4 As 85/2023-46           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobkyně: Mgr. D. J., proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: M. Š., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2020, č. j. MMB/0352568/2020, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 1. 2023, č. j. 31 A 194/2020‑148,   takto:   Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.     Odůvodnění:     [1]                    Krajský soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení nadepsaného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí o dodatečném povolení stavby „Půdní vestavba obytných prostor ve stávajícím objektu RD K. X, B. č.p. X, pozemek parc. č. X, k.ú. Š., obec B.“ ‑ změna stavby před dokončením provedená bez povolení stavebního úřadu.   [2]                    Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [3]                    Stěžovatelka v doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku nejprve rekapituluje průběh dosavadního řízení. Dále uvádí, že změna stavby před dokončením byla prováděna bez odborného vedení. Jedná se o stavbu velké zastavěné plochy ve velmi svažitém terénu, která je spojená s nemovitostí ve vlastnictví stěžovatelky štítovou zdí. Je zde reálné nebezpečí narušení statiky nemovitosti stěžovatelky. Byla provedena celá řada změn oproti projektové dokumentaci schválené projektantem. Nebylo vydáno územní rozhodnutí, absentuje závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru JmK a Odboru životního prostředí. Stavbou je narušováno její soukromí a vlastnické právo. Rozhodnutí krajského soudu i žalovaného jsou vydána v rozporu se zákonem a mohou způsobit stěžovatelce nenahraditelnou újmu. Přiznání odkladného účinku je ve veřejném zájmu s ohledem na ochranu života osob, zdraví, zvířat a majetku. V případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by přezkum kasačních námitek měl jen symbolický, formální význam.   [4]                    Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil. Osoba zúčastněná na řízení soud přípisem informovala, že se k návrhu na přiznání odkladného účinku nemá zájem vyjadřovat.   [5]                    Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [6]                    Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti tedy Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.  Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje, a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.   [7]                    V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neshledal. Předmětem přezkumu je rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby. Jedná se tedy o stavbu, která je již provedena. Účinkem napadeného rozhodnutí žalovaného je pouze uvedení existujícího faktického stavu do souladu s právními předpisy. Vykonatelnost takového rozhodnutí stěžovatelce žádnou bezprostřední újmu nepůsobí a stěžovatelka ostatně v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ani žádnou konkrétní újmu, která by jí vykonatelností nebo jinými následky tohoto rozhodnutí mohla vzniknout, neuvádí. Případná újma na majetku a jiných právech chráněných statcích, na které stěžovatelka v návrhu odkazuje, souvisí s prováděním stavby, ale nemá přímou vazbu na rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Nad rámec uvedeného se důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uváděné stěžovatelkou vztahují k věcnému posouzení kasační stížnosti a není možné k nim nyní při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku přihlížet. Tyto námitky budou posouzeny v rámci věcného přezkumu kasační stížnosti.   [8]                    Jelikož stěžovatelka neprokázala ani řádně netvrdila, že by pro ni výkon nebo jiné následky rozhodnutí znamenaly újmu, Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 29. března 2023                                                                                                       Mgr. Aleš Roztočil               předseda senátu