4 As 148/2023-18             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobců: a) Ing. J. Ch., a b) STARÁ LOUKA, spol. s r. o., se sídlem Závodu míru 327/4, Karlovy Vary, oba zast. Mgr. Michalem Burešem, advokátem, se sídlem T. G. Masaryka 282/57, Karlovy Vary, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Lesy České republiky, s. p., se sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2021, č. j. KK/4314/ZZ/21‑4, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 3. 2023, č. j. 57 A 147/2021‑84,   takto:   I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]               Žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 10. 2021, č. j. KK/4314/ZZ/21‑4 (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítl odvolání žalobců a) a b) a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary, odboru životního prostředí ze dne 1. 7. 2021, č. j. 613/OŽP/19‑107, kterým bylo rozhodnuto v části A. o změně hranice společenstevní honitby Kojšovice a vlastní honitby Čerťák podle § 31 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, vyplývající ze změn vlastnictví k honebním pozemkům, o kterou požádali jejich vlastníci dne 24. 1. 2019 a 28. 1. 2019, a v části B. o návrhu na vyrovnání hranic honiteb podle § 31 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, o kterou požádala společnost Lesy České republiky, s. p. [2]               Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) vzal na vědomí zpětvzetí žaloby učiněné žalobkyní b) a žalobu žalobce a) zamítl. [3]               Žalobce a) (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti napadenému rozsudku včasnou kasační stížností. [4]               Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 20. 4. 2023, č. j. 4 As 148/2023‑8, vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. [5]               Uvedené usnesení kasačního soudu bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatele dne 24. 4. 2023. Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala stěžovateli plynout dne 25. 4. 2023 a uplynula dne 9. 5. 2023 (úterý). Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradil. [6]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), který v § 9 odst. 1 stanoví, že nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. [7]               Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil. [8]               O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 16. května 2023     Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu