2 As 57/2024 - 23           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Farma Bratřejov, s.r.o., se sídlem Bratřejov 253, zast. JUDr. Miroslavou Hořínkovou, advokátkou se sídlem Zašová 712, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. J. K., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2022, č. j. KUZL 11409/2022, sp. zn. KUSP 86391/2021 ÚP‑Mor, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2024, č. j. 30 A 28/2022‑85, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     takto:     I.                 Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.   II. Žalobkyni se ukládá zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 1000 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:     [1]                Krajský soud v Brně rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl žalobu, kterou se žalobkyně bránila proti zastavení řízení o dodatečném povolení stavby označené jako „Ocelový přístřešek s krmným žlabem“.     [2]                Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku. Uvedla, že stavba nikoho neobtěžuje ani neohrožuje na životě, zdraví či majetku, pouze vadí vlastníkovi pozemku, na němž je umístěna (ten v nynějším řízení vystupuje jako osoba zúčastněná na řízení – pozn. NSS). Stavba má význam pro zdraví chovaných zvířat a bezpečnost práce zaměstnanců. Zastřešení chrání dobytek před nepřízní počasí. V zimním období je důležité, aby dobytek mohl vystoupit na čerstvý vzduch. Do krmného žlabu dostává dobytek krmení. Přístřešek je opatřen elektrickým osvětlením, které umožňuje krmení ráno a večer, zvyšuje bezpečnost práce a brání pracovním úrazům. Odstraněním stavby by byla odstraněna i elektroinstalace, což by představovalo riziko pro bezpečnost práce.   [3]                Stěžovatelka k návrhu připojila informaci o aktuálním stavu ustájeného dobytka. Zároveň uvedla, že Krajský soud v Brně přiznal její žalobě proti rozhodnutí o odstranění stavby odkladný účinek. Řízení o dodatečném povolení stavby a o odstranění stavby jsou vzájemně propojená a podmíněná. Proto je důležité, aby řízení o žalobě proti rozhodnutí o odstranění stavby nepokračovalo do rozhodnutí o této kasační stížnosti a aby jí byl přiznán odkladný účinek.   [4]                Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.   [5]                Osoba zúčastněná na řízení se souhrnně vyjádřila ke kasační stížnosti i k návrhu na přiznání odkladného účinku. Uvedla, že stěžovatelčina argumentace je vágní a irelevantní a nesouvisí s tím, že stěžovatelka postavila „černou stavbu“ bez souhlasu a vědomí majitele pozemku. Stěžovatelka nedokládá souhlas předchozího vlastníka; k tomu osoba zúčastněná na řízení přiložila výpověď nájemní smlouvy a navazující komunikaci. Již v roce 2014 byl současný majitel farmy seznámen se situací a se záměrem osoby zúčastněné na řízení. Stěžovatelka se od roku 2015 pouze snaží oddálit odstranění neoprávněné a nepovolené stavby. Osoba zúčastněná na řízení navrhla nepřiznat kasační stížnosti odkladný účinek.   [6]                Podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud („NSS“) jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna tím, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně naplnění těchto podmínek nese navrhovatel (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015‑50, bod 5).   [7]                NSS dospěl k závěru, že v této věci nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku. Ve skutkově a právně obdobných věcech již NSS kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal (usnesení ze dne 10. 11. 2010, č. j. 1 As 96/2010‑121, ze dne 30. 6. 2016, č. j. 6 As 129/2016‑19, či ze dne 21. 1. 2019, č. j. 2 As 426/2018‑26), a nemá důvod se od východisek v nich uvedených odchýlit ani nyní.   [8]                Oproti tomu odstranění stavby podle judikatury NSS obecně představuje újmu vedoucí k nevratnému zásahu do práv stavebníka, který nemůže být zhojen případným rozhodnutím o věci samé ve stavebníkův prospěch, a proto zpravidla odůvodňuje přiznání odkladného účinku (usnesení ze dne 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015‑17, ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 As 107/2016‑40, či ze dne 12. 1. 2017, č. j. 2 As 333/2016‑52).   [9]                Předmětem soudního přezkumu v této věci však není rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, nýbrž rozhodnutí o zastavení řízení o jejím dodatečném povolení. Jde o samostatné správní řízení s odlišným předmětem (rozsudek NSS ze dne 13. 10. 2010, č. j. 1 As 51/2010‑214, č. 2235/2011 Sb. NSS). Hrozící následek v podobě povinnosti odstranit stavbu není bezprostředně spojen s výsledkem řízení o dodatečném povolení stavby, ale až s účinky případného navazujícího rozhodnutí o odstranění stavby (usnesení NSS č. j. 2 As 426/2018‑26, bod 10).   [10]            Jak stěžovatelka uvedla, krajský soud její žalobě proti rozhodnutí o odstranění stavby odkladný účinek přiznal. Hrozící újma, jíž se stěžovatelka obává (odstranění stavby), je tedy po dobu, po kterou budou trvat účinky tohoto usnesení krajského soudu, odvrácena. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v této věci by stěžovatelce nic dalšího nepřineslo.   [11]            NSS proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tímto rozhodnutím soud nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.   [12]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti. Proto NSS podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích stěžovatelce uložil povinnost tento soudní poplatek zaplatit (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32). Soudní poplatek ve výši 1000 Kč lze uhradit v kolcích nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1020405724. Poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).   Poučení: V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte. Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí. V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 8 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích). Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 28. března 2024     Tomáš Kocourek předseda senátu                                                                                                                                         Nejvyšší správní soud Moravské nám č. 6 657 40 Brno   sp. zn. 2 As 57/2024   Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.             podpis: ............................................................           Místo pro nalepení kolkových známek: