3 As 315/2022 - 31       USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce ROKUMAT, spol. s r. o., se sídlem Praha 10, Rektorská 39/22, zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Praha 6, Pod kaštany 245/10, proti žalovanému Ministerstvu dopravy, se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/21, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2022, č. j. 1 A 42/2020 ‑ 43,     takto:     I.                 Řízení o kasační stížnosti   se   zastavuje.   II. Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   [1]                Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností shora označený rozsudek Městského soudu v Praze, jímž městský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2020, č. j. 914/2020-160-SPR/3, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 20. 2. 2020, č. j. MHMP 306273/2020/Ant. Posledně zmiňovaným rozhodnutím byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kterého se měl dopustit jako provozovatel blíže specifikovaného vozidla tím, že dne 14. 8. 2019 v 9:54 hod. v Praze 4, ul. Modřanské (v blízkosti sloupu VO č. 401732, směr z centra) nezajistil, aby při užití daného vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče vyplývající z § 10 odst. 3 tohoto zákona, konkrétně aby nedošlo k překročení nejvyšší povolené rychlosti. [2]                Přestože je s podáním kasační stížnosti spojena poplatková povinnost, stěžovatel soudní poplatek při jejím podání neuhradil. Nejvyšší správní soud jej proto (prostřednictvím jeho zmocněnce) výrokem ad I. usnesení ze dne 2. 1. 2023, č. j. 3 As 315/2022 - 9, k úhradě soudního poplatku ve výši 5 000 Kč vyzval a stanovil mu k tomu lhůtu 15 dnů od doručení usnesení. V usnesení stěžovatele rovněž poučil o následcích, které nastanou, nezaplatí-li soudní poplatek nebo zaplatí-li jej opožděně. Současně stěžovatele vyzval, aby ve stejné lhůtě doložil oprávnění advokáta Mgr. Václava Voříška zastupovat jej v řízení o kasační stížnosti (výrok II.) a aby ve lhůtě jednoho měsíce doplnil kasační stížnost v souladu s požadavky § 106 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) – viz výrok ad III. [3]                Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovateli doručeno do datové schránky jeho zástupce dne 5. 1. 2023 (viz doručenka na č. l. 10 soudního spisu). Poslední den stanovené patnáctidenní lhůty připadl na pátek dne 20. 1. 2023. Stěžovatel v této lhůtě (a ani později) soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil, ani soudu nesdělil žádné okolnosti, které by osvědčily, že tento soudní poplatek nemohl bez své viny zaplatit. Dne 9. 1. 2023 stěžovatel doložil Nejvyššímu správnímu soudu plnou moc pro advokáta Mgr. Václava Voříška a uvedl, že soudní poplatek byl uhrazen ke dni podání kasační stížnosti; toto tvrzení se však neprokázalo. Lhůta k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost tak marně uplynula. [4]                Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. [5]                Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 citovaného zákona soud vyzve poplatníka k zaplacení poplatku, nebyl-li tento poplatek zaplacen společně s podáním kasační stížnosti, a určí mu k tomu lhůtu alespoň 15 dnů; výjimečně může určit lhůtu kratší. Podle stejného ustanovení soud po marném uplynutí této lhůty řízení zastaví, přičemž k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. [6]                Jelikož stěžovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona zastavil.   [7]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     Poučení:  Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 31. ledna 2023     Mgr. Radovan Havelec předseda senátu