Žalovaný se sice domnívá, že žádost o přiznání odkladného účinku nesplňuje podmínky stanovené v § 73 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), souhlasí však s tím, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. I on má totiž za to, že by odstraněním stavby (výkonem rozhodnutí) došlo k nezvratnému stavu.   [4]                Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (v řízení o kasační stížnosti stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [5]                Ačkoli tedy kasační stížnost zásadně nemá odkladný účinek, může jí Nejvyšší správní soud takový účinek výjimečně přiznat, pokud stěžovatel dostatečně konkrétně uvede, že mu hrozí nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a pokud zároveň toto tvrzení prokáže (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32). Tato újma přitom musí být reálná, nikoli hypotetická, k poměrům stěžovatele významná a nikoli bagatelní a její vznik musí být v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 ‑ 58).   [6]                Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatelů a dospěl k závěru, že stanovené podmínky splňuje. Újma, která stěžovatelům a jejich dětem hrozí, je reálná a bezprostřední, neboť k odstranění stavby může dojít přímo v důsledku výkonu správních rozhodnutí. Tato újma je rovněž nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Žalovaný, ani osoby zúčastněné na řízení, žádnou újmu jiných osob, která by svou intenzitou převážila nad nezvratným charakterem újmy, která hrozí vlastnickému právu stěžovatelů, nespecifikovali a ani kasační soud ji neshledal. Odkladný účinek nebude ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť v řízení nevyšlo najevo, že by stavba reálně a bezprostředně ohrožovala své okolí. Veřejný zájem na tom, aby do území byly umísťovány pouze stavby řádně povolené, tak odkladným účinkem nebude dotčen v míře větší, než v jaké by byl dotčen soukromý zájem stěžovatelů, byla‑li by stavba v důsledku výkonu správních rozhodnutí odstraněna.   [7]                Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud přiznal podle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 až 4 téhož zákona kasační stížnosti odkladný účinek. Je však třeba uvést, že přiznání odkladného účinku pouze vůči rozhodnutí městského soudu, který o žalobě nerozhodoval a žalobu odmítl, by bez dalšího nemohlo vést k odložení účinků rozhodnutí žalovaného po dobu trvání řízení o kasační stížnosti. Městský soud však žalobě proti rozhodnutí žalovaného přiznal odkladný účinek, což k odložení účinků rozhodnutí žalovaného stačí. Proto Nejvyšší správní soud vymezil rozsah odkladného účinku pouze tak, že jeho přiznáním se pozastavují účinky rozhodnutí městského soudu, a to až do skončení řízení o kasační stížnosti. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku tak má pouze dočasnou povahu a nijak nepředjímá rozhodnutí o věci samé.     Poučení:  Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).   V Brně dne 25. července 2023   JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu