Nao 151/2023 - 49     USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera a soudců Tomáše Kocourka a Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: D. J., zastoupené obecným zmocněncem JUDr. P. J., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, Praha 5, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, pod sp. zn. 72 Ad 26/2023,     takto:   Soudkyně Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, JUDr. Martina Radkova není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pod sp. zn. 72 Ad 26/2023.     Odůvodnění:     I. Vymezení věci [1]               Žalobkyně podala u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 6. 2023, kterým žalovaná změnila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak, že žádost o obnovu řízení se zamítá. [2]               Po doručení informace o přidělení věci do soudního oddělení 72 Ad, jehož specializovaným samosoudcem je JUDr. Martina Radkova, vznesla žalobkyně vůči této soudkyni námitku podjatosti, kterou odůvodnila tak, že tato soudkyně rozhodovala v předchozím soudním řízení sp. zn. 72 Ad 47/2021, v němž rozhodla rozsudkem ze dne 23. 2. 2023 č. j. 72 Ad 47/2021-85. [3]               JUDr. Martina Radkova se k uvedené námitce vyjádřila tak, že se necítí podjatá, k účastnici a jejímu zástupci nemá žádný vztah a zná je pouze ze služebního styku. Nejsou jí známy okolnosti, které by ji z projednávaní a rozhodnutí ve věci vylučovaly, ani důvod, pro který by bylo možné pochybovat o její nepodjatosti.   II. Právní posouzení Nejvyššího správního soudu [4]               Nejvyšší správní soud shledal, že námitka podjatosti není důvodná. [5]               Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ [6]               Dle žalobkyně je důvodem podjatosti skutečnost, že JUDr. Radkova rozhodovala v předchozím soudním řízení. [7]               Již ze samotného znění § 8 odst. 1 s. ř. s. ovšem plyne, že způsob rozhodování soudce v jiných věcech není důvodem pro jeho vyloučení pro podjatost. Soudce je povinen každou věc posuzovat individuálně. Pravidlo, že soudce je vyloučen, projednával-li věc v předchozím soudním řízení, se týká instančního přezkumu. Není možné, aby například v řízení o kasační stížnosti rozhodoval tentýž soudce, který vydal rozsudek kasační stížností napadený. Takto je § 8 odst. 1 s. ř. s. konstantně vykládán i judikaturou Nejvyššího správního soudu. Například z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. 53/2004 Sb. NSS, plyne: „Podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se týká rozhodování soudce ve stejné věci u soudu nižšího stupně; „předchozím soudním řízením“ tak není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků.“ (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, č. j. 6 Ads 123/2007-53). [8]               Námitka žalobkyně tedy neobsahuje žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., a ani ze soudního spisu včetně vyjádření soudkyně neplyne nic, co by mohlo založit pochybnost o její nepodjatosti. [9]               Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku podjatosti neshledal důvodnou.   P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 30. srpna 2023     JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu