12 Ksz 5/2024 - 32         ROZHODNUTÍ       Nejvyšší správní soud jako soud kárný v senátu složeném z předsedy kárného senátu Mgr. Ondřeje Mrákoty, zástupce předsedy kárného senátu Mgr. Milana Poláška a přísedících JUDr. Drahomíry Lorencové, Mgr. Martina Prokeše, JUDr. Jiřího Mikety a doc. JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 4. 9. 2024 kárný návrh ze dne 24. 4. 2024 kárné navrhovatelky: krajská státní zástupkyně v Ústí nad Labem, Dlouhá 1/12, Ústí nad Labem, proti kárně obviněné: JUDr. Iveta Přecechtělová, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově, a rozhodl   takto: I. Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení podle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněnou v sídle Nejvyššího správního soudu dne 4. 9. 2024. II. V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se JUDr. Iveta Přecechtělová, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově, bytem X, uznává vinnou podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, že jako dozorová státní zástupkyně ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Chomutově pod sp. zn. 2 ZT 272/2023 proti obviněnému T. K., který byl stíhán pro přečiny krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a který byl po svém zadržení dne 11. 9. 2023 usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 9. 2023, čj. 40 Nt 135/2023‑6, vzat z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, do vazby, v rozporu s § 72a odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního řádu nerozhodla o jeho propuštění z vazby, která mohla v přípravném řízení trvat toliko do 11. 1. 2024, když jeho propuštění z vazby nařídila teprve dne 19. 1. 2024, tudíž svým nedbalým a neodborným postupem způsobila nezákonné vazební stíhání trvající po dobu 8 dnů, tedy zaviněně porušila povinnosti státní zástupkyně a zaviněným jednáním ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a odbornost jeho postupu, čímž spáchala kárné provinění podle § 28 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a za to se jí ukládá, kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 2 měsíců podle § 30 odst. 1 písm. c) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.   Odůvodnění:   1. Návrh na zahájení kárného řízení [1]               Kárná navrhovatelka v kárném návrhu ze dne 24. 4. 2024, který byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručen dne 7. 5. 2024, kladla kárně obviněné za vinu, že jako dozorová státní zástupkyně ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Chomutově pod sp. zn. 2 ZT 272/2023 proti obviněnému T. K., který byl stíhán pro přečiny krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku, poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a který byl po svém zadržení dne 11. 9. 2023 usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 9. 2023, čj. 40 Nt 135/2023‑6, vzat z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) trestního řádu do vazby, v rozporu s § 72a odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního řádu nerozhodla o jeho propuštění z vazby, která mohla v přípravném řízení trvat toliko do 11. 1. 2024, když jeho propuštění z vazby nařídila teprve dne 19. 1. 2024, tudíž svým nedbalým a neodborným postupem způsobila nezákonné vazební stíhání trvající po dobu 8 dnů. [2]               Kárná navrhovatelka popsala, že dne 20. 9. 2023 začala kárně obviněná jako dozorová státní zástupkyně vykonávat dozor nad zachováváním zákonnosti trestního řízení v trestní věci vedené u okresního státního zastupitelství pod sp. zn. 2 ZT 272/2023. V této věci bylo dne 12. 9. 2023 zahájeno trestní stíhání obviněného T. K. zadrženého se souhlasem státního zástupce dne 11. 9. 2023 pro přečiny krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku, poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Obviněný byl přitom usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 9. 2023 vzat z důvodu dle § 67 písm. c) trestního řádu do vazby, která mohla s ohledem na právní kvalifikaci jeho jednání v souladu s § 72a odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního řádu trvat celkem jeden rok, když z této lhůty na přípravné řízení připadá jedna třetina, tj. 4 měsíce. [3]               Kárně obviněná podala v souladu se zákonem k Okresnímu soudu v Chomutově dne 21. 11. 2023 návrh na vydání rozhodnutí o dalším trvání vazby, kterému bylo soudem vyhověno dne 4. 12. 2023. Ode dne 7. 12. 2023 do 12. 12. 2023 měla kárně obviněná k dispozici dozorový spis, v němž dne 9. 12. 2023 bez dalšího prodloužila policejnímu orgánu lhůtu ke skončení vyšetřování do 15. 1. 2024, a to na základě žádosti ze dne 7. 12. 2023, a kanceláři dala pokyn, aby policejní orgán informovala. Spis nechala kárně obviněná umístit na lhůtu do 17. 1. 2024. Podle záznamů v dozorovém spise byl tento spis kárně obviněné zřejmě ve stanovené lhůtě předložen, protože ta dne 19. 1. 2024 vydala pokyn a spis nechala založit na další lhůtu do 26. 1. 2024. Tento záznam je však na přebale dozorového spisu přeškrtnut a následuje další záznam z téhož dne vypovídající o vydání příkazu k propuštění obviněného z vazby, s nímž souhlasí též listina na č. l. 53 dozorového spisu. [4]               Dne 2. 2. 2024 byl kárně obviněné předložen spis s návrhem na podání obžaloby na obviněného, kterou zpracovala a v souladu s aprobačním řádem dne 29. 2. 2024 předložila k aprobaci vedoucí státní zástupkyni, která zjistila popsanou nezákonnost, jakož i to, že v obžalobě zvolená právní kvalifikace neodpovídá právní kvalifikaci užité v rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, která nebyla v průběhu přípravného řízení změněna. Spis rovněž nebyl předložen se spisovým přebalem, na němž by byla vyznačena „vazba“. Vedoucí státní zástupkyně vyzvala kárně obviněnou k písemnému vyjádření ke zjištěným pochybením. [5]               Kárně obviněná dne 6. 3. 2023 přistoupila k vyrozumění obviněného o změně právní kvalifikace a v týž den se i písemně na č. l. 72 dozorového spisu vyjádřila tak, že na deskách spisu měla vyznačenu dobu, kdy musí být obviněný propuštěn z vazby omylem na den 19. 1. 2024, proto si také spis nalhůtovala na den 17. 1. 2024 a v pátek obviněného propustila z vazby, přičemž bylo zřejmé, že policejní orgán neskončil vyšetřování. Návrh na podání obžaloby byl poté doručen až dne 2. 2. 2024. Pokud se jedná o desky spisu, kárně obviněná uvedla, že byly polity kávou. Z tohoto důvodu po podání obžaloby požádala o jejich výměnu. [6]               O zjištěné nezákonnosti v postupu kárně obviněné dne 11. 3. 2024 okresní státní zástupkyně informovala krajskou státní zástupkyni, které dne 12. 3. 2024 předložila dozorový spis. Po předestření závěrů krajské státní zástupkyně se dne 4. 4. 2024 vyjádřila kárně obviněná tak, že si je pochybení vědoma. Uvedla, že k němu došlo v důsledku špatně vyznačeného údaje, který si poznamenala na desky dozorového spisu. Ihned po zjištění svého pochybení propustila obviněného z vazby. [7]               Kárná navrhovatelka dále uvedla, že pokud kárně obviněná tvrdí, že se mylně domnívala, že nepřekročitelná vazební lhůta u obviněného končí dne 19. 1. 2024, je s podivem, že sama ještě prodloužila lhůtu pro skončení vyšetřování stanovenou policejním orgánem na sobotu 13. 1. 2024 do 15. 1. 2024 a spis lhůtovala dokonce až dnem 17. 1. 2024, přičemž k návrhu na podání obžaloby doručenému dne 2. 2. 2024 předložila obžalobu k aprobaci až dne 29. 2. 2024. Ze záznamu na dozorovém spise, který byl později přeškrtnut, přitom plyne, že kárně obviněná měla dne 19. 1. 2024 v úmyslu založit spis na další lhůtu, a to na den 26. 1. 2024. [8]               Kárná navrhovatelka shrnula, že v posuzované věci byl obviněný vzat do vazby, která započala dne 11. 9. 2023, a to v trestní věci o přečinech, jichž se měl dopustit více skutky. Nejvyšší přípustná doba trvání vazby v trestním řízení je proto v tomto případě stanovena délkou jednoho roku, přičemž na přípravné řízení připadá nepřekročitelná doba 4 měsíců. V důsledku neodborného a nedbalého postupu kárně obviněné byla nejvyšší přípustná doba vazby v přípravném řízení překročena celkem o osm dnů. [9]               Podle názoru kárné navrhovatelky popsané jednání kárně obviněné naplňuje definici kárného provinění dle § 28 zákona o státním zastupitelství, protože se jedná o zaviněné porušení povinností státního zástupce. Takový způsob výkonu dozoru pak ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství jako celku. Svým postupem v rozporu s povinností státní zástupkyně při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 citovaného zákona, kárně obviněná jako státní zástupkyně postupovala nesvědomitě a neodborně a v důsledku jejího zaviněného jednání bylo významně dotčeno zaručené právo na osobní svobodu dle čl. 8 odst. 2, odst. 5 Listiny základních práv a svobod. [10]            Kárně obviněné byla v minulosti dne 3. 