6 As 352/2023 - 34         USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: P. K., zastoupené JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem, sídlem Slavíkova 23, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 48, Ústí nad Labem, za účasti: I. M. K., II. Cetin a.s., sídlem Českomoravská 19, Praha 9, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2023, č. j. KUUK/082325/2023, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 11. 2023, č. j. 141 A 27/2023 ‑ 118,     takto:     Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.     Odůvodnění:     [1]               Žalobkyně (stěžovatelka) brojila u krajského soudu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2023, kterým žalovaný rozhodl o odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem (stavební úřad) ze dne 16. 8. 2022, jímž bylo vydáno společné povolení stavebního záměru „klub volného času“ na pozemcích parc. č. XA, XB, k. ú. X (dále jen „stavba“) a byly stanoveny podmínky pro umístění a provedení této stavby. Žalovaný změnil část výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně týkající se bodu 15 podmínek výstavby a ve zbývající části odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.   [2]               Žalobu krajský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně kasační stížnost spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku.   [3]               Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebyly splněny.   [4]               Dle stěžovatelky se umístění a povolení navrhované stavby dotýká jejích vlastnických práv v mnoha ohledech, které vyplývají z žalobních námitek. Realizace schválené stavby by přinesla podstatné zhoršení kvality prostředí a hodnoty území, včetně nemovitosti stěžovatelky v důsledku narušování soukromí a obtěžování provozem navrhované stavby (hluk, odpady, zvýšená doprava). Provádění navrhovaných stavebních prací může přímo ovlivnit statiku a stabilitu nemovitosti stěžovatelky. Stěžovatelka doplnila, že na jejím domě již došlo ke vzniku trhlin v důsledku vibrací způsobených stavebními stroji. Stěžovatelka dále zdůraznila, že krajský soud přiznal odkladný účinek žalobě stěžovatelky, a odkázala na odůvodnění usnesení krajského soudu, jímž by odkladný účinek přiznán. Jen přiznáním odkladného účinku je podle stěžovatelky možné zajistit, že soudní ochrana jejích porušených práv bude účinná.   [5]               Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že ponechává na úvaze soudu, zda odkladný účinek kasační stížnosti přizná, a poukázal na existenci veřejného zájmu na řádném výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu.   [6]               Osoba zúčastněná na řízení I s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasila. Seizmicky náročné stavební práce již na pozemku proběhly a k žádnému závažnému poškození nemovitosti stěžovatelky nedošlo. Lehké poškození, kterému se z důvodu řadové zástavby nedalo vyhnout, bylo na náklady osoby zúčastněné na řízení I opraveno. Celková hodnota nemovitosti stěžovatelky je nepoměrně nižší než hodnota stavebního projektu a nedosahuje ani výše nákladů spojených se zdržením stavby. Dle názoru osoby zúčastněné na řízení I nehrozí stěžovatelce natolik závažná újma, aby musel veřejný zájem ustoupit zájmům stěžovatelky. Osoba zúčastněná na řízení I též doplnila, že stěžovatelka se záměrem dříve vyslovila souhlas, obstrukce stěžovatelky proto považuje za zneužití práva rozporné s dobrými mravy.   [7]               Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [8]               Z citovaných ustanovení vyplývá, že odkladný účinek kasační stížnosti představuje výjimečný institut, kterým se mění účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon rozhodnutí nebo jeho jiné následky způsobí neúměrné obtíže.   [9]               Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [10]            Je třeba rovněž zdůraznit, že soudní ochrana proti tvrzenému zásahu ze strany veřejné správy byla stěžovatelce poskytnuta v řízení před krajským soudem a kasační stížnost proti jeho rozhodnutí je mimořádným opravným prostředkem. Nelze tedy nelze automaticky očekávat vyhovění návrhu na přiznání odkladného účinku. V této souvislosti není v projednávané věci bez dalšího určující skutečnost, že krajský soud rozhodl o přiznání odkladného účinku žaloby. Na rozhodnutí krajského soudu je třeba hledět jako na rozhodnutí zákonné a věcně správné, dokud není zákonem stanoveným postupem zrušeno. Odkladný účinek má charakter výjimky z pravidla, že kasační stížnost odkladný účinek nemá, a má být přiznáván pouze v případech, které takový postup svou specifickou povahou odůvodňují. Tomu musí odpovídat i újma, která hrozí žadateli o přiznání odkladného účinku (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019‑38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014‑58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).   [11]            Přiznání odkladného účinku vždy závisí na konkrétních okolnostech případu. Je proto především na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně uvedl a odůvodnil, proč se domnívá, že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu odloženy. Od stěžovatele se tak očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma, než jaká by vznikla jiným osobám, včetně vysvětlení povahy a rozsahu této újmy. Kromě toho tíží stěžovatele též důkazní břemeno k tvrzením uplatněným v návrhu. K unesení důkazního břemene je nutno, aby stěžovatel svá tvrzení, jimiž odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015‑50).   [12]            Z dočasné povahy odkladného účinku pak vyplývá, že namítaná újma, proti níž má jeho přiznáním soud stěžovatele ochránit, má stěžovateli hrozit v období do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti. Stěžovatelkou tvrzené narušení pohody bydlení v důsledku užívání schválené stavby (obtěžování jejím provozem) proto nemůže být důvodem přiznání odkladného účinku, kterým se upravují poměry toliko pro dobu řízení o kasační stížnosti.   [13]            Tvrzené poškození stěžovatelčiny nemovitosti v důsledku stavebních prací povolených jiným, než v projednávané věci přezkoumávaným rozhodnutím, může být v tomto řízení relevantní nanejvýš jako indicie, že i v důsledku provádění další obdobné stavební činnosti by mohlo dojít ke vzniku takového či podobného poškození. Je nepochybné, že pokud k takovému poškození skutečně dojde, musí být napraveno. Samo riziko uváděné újmy, snížené navíc odlišným charakterem stavebních prací povolených napadeným rozhodnutím (výstavba nadzemního objektu) od prací dříve prováděných (demolice a statické zabezpečení terénu) však Nejvyšší správní soud v konkrétním případě neshledal nepoměrně větším, než je újma vznikající jiným osobám. Tou je v posuzované věci újma osoby zúčastněné na řízení I, která by jako stavebník musela dále odkládat výkon svého práva přiznaného pravomocným rozhodnutím stavebního úřadu, přezkoumaného pravomocným rozsudkem soudu ve správním soudnictví.   [14]            Vzhledem k uvedenému již nebylo namístě se zabývat otázkou případného rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem.   [15]            Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS).     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 11. ledna 2024     JUDr. Filip Dienstbier, Ph. D. předseda senátu