5 As 42/2023 - 39             U S N E S E N Í   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: obec Rantířov, se sídlem Rantířov 78, Vyskytná nad Jihlavou, zast. Mgr. Petrem Šmídem, advokátem, se sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava, proti žalovanému: Magistrát města Jihlavy, se sídlem Masarykovo náměstí 1, Jihlava, za účasti: M‑KOVO s.r.o., se sídlem Rantířov 143, Rantířov, zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno, o kasační stížnosti žalovaného a osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2023, č. j. 30 A 19/2022‑299, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,   takto:   Kasační stížnosti žalovaného   s e   odkladný účinek   n e p ř i z n á v á.     Odůvodnění:   [1] Kasační stížností se žalovaný (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým mu bylo uloženo rozhodnout v  řízení vedeném pod sp. zn.   MMJ/SÚ/13185/2021, do 30ti dnů od právní moci rozsudku.   [2] Stěžovatel podal dne 10. 3. 2023 blanketní kasační stížnost, kterou k výzvě Nejvyššího správního soudu doplnil dne 31. 3. 2023; dne 26. 4. 2023 podal stěžovatel žádost o přiznání odkladného účinku. Uvedl v ní, že vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí krajského soudu je pravomocné, žádá s ohledem na důvody podání kasační stížnosti o přiznání odkladného účinku v souladu s § 107 soudního řádu správního.   [3] Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. O přiznání odkladného účinku přitom může žádat také žalovaný správní orgán, a to ze stejných důvodů jako žalobce (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006‑49, č. 1255/2007 Sb. NSS).   [4] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tam, kde kasační stížnost nemá odkladný účinek ze zákona, je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pouze pro případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s. Po zhodnocení důvodů uvedených stěžovatelem a okolností projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném případě splněny.   [5] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: 1/ výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, 2/ újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 3/ přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014‑58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a prokázat hrozbu újmy přitom tíží stěžovatele (viz usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (srov. usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 Afs 275/2017‑20).   [6] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti správního orgánu je pak možné dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vázat toliko na výjimečné případy, kdy odložení účinků rozhodnutí krajského soudu bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude v konkrétním případě představovat onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného účinku vznikne jiným osobám a která nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem.  Nejvyšší správní soud uvedl ve své judikatuře příkladmo případy, kdy může dojít k ohrožení důležitého veřejného zájmu, např. vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006‑49, č. 1255/2007 Sb. NSS; též usnesení NSS č. j. 1 Afs 392/2017‑27, ze dne 7. 12. 2017).   [7] V daném případě stěžovatel žádnou z výše uvedených podmínek nesplnil. Návrh o přiznání odkladného účinku fakticky odůvodňuje shodně s kasačními námitkami, resp. pouhým odkazem na ně. Tvrzení jakékoli újmy však v návrhu zcela absentuje, stěžovatel v podstatě nesouhlasí s posouzením věci krajským soudem, to je však až předmětem věcného přezkoumání napadeného rozsudku.   [8] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).   V Brně dne 4. května 2023     JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu