8 As 261/2022-58          USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: M. Š., zastoupená JUDr. Beátou Burianovou, advokátkou se sídlem Komenského 474/4, Mariánské Lázně, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) M. L. a II) T. L., oba zastoupeni JUDr. Josefem Kašparem, advokátem se sídlem Jáchymovská 27/114, Karlovy Vary, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2022, čj. KK/753/SÚ/21-4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 9. 2022, čj. 55 A 23/2022-113, o návrhu na přiznání odkladného účinku,     takto:     I.                        Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá. II.                      Žalobkyni se ukládá zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: [1]                Městský úřadu Cheb, odbor stavební a životního prostředí (dále „stavební úřad“) rozhodnutím z 26. 7. 2021, čj. MUCH 59561/2021/Far, nařídil žalobkyni odstranění stavby Vjezdová brána, na stav. p. č. XA na hranici se stav. p. č. XB v k. ú. C., obec Cheb, která navazuje na hranu rodinného domu č. p. X Cheb, na stav. p. č. XB, neboť byla provedena bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), anebo v rozporu s ním. Žalovaný výše uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Krajský soud v Plzni žalobu zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem. [2]                Rozsudek krajského soudu žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadla kasační stížností, v jejímž doplnění požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedla pouze to, že by jí výkonem pravomocného rozhodnutí mohla vzniknout značná škoda, bude-li kasační stížnost důvodná. Poukázala také na svoji nepříznivou finanční situaci, neboť jako důchodkyně je odkázaná pouze na svůj starobní důchod. [3]                Žalovaný uvedl, že mu není finanční situace stěžovatelky známa, ale lze mít za to, že je-li odkázaná pouze na svůj starobní důchod, újma spojená s odstraněním předmětné stavby by skutečně mohla být nepoměrně větší, než újma, jež může vzniknout jiným osobám v souvislosti s ponecháním stavby v současném stavu po dobu řízení o kasační stížnosti. Dle názoru žalovaného nebude přiznání odkladného účinku v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem, který nelze spatřovat pouze v univerzálně daném zájmu na dodržování právních předpisů (takový „veřejný“ zájem je totiž dán v každém případě a prakticky by tak činil institut odkladného účinku nepoužitelným). V dané věci jsou proto podmínky pro přiznání odkladného účinku splněny. [4]                Osoby zúčastněné na řízení I) a II) s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Stavební úřad pravomocné rozhodnutí o odstranění stavby nerealizuje, neboť zjevně vyčkává skončení řízení o kasační stížnosti. Podle OZNŘ představuje kasační stížnost svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva, jež nemůže být důvodem pro přiznání odkladného účinku. Není ani zřejmé, jak by prostým posunutím brány zpět na pozemek stěžovatelky, což je technicky zcela jednoduchý úkon, mohlo dojít ke vzniku značné škody. Postup stěžovatelky vnímají jako obstrukční s cílem oddálení nápravy závadného stavu, jež jim komplikuje přístup k jejich nemovitostem. [5]                Podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná na návrh stěžovatele po vyjádření žalovaného usnesením kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozsudku krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Zákon tedy pro přiznání odkladného účinku stanoví celkem tři předpoklady: (1) výkon nebo jiné právní následky rozsudku by pro stěžovatele znamenaly újmu; (2) tato újma je pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS z 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24). Návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizován a osvědčen, protože je to stěžovatel, kdo je povinen tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro něj znamenaly újmu, přičemž hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (viz usnesení NSS z 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017‑20, bod 10). [6]                Stěžovatelka hrozící újmu v návrhu tvrdí pouze obecně, aniž ji jakkoli blíže popisuje či rozvádí. Pouze poukázala na svoji nepříznivou finanční situaci. Ačkoli je existence újmy v případech nařízení odstranění stavby zjevná bez dalšího a nejasný může být pouze její rozsah (usnesení NSS z 8. 2. 2022, čj. 8 As 4/2022-36, bod 6), Nejvyšší správní soud v dané věci neshledal existenci hrozby závažné a reálné újmy, neboť jde o relativně jednoduché a nenákladné posunutí, resp. odstranění sloupku brány a části plotu z pletiva. Z povahy předmětných staveb, bez bližšího osvědčení ze strany stěžovatelky, totiž nelze dovodit, že újma způsobená jejich posunutím či odstraněním nebude jen zanedbatelná (na rozdíl od stavby terasy s pergolou a celou stavbou bazénu ve věci čj. 8 As 4/2022-36, kde Nejvyšší správní soud naopak odkladný účinek přiznal). [7]                Vzhledem k nedostatečnému zdůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatelka neunesla své břemeno tvrzení a osvědčení ani stran druhé podmínky, tj. že by pro ni odstranění stavby znamenalo nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Zde jde o osoby zúčastněné na řízení, které s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. [8]                Stěžovatelka tedy nedostála své povinnosti v podobě břemene tvrzení a osvědčení jí hrozící újmy, jelikož svůj návrh na přiznání odkladného účinku dostatečně, ve výše požadovaném rozsahu, neodůvodnila. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. [9]                Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.). Současně jde o rozhodnutí dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). [10]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam (srov. k tomu též usnesení NSS z 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32)]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena. [11]            Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080426122. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 24. února 2023      Jitka Zavřelová předsedkyně senátu     Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.                                                                                                       podpis .................................................     ↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