4 As 218/2023-7           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalovanému: Mgr. Josef Straka, soudce Krajského soudu v Praze, se sídlem nám. Kinských 234, Praha 5, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2023, č. j. 9 A 49/2023-8,   takto:   I. Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]       Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením podle § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), odmítl žalobu žalobce na ochranu před „nezákonným zásahem žalovaného“, kterou žalobce napadá neurčený postup soudce, jenž měl v rámci své rozhodovací činnosti zasáhnout do jeho osobnostních práv a způsobit mu újmu na zdraví, jejíž náhrady se žalobce rovněž domáhá.   [2]       Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost.   [3]       Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost je nepřípustná. Úkony soudců v soudním řízení (jako blíže nespecifikovaný „zásah“ soudce, který stěžovatel napadl „žalobou“ ve správním soudnictví) nemohou být jednáním správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být přezkoumávány ve správním soudnictví. Nadto je zjevné, že podání stěžovatele má povahu zneužití práva na přístup k soudu, kdy hromadně podávanými prefabrikovanými „žalobami“ s identickým obsahem, které neobsahují žádné konkrétní okolnosti týkající se stěžovatele, „vyrábí“ stovky soudních řízení, která pak dále zmnožuje podáváním opravných prostředků. Stěžovateli tak zjevně jde pouze o samoúčelné zvýšení zatížení soudů a obtěžování „žalovaných“ soudců. Takové jednání stěžovatele nemůže požívat žádné právní ochrany.   [4]       Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je na místě kasační stížnost odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona. Nejvyšší správní soud proto již nerozhodoval o žádostech stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, neboť by to bylo ve shora popsané situaci zcela nadbytečné.   [5]       O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. července 2023     JUDr. Jiří Palla                   předseda senátu