4 Azs 276/2023-34           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: S. E., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2023, č. j. OAM‑757/LE‑BE01‑BE02‑PS‑2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 7. 2023, č. j. 57 A 2/2023‑32,   takto:   Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.     Odůvodnění:     [1]               Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, rozhodnutím ze dne 9. 6. 2023, č. j. OAM‑757/LE‑BE01‑BE02‑PS‑2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), zajistilo žalobkyni v zařízení pro zajištění cizinců podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., zákona o azylu (dále jen „zákon o azylu“), přičemž doba zajištění byla stanovena do 5. 10. 2023 podle § 46a odst. 5 téhož zákona.   [2]               Žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), který ji výše specifikovaným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) zamítl jako nedůvodnou.   [3]               Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se nyní brání proti napadenému rozsudku kasační stížností, jejíž součástí učinila i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [4]               Tento návrh stěžovatelka odůvodňuje skutečností, že nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by jí v případě vycestování z České republiky vznikla újma spočívající ve ztrátě možnosti vystupovat v řízení, tj. řádně uplatňovat své právo na spravedlivý proces. Vyjadřuje přesvědčení o naplnění důvodů pro vyhovění jejímu návrhu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, vznikla by stěžovatelce nepoměrně větší újma, než jaká by vznikla jeho přiznáním, neboť by byla nucena vycestovat zpět do země původu, kde jí hrozí vážná újma. Přiznáním odkladného účinku nemůže dojít k zasažení práv jiných osob a ani nedojde k rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [5]               Žalovaný návrh stěžovatelky označil za účelový. Bylo‑li by mu vyhověno, došlo by k propuštění stěžovatelky ze zařízení pro zajištění cizinců a v rozhodnutí konkretizovaný účel zajištění by byl ohrožen. Smysl následného soudního přezkumu by tak byl zpochybněn, neboť v případě stěžovatelky nejsou dány důvody pro postup podle § 47 zákona o azylu, jehož se stěžovatelka dovolávala v žalobě. Stěžovatelka navíc netvrdí žádné konkrétní důvody, které by její situaci činily výjimečnou a pro které by jí mělo být vyhověno. V této souvislosti žalovaný poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2022, č. j. 16 A 33/2022‑26.   [6]               Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a dospěl k závěru, že podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. nejsou splněny.   [7]               Podle § 107 s. ř. s., kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž za tím účelem přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a současně přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [8]               Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval v usnesení ze dne 19. 11. 2022, č. j. 9 As 130/2011‑71, „z povahy institutu zajištění cizince za účelem správního vyhoštění dle ustanovení § 124 a násl. zákona o pobytu cizinců, nepřichází přiznání odkladného účinku v úvahu, neboť by zcela popíralo samotný smysl a účel zajištění, kterým je časově ohraničené omezení osobní svobody za účelem správního vyhoštění cizince.“   [9]               Výše uvedený závěr lze plně vztáhnout také na nyní posuzovanou věc, v níž byla stěžovatelka zajištěna podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, neboť stejně jako v případě zajištění cizince za účelem správního vyhoštění podle § 124 zákona o pobytu cizinců i zde platí, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by zpravidla znamenalo, že rozhodnutí ve věci samé by již bylo zbytečné. Přestože Nejvyšší správní soud zcela nevylučuje možnost přiznání odkladného účinku i v takových případech, pokud by zde byly okolnosti hodné zvláštního zřetele, nutno dodat, že žádné takové stěžovatelka v nynější věci netvrdila.   [10]            Nejvyšší správní soud proto podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím však žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 28. srpna 2023     Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu