10 As 209/2024 - 34             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci navrhovatelky: M. N., zastoupené advokátem Mgr. Jiřím Ševčíkem, Srbská 53, Brno, proti odpůrkyni: obec Opatovice, Velké Dráhy 152, Opatovice, zastoupené advokátem JUDr. Radovanem Zubkem, Dykova 2, Brno, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu obce Opatovice, schválené usnesením zastupitelstva obce Opatovice dne 1. 11. 2023 pod čj. 66/23, v řízení o kasační stížnosti odpůrkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 10. 2024, čj. 63 A 3/2024 ‑ 85, o návrhu odpůrkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   takto:     I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.   II. Odpůrkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Odůvodnění:   [1]               Krajský soud v Brně zrušil změnu č. 1 územního plánu obce Opatovice v části, která se týkala pozemku navrhovatelky. Obec podle krajského soudu neprokázala, že veřejná vyhláška o konání veřejného projednání návrhu této změny byla řádně zveřejněna na úřední desce obce i způsobem umožňujícím dálkový přístup.   [2]               Obec proti rozsudku krajského soudu podala kasační stížnost. Současně navrhla přiznání odkladného účinku. Tento návrh odůvodnila tím, že po zrušení části územního plánu je obec povinna bezodkladně rozhodnout o pořízení nové změny územního plánu. Na to by musela vynaložit náklady, a to dříve, než bude znám výsledek řízení o kasační stížnosti. Pokud bude kasační stížnost úspěšná, budou veškeré náklady na pořizování nové změny zbytečné. Právní postavení navrhovatelky bude do rozhodnutí o kasační stížnosti také nejisté.   [3]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.          zda stěžovateli hrozí (pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy) újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně         zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [4]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na stěžovateli, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.   [5]               Soud dospěl k závěru, že v nynější věci nejsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny.   [6]               Obec totiž návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnila tím, že podle § 55 odst. 3 stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) bude muset bezodkladně rozhodnout o pořízení nové změny územního plánu. To s sebou nese náklady, které by byly vynaloženy zbytečně, kdyby byla kasační stížnost nakonec důvodná. Případné náklady či jakékoli omezení své rozpočtové situace však obec nijak nekonkretizovala. Omezila se jen na obecné tvrzení o nákladnosti.   [7]               Stejnou situací se soud už několikrát zabýval a odkladný účinek v takových případech nepřiznával. Soud si je vědom, že proces změny územního plánu vyžaduje určité náklady, ale to nic nemění na povinnosti obce v návrhu na přiznání odkladného účinku konkrétně tvrdit a doložit, v čem spočívá hrozící újma a jaký je její rozsah; bez toho totiž ani nelze posoudit, zda je taková újma nepoměrně větší než újma, kterou by utrpěly jiné osoby, kdyby byl odkladný účinek přiznán (např. usnesení ze dne 2. 3. 2017, čj. 5 As 24/2017 ‑ 70; ze dne 4. 3. 2021, čj. 7 As 21/2021 ‑ 65, bod 8; nebo ze dne 15. 6. 2023, čj. 9 As 119/2023 ‑ 37, body 6 a 7). K tomu lze jen dodat, že jinak by v takových případech byl odkladný účinek přiznáván prakticky vždy, což by bylo v rozporu s jeho výjimečnou povahou (srov. třeba usnesení ze dne 6. 1. 2016, čj. 2 Azs 271/2015 ‑ 32, bod 7).   [8]               Protože obec hrozící újmu nijak nekonkretizovala, nebyl splněn už první předpoklad pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. NSS proto odkladný účinek nepřiznal. Tím nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.   [9]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti – tedy dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval obec ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 14. listopadu 2024     Michaela Bejčková předsedkyně senátu             Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.   ke sp. zn.: 10 As 209/2024                 podpis  .................................................     Místo pro nalepení kolkových známek: