6 As 150/2023 - 74       USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci navrhovatele: ZO ČSOP Klenice, sídlem Zalužanská 1276, Mladá Boleslav, zastoupeného JUDr. Jakubem Hlaváčkem, advokátem, sídlem Moskevská 640/55, Liberec, proti odpůrci: město Bakov nad Jizerou, sídlem Mírové náměstí 208, Bakov nad Jizerou, zastoupeného JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, sídlem Šafaříkova 201/17, Praha 2, za účasti: HEDERA INVEST, a.s., sídlem Lotyšská 646/10, Praha 6, zastoupené JUDr. Ing. Pavlem Jíchou, advokátem, sídlem Korunní 810/104, Praha 10, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 3 územního plánu města Bakov nad Jizerou schválené usnesením Zastupitelstva města Bakov nad Jizerou ze dne 15. 12. 2021, č. Z274/7‑2021, v řízení o kasačních stížnostech odpůrce a osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2023, č. j. 59 A 9/2023‑120,     takto:     Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení se nepřiznává odkladný účinek.     Odůvodnění:     I. Vymezení věci [1]                Zastupitelstvo města Bakov nad Jizerou usnesením ze dne 15. 12. 2021, č. Z274/7‑2021, vydalo s účinností od 18. 3. 2022 změnu č. 3 územního plánu odpůrce, jejímž předmětem bylo vymezení nové plochy ve vazbě na již vymezenou výrobní zónu, a to na základě návrhu osoby zúčastněné na řízení. Konkrétně byly v lokalitě Z3/1 vymezeny nové zastavitelné plochy Z.HO.16a a Z.HO.16b pro výrobu a skladování – lehký průmysl VL‑N (s výměrou 35 719 m2). [2]                Navrhovatel proti uvedené změně územního plánu brojil u Krajského soudu v Praze, který jeho námitky uznal důvodnými a změnu č. 3 územního plánu ke dni právní moci rozsudku uvedeného v záhlaví zrušil. [3]                Proti rozsudku krajského soudu podaly kasační stížnosti odpůrce a osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatelka“).   II. Návrh na odkladný účinek a vyjádření k němu [4]                V doplnění své kasační stížnosti ze dne 17. 8. 2023 požádala stěžovatelka o přiznání odkladného účinku své stížnosti. [5]                V odůvodnění uvedla, že pokud by nebyl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, znamenalo by to pro ni nepoměrně větší újmu, než jaká ostatním osobám může vzniknout tím, že odkladný účinek přiznán bude. Pokud by totiž odkladný účinek nebyl přiznán, bude škoda vznikající na majetku stěžovatelky narůstat. Stěžovatelka je taktéž přesvědčena, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem, naopak zajistí soulad s veřejným zájmem na ochraně vlastnického práva a ochraně právní jistoty, resp. jistoty v právních vztazích. [6]                Navrhovatel ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku konstatoval, že stěžovatelka svoji újmu v návrhu nijak nekonkretizovala. V současné době není stěžovatelka ve svých aktivitách probíhajícím soudním řízením jakkoliv brzděna, neboť dosud není ukončeno řízení o posuzování vlivů developerského záměru stěžovatelky na životní prostředí a veřejné zdraví vedené Krajským úřadem Středočeského kraje. Bez souhlasného stanoviska nemůže stěžovatelka svůj záměr realizovat. [7]                Odpůrce se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.   III. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem [8]                Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení důvodů přednesených stěžovatelkou dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou naplněny. [9]                Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [10]            V usnesení ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014‑56, Nejvyšší správní soud uvedl, že újma, která má hrozit žadateli o přiznání odkladného účinku, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba, resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. [11]            Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu také vyplývá, že povinnost tvrdit a prokázat skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly újmu, která je nepoměrně větší, než může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám, stíhá samotného stěžovatele; přičemž postačuje pouhý předpoklad tvrzené újmy. Stěžovatel je tedy pro úspěšnost svého návrhu povinen tvrdit včas, úplně a konkrétně rozhodné skutečnosti o vzniku významné újmy. Neuvede‑li stěžovatel ve svém návrhu žádné skutečnosti, z nichž splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku dovozuje, soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřizná (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2013, č. j. 8 Afs 62/2013‑30, a ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 Azs 62/2018‑18). [12]            Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatelka v nynější věci nedostála své povinnosti uvést konkrétní okolnosti, v nichž spatřuje významnou újmu, která jí výkonem napadeného rozhodnutí vznikne. Omezila se pouze na obecné tvrzení o narůstání škody na jejím majetku, aniž by je jakkoliv rozvedla a konkretizovala. [13]            Již z tohoto důvodu nebylo možné stěžovatelčině návrhu vyhovět, a Nejvyšší správní soud se proto nezabýval ani dalšími podmínkami pro přiznání odkladného účinku. [14]            Soud závěrem dodává, že z rozhodnutí o žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, či usnesení rozšířeného senátu č. j. 10 Ads 99/2014‑58). [15]            Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že návrh na přiznání odkladného účinku své kasační stížnost podal také odpůrce; o něm bylo rozhodnuto usnesením ze dne 17. 8. 2023, č. j. 6 As 150/2023‑49, tak, že kasační stížnosti odpůrce odkladný účinek přiznán nebyl.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 14. září 2023     JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.          předseda senátu