Nao 109/2023-122         USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mg. Petry Weissové v právní věci žalobce: P. V., zast. Mgr. Filipem Wágnerem, advokátem, se sídlem Olšanská 2643/1a, Praha 3, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Ostrov, se sídlem Vykmanov 22, Ostrov, o žalobách proti rozhodnutím žalované ze dne 22. 12. 2022, č. j. VS‑242423/ČJ‑2022‑800730, ze dne 28. 12. 2022, č. j. VS‑246251‑2/ČJ‑2022‑800730, ze dne 13. 1. 2023, č. j. VS‑7012/ČJ‑2023‑800730, a ze dne 27. 1. 2023, č. j. VS‑19261/ČJ‑2023‑800730, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 A 15/2023,   takto:   Soudci Krajského soudu v Plzni Mgr. Lukáš Pišvejc, JUDr. Veronika Burianová a Mgr. Aleš Smetanka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 57 A 15/2023.     Odůvodnění:     [1]      U Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) je pod sp. zn. 57 A 15/2023 vedeno řízení o žalobách proti rozhodnutím žalované ze dne 22. 12. 2022, č. j. VS‑242423/ČJ‑2022‑800730, ze dne 28. 12. 2022, č. j. VS‑246251‑2/ČJ‑2022‑800730, ze dne 13. 1. 2023, č. j. VS‑7012/ČJ‑2023‑800730, a ze dne 27. 1. 2023, č. j. VS‑19261/ČJ‑2023‑800730, kterými byly zamítnuty stížnosti žalobce proti rozhodnutím, jimiž byly žalobci uloženy kázeňské tresty.   [2]      Žalobce při soudním jednání u krajského soudu dne 6. 6. 2023 vznesl námitku podjatosti vůči všem členům soudního senátu. K podjatosti předsedy senátu žalobce uvedl, že z toho, jak předseda senátu vedl soudní jednání, je zřejmé, že je domluven s věznicí. Konkrétně předsedovi senátu vytkl, že mu neumožnil vyjádřit se k věci a jeho přednesy přerušoval tak, že jeho vyjádření byla vytrhávána z kontextu. Předseda senátu totiž chtěl, aby byl žalobce ve věci procesně neúspěšný. K podjatosti zbývajících členů senátu žalobce uvedl, že ti nezasáhli do průběhu soudního jednání a předsedovi senátu nezabránili v jeho postupu při vedení jednání.   [3]      Předseda senátu (Mgr. Lukáš Pišvejc) předložil Nejvyššímu správnímu soudu námitku podjatosti a vyjádření soudců rozhodujících v dané věci k ní. Z vyjádření vyplývá, že námitku podjatosti soudci neshledávají důvodnou, k věci ani k účastníkům nemají žádný poměr. Skutečnost, pro kterou považuje žalobce soudce za podjaté, tedy postup soudců v řízení, není důvodem pro jejich vyloučení podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).   [4]      Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.   [5]      Z konstantní judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu vyplývá, že garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát. Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2017, č. j. Nao 203/2017‑77).   [6]      Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z judikatury vyplývá, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, je‑li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (viz usnesení ze dne 27. 11. 2015, č. j. Nao 278/2015‑34).   [7]      Optikou výše uvedeného nahlížel Nejvyšší správní soud na žalobcem vznesenou námitku podjatosti a neshledal ji důvodnou. Z § 8 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci může být jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení, a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Podle poslední věty zmíněného ustanovení naopak důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci. Z obsahu vznesené námitky vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost všech soudců právě v jejich postupu v řízení, resp. při soudním jednání. Potvrzuje to fakt, že na počátku soudního jednání na dotaz předsedy soudu žalobce podjatost žádného z členů senátu nenamítl a učinil tak vůči všem až následně s ohledem na průběh soudního jednání. V postupu soudců v řízení však jejich podjatost podle jednoznačného znění zákona spatřovat nelze. Nejvyšší správní soud proto námitku podjatosti neshledal důvodnou.   [8]      Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudci Mgr. Lukáš Pišvejc, JUDr. Veronika Burianová a Mgr. Aleš Smetanka nejsou pro uváděné důvody vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 A 15/2023.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 27. června 2023   JUDr. Jiří Palla předseda senátu