12. 2002 udělena písemná výtka vedoucího státního zástupce, neboť po uplynutí zákonné lhůty nerozhodla o vazbě obviněného. Dne 24. 11. 2006 byla postižena písemnou výtkou z důvodu roční nečinnosti v trestní věci, kterou dozorovala. Dne 3. 3. 2015 jí byla uložena výtka z důvodu průtahů, neboť po více než dvou měsících rozhodla o návrhu rodičů obviněného na jeho propuštění z vazby. Naposledy byla postižena písemnou výtkou dne 12. 4. 2022 pro bezdůvodné prodloužení lhůty pro skončení přípravného řízení, dále z důvodu řádného nezdůvodnění podané blanketní stížnosti a nepředložení stížnostní pomůcky nadřízenému orgánu. Podle názoru kárné navrhovatelky nelze s ohledem na jednotlivé okamžiky uložených výtek dovodit s většinou z nich časovou souvislost s nyní posuzovaným pochybením. Ve smyslu analogie § 24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“), by bylo možné přihlížet jen k výtce uložené dne 12. 4. 2022. [11]            Kárná navrhovatelka navrhla jako kárné opatření snížení platu o 10 % po dobu 2 měsíců. [12]            Předseda kárného senátu doručil kárně obviněné návrh na zahájení řízení. [13]            Kárně obviněná se k návrhu přede dnem ústního jednání vyjádřila tak, že souhlasí s popisem skutku i právní kvalifikací kárného provinění, které jí je kladeno za vinu, a při ústním jednání je připravena prohlásit vinu. [14]            Kárně obviněná souhlasila též s navrhovaným kárným opatřením, přičemž poukázala na to, že k jejím pochybením z let 2002 a následujících, které jsou v kárném návrhu zmíněny, by nemělo být přihlíženo. 2. Ústní jednání [15]            Dne 4. 9. 2024 proběhlo ve věci ústní jednání, kterého se zúčastnila kárná navrhovatelka i kárně obviněná. [16]            Předseda senátu dále podal stručnou zprávu o dosavadním stavu řízení a poučil kárně obviněnou o jejích právech dle zákona o kárném řízení a trestního řádu. 3. Uzavření dohody o vině a kárném opatření [17]            Předseda kárného senátu vyzval u ústního jednání dne 4. 9. 2024 kárně obviněnou i kárnou navrhovatelku, aby zvážily možnost jednat o dohodě o vině a kárném opatření za přiměřeného použití § 186 písm. g) a § 187 odst. 4 trestního řádu s ohledem na § 25 zákona o kárném řízení. Účastnice o tuto možnost projevily zájem a za tímto účelem bylo ústní jednání přerušeno. [18]            Kárná navrhovatelka a kárně obviněná poté uzavřely dohodu o vině a kárném opatření, kterou předložily kárnému soudu. [19]            Předseda senátu dále podal stručnou zprávu o dosavadním stavu řízení a poučil kárně obviněnou o jejích právech dle zákona o kárném řízení a trestního řádu. [20]            Přestože se podle § 314q odst. 5 trestního řádu při projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu dokazování neprovádí, kromě případného výslechu kárně obviněné. Kárný senát v rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019‑87, dovodil, že kárný senát může, pokud to považuje pro rozhodnutí o návrhu na schválení dohody za nezbytné, provést v nezbytném rozsahu dokazování. [21]            Kárný soud proto provedl důkazy vztahující se zejména k osobě kárně obviněné, a to záznam o ústním vyjádření kárně obviněné ze dne 4. 4. 2024 a osobní spis kárně obviněné.   [22]            Předseda senátu rovněž kárně obviněnou poučil v souladu s § 314q odst. 3 trestního řádu, přičemž kárně obviněná potvrdila, že dohodě sjednané při ústním jednání rozumí, prohlášení o tom, že spáchala skutek, který je jí kladen za vinu, učinila dobrovolně a bez nátlaku a byla poučena o svém právu na obhajobu, jakož jsou jí též známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při ústním jednání. 4. Skutková zjištění kárného soudu [23]            Dokazováním provedeným při ústním jednání kárný senát zjistil následující skutečnosti. [24]            Ze záznamu o ústním vyjádření kárně obviněné ze dne 4. 4. 2024 plyne, že podle jejího názoru k chybě v této věci došlo proto, že si na červené desky, v nichž je založen vlastní dozorový spis, uvedla datum 19. 1. jako konec lhůty vazby pro přípravné řízení. Takto si na desky vždy píše na počátku výkonu dozoru údaj o tom, kdy končí zákonná lhůta pro trvání vazby v přípravném řízení. Současně si na desky zapisuje okamžik právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby, konec lhůty pro přípravné řízení a datum, kdy je třeba vyžádat spis v případě potřeby podání návrhu na prodloužení vazby. Pokud jí byla dne 7. 