9 As 196/2023 - 57                 USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a  JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: XSOLAR REUSE SYSTÉM a.s., se sídlem Antala Staška 510/38, Praha 4, zast. Mgr. Kristianou Urbánkovou, advokátkou se sídlem Václavské náměstí 846/1, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné na řízení: WIS Energo Ledce Sever s.r.o., se sídlem Muchova 242/2, Praha 6, zast. Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem Obecní dvůr 433, Kolín, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2023, č. j. 14 A 28/2023-122, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,   takto:   Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se odmítá.   Odůvodnění:   [1]               Žalobkyně se před městským soudem domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřovala jednak v neuvedení v seznamu vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému elektrozařízení, jednak ve výzvě k neprodlenému prokázání, že o zamýšleném ukončení své činnosti provozovatele kolektivního systému předem informovala. Městský soud výše nadepsaným rozsudkem žalobu zamítl, jelikož neshledal nezákonnost zásahu. [2]               Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, kterou spojila s návrhem na přiznání odkladného účinku. Ten odůvodnila tím, že deklarace zániku jejího oprávnění k provozování kolektivního systému, zajišťujícího plnění povinností provozovatelů fotovoltaických elektráren s historickými panely, znamená okamžitý zánik jejích závazkových vztahů a povinnost převést dosud nespotřebované prostředky na likvidaci odpadu. Pokud by však kasační stížnosti bylo vyhověno, k obnovení činnosti stěžovatelky by již nedošlo. Nepřiznání odkladného účinku má proto pro stěžovatelku likvidační následky. Zároveň stěžovatelce hrozí zahájení přestupkového řízení a uložení pokuty. Stejné hrozí i účastníkům kolektivního systému, tedy může vzniknout újma jiným osobám, v jejímž důsledku hrozí další závažná újma stěžovatelce z titulu náhrady újmy postiženým provozovatelům fotovoltaických elektráren. [3]               Žalovaný se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku vyjádřil tak, že napadený rozsudek nijak nedeklaruje zánik oprávnění stěžovatelky, k tomu došlo ex lege. Výrokem napadeného rozsudku se nic nepřikazuje, nezakazuje ani jinak nezasahuje do práv a povinností, nejeví se tak smysluplné přiznat kasační stížnosti odkladný účinek. Přiznání odkladného účinku není nástrojem k zamezení ze zákona vzniklé povinnosti převést finanční prostředky stěžovatelky na jiné provozovatele kolektivních systémů. Tento převod je následkem zániku oprávnění stěžovatelky, nikoliv následkem napadeného rozsudku. [4]               Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k návrhu uvedla, že rozhodnutí ponechává na Nejvyšším správním soudu. [5]               Kasační stížnost podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. též usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, odst. [24]). [6]               Před samotným zhodnocením důvodů uváděných stěžovatelkou se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou přípustnosti návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v nyní posuzované věci. [7]               Možností přiznání odkladného účinku v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu se zabýval rozšířený senát v usnesení ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015-182, a dospěl k závěru, že návrh na přiznání odkladného účinku může mít své opodstatnění toliko v případě vyhovění zásahové žalobě. V opačném případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z povahy věci není možné, dokonce zcela postrádá smyslu, neboť odklad právní moci a jiných účinků napadeného rozsudku by nemělo žádný vliv na stěžovatelem tvrzený nezákonný zásah. Tím pádem by ani odkladný účinek nemohl sloužit k odvrácení hrozící újmy na právech stěžovatele, což je ovšem jeho účelem. Proto je v takovém případě návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepřípustný (srov. usnesení ze dne 12. 7. 2018, č. j. 9 Ads 14/2018-92, odst. [9] a [10], ze dne 16. 2. 2023, č. j. 5 As 327/2022-27, odst. [6], nebo ze dne 8. 6. 2023, č. j. 2 As 145/2023-24, odst. [18]). [8]               Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. srpna 2023 JUDr. Radan Malík předseda senátu