3 As 173/2022 - 52             USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: MAGSY, s.r.o., se sídlem Holešovská 457, Fryšták, zastoupená Mgr. Filipem Petrášem, advokátem se sídlem Opletalova 1525/39, Praha 1, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: SOLLAU s.r.o., se sídlem Hřivínův Újezd 212, zastoupená JUDr. Petrem Holým, advokátem se sídlem Místecká 567, Praha 18, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2022, č. j. 15 A 13/2020 ‑ 133,     takto:     I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoba zúčastněná na řízení  nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 4 000 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Filipa Petráše, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:     [1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 13. 6. 2022 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2022, č. j. 15 A 13/2020 ‑ 133.   [2]               Podáním ze dne 23. 12. 2022, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzala stěžovatelka svou kasační stížnost v plném rozsahu zpět.   [3]               Podle § 37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), za použití § 120 téhož zákona, může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, a to dokud o něm soud nerozhodl.   [4]               Podle § 47 písm. a), věty před středníkem s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět.   [5]               S ohledem na zpětvzetí návrhu – kasační stížnosti – Nejvyšší správní soud v souladu s výše citovanými ustanoveními s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.   [6]               O nákladech řízení o kasační stížnosti soud rozhodl na základě § 60 odst. 3, věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   [7]               Osoba zúčastněná na řízení má podle § 60 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností, které jí soud uložil. Nejvyšší správní soud této osobě žádnou povinnost neuložil a neshledal ani žádný důvod hodný zvláštního zřetele, pro nějž by jí právo na náhradu nákladů řízení mělo být přiznáno.   [8]               Podle § 10 odst. 3, věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo‑li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem k tomu, že soud zastavil řízení v důsledku zpětvzetí kasační stížnosti před prvním jednáním, rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 4 000 Kč. Dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích se soudní poplatek vrací ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto.     Poučení: Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 5. ledna 2023     JUDr. Tomáš Rychlý předseda senátu