12. 2023 předložena zpráva policejního orgánu o stavu vyšetřování společně s žádostí o prodloužení lhůty pro jeho ukončení do 13. 1. 2024, dala spis na lhůtu 17. 1. 2024, protože počítala s koncem vazby dne 19. 1. 2024. V této lhůtě by buď stihla podat obžalobu, anebo by obviněného z vazby propustila. Domnívala se, že v té době měla vazbu jen jednu. Pochybení jí bylo sděleno náměstkyní okresní státní zástupkyně poté, co spis předložila k aprobaci společně s vypracovanou obžalobou. Nejprve se domnívala, že vedení má výhrady ke zvolené právní kvalifikaci. Když jí bylo sděleno, že nebyla dodržena lhůta trvání vazby, byla překvapená, neboť byla přesvědčená o tom, že obviněného propustila řádně v zákonné lhůtě. K dotazu kárné navrhovatelky, co znamená přeškrtnutý zápis v dozorovém spise „nečitelné datum – asi 19/1, dtto, č. l. 53, lh. 26/1“, kárně obviněná uvedla, že se chtěla dotázat na stav vyšetřování a zapsala pokyn pro kancelář, aby učinila takový dotaz, avšak následně si uvědomila, že je 19. 1. 2024, a tedy podle jejího záznamu konec vazební lhůty, a proto přistoupila k propuštění obviněného z vazby, tj. vyhotovila příkaz k propuštění z vazby (nadiktovala jej). Původní č. l. 53 do spisu nezakládala, jelikož nebyl důvod, aby byl její pokyn splněn, proto přeškrtla i původní záznam ze dne 19. 1. 2024. Dále kárně obviněná uvedla, že k ověření trvání vazby v přípravném řízení přistupuje pouze na počátku dozoru, když uvádí poznámku na červené desky, zkoumá vazební lhůty a následně se k příslušným listinám již nevrací. Nikdy se nestalo, že by měla problém s koncem vazební lhůty a musela hlídat, aby se stihla včas podat obžaloba či ve věci meritorně rozhodnout. Obvykle v jejích spisech bývají s ohledem na právní kvalifikaci delší vazební lhůty pro přípravné řízení. Nikdy se jí takové pochybení nestalo. Je jí to líto, obzvláště, když se jí to stalo ve věci, kterou považovala za jednoduchou. [25]            Z osobního spisu se k osobě kárně obviněné dále podává, že jako právní čekatelka nastoupila dne 1. 10. 1985, prokurátorkou se stala dne 1. 1. 1987 (nyní státní zástupkyně). Od počátku je hodnocena kladně, přesto z osobního spisu kárně obviněné plynou určité nedostatky. V minulosti jí byla kromě písemných výtek, k nimž nelze přihlížet ve smyslu § 24 zákona o kárném řízení, dne 12. 4. 2022 udělena písemná výtka pro bezdůvodné prodloužení lhůty pro skončení přípravného řízení, dále z důvodu řádného nezdůvodnění podané blanketní stížnosti a nepředložení stížnostní pomůcky nadřízenému orgánu. 5. Hodnocení kárného soudu [26]            Podle § 24 odst. 1 věty první zákona o státním zastupitelství státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví; zejména je povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. [27]            Podle čl. 8 odst. 2 věty první Listiny základních práv a svobod nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. [28]            Podle § 72a odst. 1 trestního řádu vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Celková doba trvání vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout a) jeden rok, je‑li vedeno trestní stíhání pro přečin, b) dva roky, je‑li vedeno trestní stíhání pro zločin, c) tři roky, je‑li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, d) čtyři roky, je‑li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, za který lze podle trestního zákona uložit výjimečný trest. [29]            Podle § 72a odst. 2 trestního řádu z doby uvedené v odstavci 1 připadá jedna třetina na přípravné řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Není‑li přípravné řízení nebo řízení před soudem před uplynutím této doby skončeno, musí být nejpozději v poslední den této lhůty obviněný propuštěn z vazby. Je‑li obviněný stíhán pro dva nebo více trestných činů, je pro určení této doby rozhodující čin nejpřísněji trestný. Je‑li skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu stanovenou pro přípravné řízení nebo řízení před soudem, obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby. [30]            Podle § 73b odst. 6 trestního řádu rozhodnutí, kterým se obviněný propouští z vazby, může v přípravném řízení učinit i státní zástupce. V případě překročení lhůty pro rozhodnutí o dalším trvání vazby podle § 72 nebo překročení nejvyšší přípustné doby trvání vazby podle § 