4 As 309/2022-57           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobkyně: MUDr. I. O., zast. Mgr. Ing. Zdeňkem Stanovským, advokátem, se sídlem Na Hutích 661/9, Praha 6, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) R. G. F., II) K. F., III) Ing. arch. M. H., IV) N. K., V) L. K., VI) Ing. R. K., VII) Ing. H. L., VIII) MUDr. M. L., IX) Mgr. Z. S., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2021, č. j. MHMP 2064593/2021, sp. zn. S-MHMP 1888512/2020/STR, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2022, č. j. 18 A 15/2022–114,   takto:   Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2021, č. j. MHMP 2064593/2021, sp. zn. S-MHMP 1888512/2020/STR, a vůči rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2022, č. j. 18 A 15/2022–114.     Odůvodnění:     [1]                    Městský soud v Praze nadepsaným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zčásti (v označení rozhodného znění právní úpravy), změněno a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. MCP6 304829/2020, jímž nařídil odstranit nepovolenou změnu stavby (bytové jednotky č. X v domě č. p. X v k. ú. B., E. X, P. X) spojenou s rozšířením jednotky do světlíku.   [2]                    Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojí proti rozsudku městského soudu kasační stížností, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).   [3]                    Stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnila tím, že případné odstranění stavby a související úpravy by si vyžádaly vynaložení finančních prostředků v řádu minimálně vyšších desetitisíců Kč, došlo by k významnému zásahu do její bytové jednotky a současně by byla povinna strpět provádění stavebních úprav, což by minimálně na několik týdnů znemožnilo užívání jednotky k bydlení. Za zásadní označila, že v případě odstranění stavby, tedy zbourání vestavku do světlíku a zazdění prostoru mezi bytem a světlíkem, by tato změna byla vzhledem ke stavební náročnosti fakticky nevratná. Odstranění niky by pro stěžovatelku kromě výše již uvedeného znamenalo také přestavbu kuchyně i koupelny. Jiným osobám v případě přiznání odkladného účinku žádná újma nehrozí. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti bude pouze prodloužen pokojný stav existence vestavku a nikomu nemůže vzniknout žádná újma. Pouze bude zachován dosud trvající stav do doby rozhodnutí o kasační stížnosti.   [4]                    Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že vzhledem k době řízení od roku 2015 a s ohledem na skutečnost, že do bytové jednotky stěžovatelky bude zasaženo zásadním způsobem, lze přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu právní jistoty akceptovat.   [5]                    Osoby zúčastněné na řízení se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku nevyjádřily.     [6]                    Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s.   [7]                    Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.  Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje, a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.   [8]                    V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh důvodným. Výkon rozhodnutí žalovaného by měl zásadní dopad do majetkové sféry stěžovatelky, neboť by došlo k  odstranění sporné části stavby a není přitom jasné, zda by bylo možné předmětnou část stavby následně vrátit do původního (nynějšího) stavu. Zároveň by odstranění části stavby bylo nepochybně spojeno s finančními náklady a stěžovatelkou zmíněnými potížemi s obýváním bytu, které by stěžovatelku rovněž zatížily. Tato újma by přitom byla nepoměrně větší než případná újma osob zúčastněných na řízení v případě odkladu vykonatelnosti rozhodnutí správního orgánu.   [9]                    Nejvyšší správní soud neshledal žádné okolnosti, které by s přiznáním odkladného účinku spojovaly rozpor s veřejným zájmem. Připadá v úvahu veřejný zájem na dodržování pravomocných správních rozhodnutí ukládajících povinnost účastníkovi řízení. V daném případě však přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem.   [10]                Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. ledna 2023     Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu