3 As 27/2024 - 11       USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: P. N., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Mírov, se sídlem Mírov 27, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 2. 1. 2024, č. j. 65 A 93/2023 ‑ 4, takto: I. Kasační stížnost   se odmítá. II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   Odůvodnění:     [1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se podanou kasační stížností domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“) ze dne 2. 1. 2024, č. j. 65 A 93/2023 ‑ 4. [2]               Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Podle § 106 odst. 2, věty první soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Podle § 40 odst. 2, věty první s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. [3]               Ze soudního spisu krajského soudu vyplývá, že krajský soud stěžovateli usnesení doručoval v souladu s § 42 odst. 1 s. ř. s. prostřednictvím držitele poštovní licence. Písemnost byla stěžovateli doručena dne 19. 1. 2024 (viz doručenka na č. l. 5 spisu krajského soudu). V posuzované věci tedy lhůta k podání kasační stížnosti skončila v pátek 2. 2. 2024. Dle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo‑li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví‑li tento zákon jinak. Z razítka na obálce, v níž byla Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost zaslána, je zřejmé, že zásilka byla předána k poštovní přepravě v pondělí 5. 2. 2024 (viz obálka na č. l. 2 spisu Nejvyššího správního soudu). Kasační stížnost byla tedy podána po uplynutí zákonné lhůty a Nejvyšší správní soud ji proto odmítl jako opožděnou [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.]. Nejvyšší správní soud dodává, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2, věta poslední s. ř. s.). [4]               O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 60 odst. 3, věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, dle něhož platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.     Poučení: Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).       V Brně dne 21. února 2024     JUDr. Tomáš Rychlý  předseda senátu