72a vydá soud a v přípravném řízení soudce nebo státní zástupce pouze příkaz k propuštění obviněného z vazby. [31]            Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě § 25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině a trestu dle trestního řádu (viz usnesení NSS ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018‑71, popř. též rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019‑87). Kárný soud proto posuzoval podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem. [32]            Kárný soud nemůže podle § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz rozhodnutí NSS ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018‑199). [33]            Podle § 175a trestního řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě § 25 zákona o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný. [34]            Kárný soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek tak, jak je popsán ve skutkové větě kárného návrhu a dohodě o vině a kárném opatření, odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním. [35]            Obviněný byl omezen na osobní svobodě od 22.30 hod. dne 11. 9. 2023 do 14.25 hod. dne 19. 1. 2024. Celková doba vazby v trestním řízení mohla trvat nejvýše 1 rok, přičemž v přípravném řízení mohla trvat nejvýše 4 měsíce. Kárně obviněná proto měla vydat příkaz k propuštění obviněného z vazby nejpozději dne 11. 1. 2024. To ovšem neučinila. Příkaz vydala až dne 19. 1. 2024, tj. po uplynutí 8 dnů, kdy mělo skončit trvání vazby určené pro přípravné řízení. [36]            V rozhodné době přitom dle svých vlastních slov kárně obviněná dozorovala jen tuto věc a považovala ji za jednoduchou. [37]            Svým jednáním se tedy kárně obviněná dopustila zaviněného porušení povinností státní zástupkyně, jímž ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství. [38]            Nejvyšší správní soud jako soud kárný tedy shrnuje, že kárně obviněná ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Chomutově pod sp. zn. 2 ZT 272/2023 zaviněně porušila své povinnosti při výkonu funkce státní zástupkyně odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny v § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Tímto zaviněným jednáním kárně obviněná také ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť její nečinnost měla za následek nezákonný výkon vazby. Jednalo se přitom o zavinění minimálně ve formě nevědomé nedbalosti, neboť obviněná si lhůtu zaznamenala, ale provedla chybný matematický výpočet. Kárně obviněná nechtěla svým jednáním způsobit porušení zájmu chráněného zákonem a ani nevěděla, že takový následek může nastat. Na druhou stranu vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům o tom vědět měla a mohla. [39]            S přihlédnutím ke všem okolnostem posuzované věci lze dospět k závěru, že kárně obviněná daným skutkem spáchala kárné provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. [40]            Kárný soud podle přiměřeného použití § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu neschválí též v případě, že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle § 314r odst. 2 trestního řádu, pokud se jedná o sjednané kárné opatření, je pouze situace, kdy je kárné opatření zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019‑87, ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020‑88, ze dne 16. 12. 2020, čj. 12 Ksz 5/2020‑49). V projednávané věci kárný soud s ohledem na všechny její okolnosti neshledal kárné opatření ani jeho výměru zjevně nepřiměřenými. [41]            Kárný senát zohlednil doznání viny kárně obviněnou, její upřímnou lítost, jakož i sebereflexi, kterou projevila ihned po zjištění jejího pochybení. Do určité míry nelze přehlédnout ani to, že na překročení celkové doby trvání vazby připadající na přípravné řízení se podílel i policejní orgán a rovněž obhájce obviněného; ti na uplynutí nejvyšší přípustné délky vazby neupozornili a nedali podnět k propuštění obviněného z vazby. [42]            Rovněž je třeba vycházet z osobního spisu kárně obviněné, z něhož plyne, že v soustavě státního zastupitelství (dříve prokuratury) působí více než 30 let. Po naprostou většinu této doby úkoly státní zástupkyně plnila řádně a odpovědně. V minulosti jí sice již byly vytknuta některá pochybení, ale ve smyslu § 24 zákona o kárném řízení lze přihlédnout jen k písemné výtce ze dne 12. 4. 2022. [43]            Přes právě uvedené je však také nutno vzít v potaz závažnost kárného provinění, která spočívá v porušení základního a ústavně zaručeného práva na osobní svobodu a v tom, že maximální vazební lhůta byla v posuzované věci překročena o 8 dnů. [44]            V posuzované věci nemá kárný senát pochyb o tom, že kárně obviněná je zkušenou státní zástupkyní a přes výše uvedenou písemnou výtku z roku 2022 její nynější pochybení představuje jen výjimečný exces při plnění jejích pracovních povinností. [45]            V této souvislosti je rovněž vhodné zdůraznit, že při schvalování dohody o vině a kárném opatření by měl kárný soud zohlednit, že on sám druh kárného opatření nevybírá ani neurčuje jeho výměru. Dohoda byla uzavřena na základě vzájemné shody kárné navrhovatelky a kárně obviněné, a měla by tedy být určitým kompromisem, který by měl kárný soud v rámci možností respektovat (srov. rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019‑87). [46]            Z uvedených důvodů kárný soud shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody stanovené v § 314r trestního řádu, a proto ji výrokem I schválil. [47]            Výrokem II pak kárný soud v souladu s § 314r odst. 4 trestního řádu rozhodl o vině kárně obviněné a o kárném opatření v souladu s uzavřenou a schválenou dohodou o vině a kárném opatření. [48]            Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněné uplatní od prvního měsíce následujícího po dni právní moci tohoto rozhodnutí (§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.   V Brně dne 4. září 2024   Ondřej Mrákota předseda senát     12 Ksz 5/2024 - 36   USNESENÍ   Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl předsedou senátu 12 Ksz pro řízení ve věcech státních zástupců Ondřejem Mrákotou ve věci kárné navrhovatelky: krajská státní zástupkyně v Ústí nad Labem, Dlouhá 1/12, Ústí nad Labem, proti kárně obviněné: JUDr. Iveta Přecechtělová, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově, ve věci kárné odpovědnosti kárně obviněné, t a k t o : Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 4. 9. 2024, čj. 12 Ksz 5/2024‑32,  s e   ve výroku II v části týkající se uloženého kárného opatření   o p r a v u j e   t a k t o : „a za to se jí ukládá, kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 2 měsíců podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.“   O d ů v o d n ě n í :    Při vyhlášení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného dne 4. 9. 2024, čj. 12 Ksz 5/2024‑32, došlo ke zřejmé chybě v jednom případě v uvedení písmene § 30 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kdy místo správného písmene b) tohoto ustanovení bylo omylem uvedeno písmeno c). Že se jedná o zřejmou nesprávnost, vyplývá již ze zákonného textu. Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“), neobsahuje ustanovení týkající se opravy rozhodnutí. Podle § 25 téhož zákona platí, že nestanoví‑li tento zákon jinak nebo nevyplývá‑li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. Opravu vyhotovení a opisu rozsudku obsahuje trestní řád v § 131. Podle jeho odst. 1 předseda senátu může zvláštním usnesením kdykoli opravit písařské chyby a jiné zřejmé nesprávnosti, k nimž došlo ve vyhotovení rozsudku a jeho opisech, tak, aby vyhotovení bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku, jak byl vyhlášen. Opravu může nařídit i soud vyššího stupně. Podle jeho odst. 2 se opis usnesení o opravě doručí všem osobám, jimž byl doručen opis rozsudku.   Podle znění uvedeného ustanovení lze podle trestního řádu opravit jen písemné vyhotovení rozsudku tak, aby bylo v souladu s rozsudkem vyhlášeným. Jiné nedostatky, například zřejmé nesprávnosti při vyhlášení rozsudku, zřejmě lze napravit jen v řízení o řádných a mimořádných opravných prostředcích. Zákon o kárném o řízení však, oproti trestnímu řádu, připouští jen obnovu kárného řízení, jiné opravné prostředky nepřipouští. Za této situace je možné dospět k závěru, že v řízení podle zákona o kárném řízení může opravit písařské chyby a jiné zřejmé nesprávnosti vzniklé při vyhlášení rozhodnutí nebo při písemném vyhotovení rozhodnutí jen kárný soud, který takové rozhodnutí vydal (usnesení NSS ze dne 25. 5. 2011, čj. 13 Kss 4/2011‑69).   Kárný soud proto opravil uvedenou zřejmou nesprávnost.   P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 11. září 2024   Ondřej Mrákota předseda senátu