2 Ads 228/2024 - 33             USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Bc. L. R., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2023, o kasační stížnosti žalobce a T. R., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2024, č. j. 4 Ad 7/2024‑65,   takto:   I.                 Kasační stížnost T. R. se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti T. R.   III.            Kasační stížnost žalobce se odmítá.   IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žalobce.    Odůvodnění:   I. Vymezení věci   [1]                Společnou kasační stížností napadají žalobce a T. R. (matka žalobce; dále též „stěžovatelé“ či „stěžovatel“ a „stěžovatelka“) v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze („městský soud“), kterým byla odmítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí o zvýšení starobního důchodu stěžovatelky, protože není aktivně procesně legitimován k podání takové žaloby, jelikož se napadené rozhodnutí nijak netýkalo jeho práv ani povinností.   II. Kasační stížnost   [2]                Stěžovatelé v kasační stížnosti odkazují na údajně nezákonné vyklizení jim pronajatých prostor společností TRISIA, a.s. v roce 2006. Při vyklizení těchto prostor měla být odcizena dokumentace, finanční prostředky v hodnotě 1 500 000 Kč a další osobní majetek. Namítají také střet zájmů mezi společností TRISIA, a.s. a městem Třinec.   III. Posouzení Nejvyšším správním soudem   Ke kasační stížnosti stěžovatelky   [3]                NSS se nejprve zabýval tím, zda je podaná kasační stížnost přípustná, a dospěl k závěru, že ve vztahu ke stěžovatelce (T. R.) jde o kasační stížnost podanou osobou zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) ve spojení s § 120 s. ř. s.].   [4]                Napadeným usnesením městského soudu bylo rozhodnuto toliko o žalobě stěžovatele, přičemž řízení o žalobě T. R. je u městského soudu vedeno pod jinou spisovou značkou (sp. zn. 4 Ad 6/2024). Netýká se tedy nijak práv ani povinností stěžovatelky, která není účastníkem řízení vedeného pod sp. zn. 4 Ad 7/2024. NSS proto její kasační stížnost jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou podle § 46 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.   Ke kasační stížnosti stěžovatele   [5]                Stěžovatel nijak nepolemizuje s důvody pro odmítnutí jeho žaloby, nesnaží se tedy nijak rozporovat, že nebyl k podání žaloby aktivně legitimován. Uvádí pouze, že vyklizení pronajatých prostor bylo nelegální a město Třinec je ve střetu zájmů se společností TRISIA, a.s.    [6]                V kasační stížnosti tudíž nebyly uplatněny žádné přípustné kasační důvody, tedy námitky, které by mířily proti důvodům, pro které městský soud žalobu odmítl. Kasační stížnost je proto nepřípustná (§ 104 odst. 4 s. ř. s.), neboť se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. NSS ji proto odmítl.   [7]                Nejvyšší správní soud stěžovatele nevyzýval k doplnění kasační stížnosti o další kasační námitky, neboť podaná kasační stížnost důvody obsahovala (byť šlo o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s.). Postup podle § 109 odst. 1 ve spojení s § 106 odst. 3 s. ř. s. je namístě jen v situaci, kdy kasační stížnost neobsahuje vůbec žádnou argumentaci (ani pokus o ni) a spíše jen ohlašuje úmysl uplatnit k výzvě soudu konkrétní kasační důvody. Nebývá v ní proto kromě označení účastníků, napadeného rozhodnutí a citace některých písmen § 103 odst. 1 s. ř. s. žádný další text. Postup podle § 109 odst. 1 s. ř. s. však není určen k tomu, aby soud, který obdrží podání argumentaci obsahující, nabádal stěžovatele k uvedení alespoň jednoho přípustného důvodu (usnesení NSS ze dne 30. 3. 2023, č. j. 2 As 302/2022‑31, bod 8).   [8]                K návrhu, aby věci vedené pod sp. zn. 4 Ad 6/2024 a 4 Ad 7/2024 byly spojeny ke společnému projednání, NSS uvádí, že k takovému postupu je podle § 39 odst. 2 s. ř. s. oprávněn předseda senátu krajského soudu (resp. zde specializovaná samosoudkyně; srov. § 31 odst. 3 věta druhá s. ř. s.), nikoli NSS při rozhodování o kasační stížnosti.   IV. Závěr a náklady řízení   [9]                NSS ze shora uvedených důvodů odmítl kasační stížnost stěžovatelky jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.] a odmítl kasační stížnost stěžovatele jako nepřípustnou podle § 104 odst. 4 s. ř. s.   [10]            Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatelky T. R. i stěžovatele Bc. L. R. vychází z § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.    Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 19. prosince 2024     Eva Šonková předsedkyně senátu