5 As 284/2024 - 33                   USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: OPIMO TRADE s.r.o., se sídlem Průmyslová 1343, Kladno, zastoupen Mgr. Zuzanou Velkovou, advokátkou se sídlem Plzeňská 1972/158, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2024, č. j. 10 A 117/2022-73, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.   II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 3 (tří) dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví, který činí podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků částku 1000 Kč. Odůvodnění: [1]               Žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 10. 2022, č. j. MZP/2022/500/2161, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Praha, ze dne 21. 12. 2021, č. j. ČIŽP/41/2021/12855. Tímto rozhodnutím shledal správní orgán I. stupně žalobce vinným ze spáchání přestupku spočívajícího v neprovedení nápravných opatření uložených rozhodnutím správního orgánu I. stupně v podobě odstranění stavebního a demoličního odpadu do 30. 6. 2020. Za uvedený přestupek uložil správní orgán I. stupně žalobci pokutu ve výši 3 000 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. [2]               Žalobce následně podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu, kterou Městský soud v Praze shora uvedeným rozsudkem zamítl. [3]               Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že uložená pokuta je nepřiměřeně tvrdá a v jeho současné situaci likvidační. Uvádí, že v současnosti čerpá (resp. jeho „koncoví vlastníci“ čerpají) úvěr ve výši přesahující 3 000 000 EUR na investice potřebné pro obnovení provozu bývalého areálu Poldi. K zajištění tohoto úvěru byla zřízena zástavní práva k jeho nemovitostem. Dodal, že tyto skutečnosti tvrdil již v řízení o žalobě, kdy k jejich doložení předložil své účetní výkazy založené rovněž do sbírky listin v obchodním rejstříku. Z nich vyplývá, že v minulých letech měl negativní hospodářské výsledky (ztrátu ve výši 110 000 000 Kč). Dodal, že k ekonomickým kritériím se podrobněji vyjadřuje v části V. kasační stížnosti a že k prokázání svých tvrzení navrhoval rovněž výslech pana D. H., zástupce investora a generálního ředitele skupiny Poldi. Městský soud však tento důkazní návrh bez bližšího odůvodnění zamítl. Stěžovatel má za to, že by případný výkon rozhodnutí vedl k jeho úpadku. Přiznání odkladného účinku nepovažuje za rozporné s veřejným zájmem, neboť demoliční odpad již byl odklizen v roce 2021. [4]               Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mj. uvedl, že stěžovatel dostatečně nedoložil vznik jím tvrzené újmy. Upozornil, že stěžovatel je dle § 156 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v relevantním znění (dále jen „daňový řád“), oprávněn požádat o posečkání s placením pokuty nebo o její rozložení do splátek, popřípadě dle § 181 daňového řádu navrhnout odložení daňové exekuce. Teprve v případě, že by stěžovatel tyto možnosti uplatnil neúspěšně, bylo by na místě zvažovat přiznání odkladného účinku. Stěžovatel však nesdělil, že by se tyto možnosti pokusil využít. Žalovaný tedy navrhl, aby Nejvyšší správní soud návrh zamítl. [5]               Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [6]               Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 s. ř. s. nejsou naplněny. [7]               Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana žalobce či stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem či jinými právními následky pro něj nepříznivého správního, resp. soudního rozhodnutí. Přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s. [8]               Smyslem institutu odkladného účinku je to, aby ve správním soudnictví ve věcech, v nichž se přezkoumávají pravomocná (a tedy zásadně vykonatelná) rozhodnutí, bylo možné výjimečně docílit, aby po dobu přezkumu napadené rozhodnutí správního orgánu nebo krajského (městského) soudu nebylo vykonatelné, resp. nezakládalo jiné právní následky. [9]               Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má povinnost tvrzení a povinnost důkazní; je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (prokázal), jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Stěžovatel zejména musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností ji vyvozuje. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická či bagatelní. Stěžovatel musí hrozbu nepoměrně větší újmy jednak dostatečně konkrétně tvrdit, ale především náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podložený konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011-74). [10]            Stěžovatel odůvodnil návrh na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti tím, že pokuta, která mu byla uložena, je nepřiměřeně vysoká a vzhledem k jeho současné situaci likvidační. [11]            Nejvyšší správní soud předesílá, že nepřiměřenost uloženého správního trestu není bez dalšího důvodem pro přiznání odkladného účinku žaloby ani kasační stížnosti, neboť pouhé tvrzení stěžovatele, že bude povinen uhradit nepřiměřeně vysokou pokutu, bez dalšího neznamená, že mu vznikne nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Otázkou přiměřenosti uložené pokuty se Nejvyšší správní soud může zabývat až při posouzení věci samé. [12]            Skutečnost, že by okamžitá úhrada uložené pokuty byla pro stěžovatele vzhledem k jeho majetkovým poměrům likvidační, by naproti tomu důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohla představovat. Stěžovatel však toto své tvrzení dostatečně nekonkretizoval, a především nepodložil dostatečnými důkazy. Ohledně svých majetkových poměrů stěžovatel pouze odkázal na účetní výkazy, které dle jeho tvrzení předložil již v řízení před městským soudem a jsou založeny rovněž ve sbírce listin. Ve spisu městského soudu žádné listiny dokládající majetkovou situaci stěžovatele založeny nejsou a ani z označení příloh uvedených v žalobě není patrné, že by stěžovatel takové listiny městskému soudu zaslal. Stěžovatelův návrh na přiznání odkladného účinku žaloby městský soud usnesením ze dne 18. 1. 2023, č. j. 10 A 117/2022-38, zamítl právě proto, že stěžovatel neprokázal, že by mu rozhodnutí žalovaného způsobilo závažnou újmu. Ve sbírce listin, která je součástí obchodního rejstříku, má stěžovatel založeny pouze účetní závěrky a rozvahy do roku 2022, tedy ještě z doby, kdy byla jeho jediným společníkem švýcarská společnost K&SC SA. Od té doby se však majetkové poměry stěžovatele nepochybně změnily již jen v důsledku dvojího převodu obchodního podílu ve společnosti (od 4. 8. 2023 do 27. 6. 2024 byla jediným společníkem společnost ACROSSCZECH s.r.o., IČO 291 58 176, a dne 27. 6. 2024 se jediným společníkem stala společnost Poldi Steel s.r.o., IČO 109 69 608). Z tvrzení stěžovatele týkajícího se čerpání úvěru není patrné, kdo tento úvěr ve skutečnosti čerpá (zda přímo on nebo jeho blíže nekonkretizovaní „koncoví vlastníci“) ani jakými konkrétními nemovitostmi má být zajištěn. Především však stěžovatel ani tato svá tvrzení nijak nedoložil. V části V. kasační stížnosti stěžovatel žádná konkrétnější tvrzení týkající se jeho majetkových poměrů neuvedl. [13]            Pokud se jedná o návrh na výslech svědka D. H. uplatněný v řízení před městským soudem, je třeba uvést, že tento důkazní návrh stěžovatel nečinil za účelem prokázání svých majetkových poměrů, nýbrž k prokázání žalobních tvrzení týkajících se změn své vlastnické struktury a nespolupráce osob zastupujících bývalé vedení s osobami zastupujícími nové vedení. Stěžovatel navíc uvedený návrh vznesl až v replice podané po zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, evidentně jej tedy nenavrhoval k prokázání podmínek pro přiznání jejího odkladného účinku. [14]            Nejvyšší správní soud tedy po posouzení stěžovatelem tvrzených důvodů pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dospěl k závěru, že stěžovatel nedoložil, že by výkon či jiné právní následky rozsudku městského soudu, případně žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného, pro něj představovaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Není tedy splněna hned první zákonná podmínka pro přiznání odkladného účinku, takže druhou podmínkou spočívající v tom, že přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem, se již Nejvyšší správní soud pro nadbytečnost nezabýval. [15]            Z výše uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. [16]            Zamítnutím návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé; svou podstatou se jedná o rozhodnutí dočasné povahy, proto z něj nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude meritorně rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS). [17]            Pokud jde o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku (výrok II. tohoto usnesení), vycházel soud ze závěrů usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑21, zejm. bodu [23], podle něhož tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit. Proto je soud ve správním soudnictví v usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku současně povinen výrokem uložit povinnost zaplatit poplatek za tento návrh, a to ve výši 1 000 Kč podle položky 20 sazebníku poplatků. Tento soudní poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). [18]            Soudní poplatek lze zaplatit: vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1050428424.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).   V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.   Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.   Nebude‑li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude přistoupeno k jeho vymáhání.   V Brně dne 21. listopadu 2024     JUDr. Jakub Camrda předseda senátu                             Nejvyššímu správnímu soudu zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. Ke sp. zn.: 5 As 284/2024 podpis.........................................         Místo pro nalepení kolkových známek: