4 Azs 120/2024-57           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Y. Ch., zast. Mgr. Pavlem Maršálkem, advokátem, se sídlem Vrchlického 802/46, Liberec, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 12. 2023, č. j. MV‑174822‑4/SO‑2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 6. 2024, č. j. 28 A 2/2024‑48,   takto:   Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.     Odůvodnění:     [1]               Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 9. 2023, č. j. OAM‑24144‑17/ZM‑2023. Tímto rozhodnutím byla dle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46 odst. 6 písm. e) zákona č. 329/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty z důvodu, že vykonával nelegální práci. Výkon nelegální práce žalobce spočíval ve výkonu závislé práce v rozporu s platnou zaměstnaneckou kartou, neboť vykonával práci jinde než na místě uvedeném v zaměstnanecké kartě.   [2]               Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu, kterou krajský soud nadepsaným rozsudkem zamítl.   [3]                Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku kasační stížnost. Součástí kasační stížnosti byl také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. Stěžovatel tento návrh odůvodňuje tím, že bez přiznání odkladného účinku je dopadem pravomocného rozhodnutí pro stěžovatele ztráta pobytu v ČR i nemožnost zaměstnání. Zároveň stěžovatel nemůže vycestovat zpět do země původu, jelikož na Ukrajině probíhá válečný konflikt a dle platných mobilizačních zákonů by již nebylo stěžovateli umožněno Ukrajinu znovu opustit. Stěžovateli by v takovém případě hrozila vážná újma na životě a zdraví. Stěžovatel též upozorňuje, že příčinou vzniklé situace, hrozící zásahem do jeho základních lidských práv, bylo chybné vykazování místa výkonu práce ze strany zaměstnavatele stěžovatele. Stěžovatel se informoval na Velvyslanectví ČR v Kyjevě o možnosti vydání nové zaměstnanecké karty bez osobní přítomnosti a bylo mu sděleno, že teoreticky to možné je, ale žádostem o upuštění od osobní přítomnosti nebývá vyhověno. Zároveň v případě stěžovatele nelze úspěšně žádat o dočasnou ochranu ani o vízum za účelem strpění dle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců.   [4]                Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla, že navrhuje nepřiznání odkladného účinku, neboť je ve veřejném zájmu, aby na území České republiky pobývali pouze cizinci, kteří dodržují právní předpisy. Stěžovatel podle zjištění správních orgánů vykonával na území nelegální práci. Žalovaná dále doplnila, že předestřená újma s ohledem na současný válečný konflikt na Ukrajině stěžovateli bezprostředně nehrozí. Stěžovatel může vzhledem k současné situaci v zemi jeho původu požádat o dlouhodobé vízum za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Tuto žádost stěžovatel podal, řízení dosud není skončeno. V případě, že je stěžovatel držitelem biometrického pasu, je oprávněn na území pobývat přechodně bez víza, a to podle odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 539/2001.   [5]                Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 ve spojení s § 107 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.   [6]                V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky, a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh stěžovatele důvodným. Z tvrzení stěžovatele je zřejmé, že v případě nepřiznání odkladného účinku by nebyl nadále oprávněn pobývat na území České republiky, přičemž v jeho zemi původu aktuálně probíhá válečný konflikt. Nejvyšší správní soud má podmínku hrozby vážné újmy za prokázanou s ohledem na obecně známou skutečnost, že probíhajícím konfliktem na Ukrajině je nejen ohroženo, ale opakovaně skutečně významně zasaženo i civilní obyvatelstvo. Takovou újmu nelze považovat za bagatelní. Jiným osobám v důsledku přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z povahy věci újma vzniknout nemůže.   [7]                Žalovaná odkazuje stěžovatele na možnost získat dlouhodobé vízum za účelem strpění pobytu dle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, sama však ve vyjádření uvedla, že o žádosti stěžovatele o dlouhodobé vízum za účelem strpění pobytu dosud nebylo rozhodnuto. Tato možnost je tedy v tuto chvíli pouze hypotetická a s odkazem na hypotetickou možnost nelze tvrdit, že újma stěžovateli nehrozí.   [8]                    Soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Po poměření intenzity hrozícího zásahu do života stěžovatele a intenzity možného narušení veřejného zájmu Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě návratu do země původu by stěžovateli hrozila nepoměrně větší újma, než jaká může dle tvrzení žalované vzniknout trhu práce tím, že zde stěžovatel vykonával nelegální práci. Veřejný zájem tak v projednávané věci nepřevažuje nad hrozící újmou stěžovateli. Při zvažování intenzity narušení veřejného zájmu Nejvyšší správní soud dále zohlednil, že přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti neznemožní budoucí výkon správního rozhodnutí, pouze se účinky napadeného rozhodnutí oddálí v čase. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [9]                    Nejvyšší správní soud zároveň ověřil ze spisu, že ze stejných důvodů přiznal na návrh stěžovatele odkladný účinek žalobě i krajský soud, a to usnesením ze dne 22. 2. 2024, č. j. 28 A 28/2024‑36. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak odloží účinky rozhodnutí žalované až do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.   [10]            Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 24. července 2024      Mgr. Aleš Roztočil  předseda senátu