4 As 268/2022-25           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2022, č. j. 9 A 44/2022-23,   takto:   I. Žádost o opětovné prodloužení lhůty pro předložení plné moci udělené advokátovi se zamítá.   II.     Kasační stížnost se odmítá.   III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:     [1]      Nejvyšší správní soud obdržel dne 2. 11. 2022 blanketní kasační stížnost, kterou napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) shora označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jímž byla zamítnuta její žaloba na ochranu před nezákonným zásahem. Nezákonný zásah stěžovatelka spatřovala v jednání žalovaného, který na základě jejích podnětů vydal podle § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, sdělení o nezahájení přezkumného řízení ze dne 28. 2. 2022, č. j. MMR-12694/2022-31 a č. j. MMR-11210/2022-31, aniž by postavil najisto, že předmětná rozhodnutí, k nimž směřovaly podněty žalobkyně k provedení přezkumného řízení, jsou skutečně v právní moci.   [2]      Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 7. 11. 2022, č. j. 4 As 268/2022-6, vyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti, dále k doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem [§ 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)] a k doplnění kasační stížnosti (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Ke splnění povinností soud stěžovatelce stanovil lhůtu 15 dnů (úhrada soudního poplatku a doložení plné moci či prokázání vysokoškolského právnického vzdělání), resp. jednoho měsíce (doplnění důvodů kasační stížnosti) od doručení a poučil ji o následcích nesplnění výzvy. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 9. 11. 2022.   [3]      Dne 23. 11. 2022 došlo k uhrazení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč.   [4]      Dne 28. 11. 2022 obdržel Nejvyšší správní soud žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k předložení plné moci a k doplnění kasační stížnosti (zasláno dne 24. 11. 2022 prostřednictvím držitele poštovní licence). Stěžovatelka svou žádost odůvodnila tím, že oslovení advokáti jí odmítli poskytnout právní službu, a proto se dne 22. 11. 2022 obrátila na Českou advokátní komoru se žádostí o ustanovení advokáta. Tuto žádost a podací lístek o odeslání žádosti stěžovatelka soudu doložila.   [5]      Usnesením ze dne 5. 12. 2022, č. j. 4 As 268/2022-18, Nejvyšší správní soud žádosti stěžovatelky o prodloužení lhůt vyhověl. S ohledem na § 106 odst. 3 větu poslední s. ř. s. soud stěžovatelce prodloužil lhůtu k předložení plné moci udělené advokátovi pro řízení o kasační stížnosti a lhůtu k odstranění vad kasační stížnosti o jeden měsíc, tj. do 27. 12. 2022, resp. do 9. 1. 2023. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 7. 12. 2022.   [6]      Dne 30. 12. 2022 obdržel Nejvyšší správní soud doplnění kasační stížnosti a žádost stěžovatelky o opětovné prodloužení lhůty k předložení plné moci (zasláno dne 27. 12. 2022 prostřednictvím držitele poštovní licence). Stěžovatelka svou opětovnou žádost odůvodnila tím, že Česká advokátní komora jí svým rozhodnutím advokáta k poskytnutí právní služby neustanovila. Předmětné rozhodnutí České advokátní komory hodlá stěžovatelka napadnout správní žalobou a v souvislosti s tím proto žádá o další neurčité prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi.   [7]      Nejvyšší správní soud posoudil opětovnou žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty a rozhodl se jí nevyhovět.   [8]      Podle § 40 odst. 5 zákona věty třetí s. ř. s., může předseda senátu prodloužit lhůtu k provedení úkonu určenou soudem za obdobných podmínek, za jakých se promíjí zmeškání lhůty, tj. z vážných omluvitelných důvodů.   [9]      Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že u stěžovatelky již neexistují žádné skutečnosti, jež by bylo možné považovat za vážné omluvitelné důvody. Soud je toho názoru, že stěžovatelce byl poskytnut dostatečný časový prostor k tomu, aby si obstarala advokáta, který by byl ochoten její případ převzít. Stěžovatelka však dostatečně aktivně nepřistupovala k odstranění vad kasační stížnosti, pokud oslovila v průběhu téměř dvou měsíců, které od podání kasační stížnosti do konce prodloužené lhůty k doplnění kasační stížnosti měla, pouze jednoho advokáta a jednu advokátní kancelář, jak vyplývá z její žádosti o poskytnutí právní služby adresované dne 22. 11. 2022 České advokátní komoře. Soud nepochybuje o tom, že by při vyvinutí dostatečného úsilí stěžovatelka našla advokáta, který by byl ochoten její případ převzít. Je obecně známo, že počet advokátů v České republice je tak vysoký, že v každém větším městě lze oslovit řadu z nich. Stěžovatelka ani netvrdila žádné mimořádné okolnosti, které by jí v hledání a nalezení právního zastoupení bránily, či jí tuto snahu neúměrně ztěžovaly. Soud proto v uvedeném případě nepovažuje za důvodné vyčkat, jak dopadne právní spor stěžovatelky s Českou advokátní komorou, neboť stěžovatelce byl poskytnut dostatečný časový prostor k tomu, aby si své záležitosti obstarala. Stěžovatelka si musela být dobře vědoma běhu lhůty k předložení plné moci, přičemž se zde uplatní zásada, podle níž ochrana práv náleží těm, kdo o ně dbají. Nejvyššímu správnímu soudu je navíc z jeho úřední činnosti známo, že Česká advokátní komora žádosti stěžovatelky uplatněné i v rámci jiných řízení vedených u Nejvyššího správního soudu zamítla a advokáta jí neurčila (viz např. řízení vedená pod sp. zn. 6 As 33/2022, 10 As 135/2022 nebo 2 As 139/2022). Nejvyšší správní soud tedy neshledal, že by tu byl důvod pro opětovné prodloužení lhůty a opětovnou žádost stěžovatelky zamítl (výrok I.).   [10]  Podle § 105 odst. 2 s. ř. s., v řízení o kasační stížnosti stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   [11]  Podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. platí, že nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat, soud návrh usnesením odmítne. Jelikož stěžovatelka přes výzvu soudu ani v prodloužené lhůtě nedoložila, že splňuje podmínku povinného zastoupení advokátem, resp. neprokázala, že sama má požadované vysokoškolské právnické vzdělání, Nejvyšší správní soud nemohl v řízení pokračovat a kasační stížnost odmítl (výrok II.).   [12]  O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta (výrok III.).   [13]  Nejvyšší správní soud zároveň rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč stěžovatelce podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Dle odst. 5 téhož ustanovení platí obdobná situace v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. Soudní poplatek ve výši 5.000 Kč tak bude v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácen k rukám stěžovatelky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV.)     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 12. ledna 2023     JUDr. Jiří Palla předseda senátu