10 As 12/2024 -             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Faisala Husseiniho ve věci žalobců: a) F. Š., b) J. S., oba zast. advokátem Mgr. Pavlem Nádeníčkem, Průchodní 377/2, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) obec Babice nad Svitavou, Babice nad Svitavou 197, zast. advokátem Mgr. Janem Hladkým, LL.M., Orlí 483/1, Brno, 2) EG.D, a. s., Lidická 1873/36, Brno, 3) CETIN a. s., Českomoravská 2510/19, Praha 9, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2022, čj. JMK 30680/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně b) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2023, čj. 30 A 46/2022‑183, o návrhu žalobkyně b) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti     takto:     I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.   II. Žalobkyni b) se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Odůvodnění:   [1]               Obec Babice nad Svitavou [osoba zúčastněná na řízení 1) nebo stavebník] požádala Obecní úřad Bílovice nad Svitavou (stavební úřad) o povolení pro umístění stavby označené jako „ZŠ a MŠ Babice nad Svitavou, p.o., rozšíření kapacit MŠ, vybudování odborných učeben ZŠ, dostavba ZŠ a MŠ“ (dále jen „stavba“ nebo „stavební záměr“). Stavební úřad usoudil, že je stavební záměr přípustný a dne 2. 9. 2021 vydal územní rozhodnutí o umístění stavby.   [2]               Žalobci jsou spoluvlastníky pozemků p. č. XA a XB v obci Babice nad Svitavou, které bezprostředně sousedí s areálem základní a mateřské školy, ve kterém se bude stavební záměr realizovat. Součástí pozemku p. č. XB je rodinný dům č. p.X.   [3]               Proti rozhodnutí o umístění stavby podali žalobci odvolání, které žalovaný dne 2. 3. 2022 zamítl.   [4]               Proti rozhodnutí žalovaného se bránili žalobci u krajského soudu, který žalobu v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.   [5]               Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně b) [stěžovatelka] kasační stížnost, se kterou spojila návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [6]               Stěžovatelka odůvodnila návrh na přiznání odkladného účinku tím, že realizace přístavby ZŠ by znamenala významný zásah do jejího vlastnického práva, zhoršení kvality prostředí a dále i zásah do práva na ochranu soukromí. V daném místě nová stavba vzniknout neměla. Záměr přístavby ZŠ způsobuje ztrátu podstatné míry oslunění a proslunění, a to při zjevném a setrvalém ignorování limitů pro výšku nové zástavby v obci. Do soukromí stěžovatelky by bylo zasaženo v míře nepřiměřené poměrům. Stavební záměr by také mohlo způsobit zatékání vody z pozemku stavebníka na pozemek stěžovatelky. Podle stěžovatelky krajský soud rozhodl nesprávně o návrhu na odkladný účinek. Stavebník uváděl nepravdivá a zavádějící tvrzení [bagatelizace hrozby vzniku újmy stěžovatelce a žalobci a), hrozba nemožnosti vzdělávání dětí, svádění zdržení záměru na žalobce]. Přestože nebyl žalobě přiznán odkladný účinek, stavebník nepokračoval ve stavebním řízení. Pokud stavebník dosud nevyužil svých práv, nemůže mu ani hrozit vznik újmy a ani to není v rozporu s veřejným zájmem,   [7]               Podle osoby zúčastněné na řízení 1) nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku, neboť stěžovatelka netvrdí žádné mimořádné okolnosti. Výkon rozhodnutí nemůže pro stěžovatelku představovat nepoměrně větší újmu. Přiznání odkladného účinku je v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Osoba zúčastněná na řízení 1) pokračuje ve stavebním řízení, podala žádost o stavební povolení a vynakládá prostředky na zajištění prostor pro výuku. Osoba zúčastněná na řízení 1) podotkla, že územní rozhodnutí nevede k samotné realizaci stavby.   [8]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatelky přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.          zda stěžovatelce hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně         zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [9]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti.   [10]            Krajský soud usnesením ze dne 30. 5. 2022, čj. 30 A 46/2022‑84, nepřiznal odkladný účinek žalobě.   [11]            Podle názoru NSS stěžovatelce nehrozí natolik závažná újma, jež by v projednávané věci odůvodnila přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Povaha rozhodnutí o umístění stavby vylučuje obecně možnost přivodit újmu předpokládanou ustanovením § 73 odst. 2 s. ř. s. Podle § 94 odst. 5 stavebního zákona sice platí, že dojde‑li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní rozhodnutí se již nevydává. Stěžovatelka by však i přes to nebyla zbavena účinné ochrany ani v případě, kdy by v mezidobí bylo vydáno stavební povolení. Je totiž třeba vzít v úvahu, že územní rozhodnutí je tzv. podmiňujícím rozhodnutím vůči navazujícímu rozhodnutí o stavebním povolení. Přestože podle judikatury není možné při řetězení správních aktů přezkoumávat v rámci řízení o žalobě proti navazujícímu rozhodnutí (např. stavební povolení) i zákonnost aktu podmiňujícího (zde územní rozhodnutí), lze‑li  jej  napadnout samostatnou žalobou (např. rozsudek NSS ze dne  22. 5. 2008, čj. 1 As 21/2008‑81), rozšířený senát v usnesení ze dne  22. 10. 2019, čj. 6 As 211/2017‑88, č. 3948/2019 Sb. NSS, konstatoval, že v řízení o žalobě proti podmíněnému rozhodnutí správního orgánu soud zohlední k žalobní námitce zrušení nebo změnu podmiňujícího rozhodnutí správního orgánu, přestože ke zrušení nebo změně došlo po vydání napadeného (podmíněného) rozhodnutí správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). K tomu viz usnesení NSS ze dne 31. 10. 2019, čj. 6 As 175/2019‑29, ze dne 17. 3. 2021, čj. 1 As 32/2021‑53, a ze dne 4. 8. 2021, čj. 8 As 198/2021‑108.   [12]            Stěžovatelka by tedy mohla v případě, že by NSS kasační stížnosti vyhověl a územní rozhodnutí zrušil, uplatnit námitku jeho nezákonnosti v rámci své případné žaloby proti stavebnímu povolení, bude‑li v posuzované věci mezitím vydáno. Tímto způsobem je zaručena účinná soudní ochrana i pro případ, že bude stavební povolení vydáno dříve, než bude ukončen soudní přezkum územního rozhodnutí.   [13]            Protože stěžovatelka neprokázala existenci nepoměrně větší újmy, soud nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.   [14]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 16. února 2024   Ondřej Mrákota předseda senátu