6 Azs 232/2024 - 22     USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Petra Šuránka v právní věci žalobce: V. Q. D. D., zastoupený Mgr. Daliborem Lípou, advokátem, sídlem Jugoslávská 856/2, Karlovy Vary, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2024, č. j. OAM‑1009/BA‑BA01‑BA06‑PS‑2024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 8. 2024, č. j. 17 A 6/2024‑17, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     takto:               Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.     Odůvodnění:     [1]                Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného označenému v záhlaví tohoto usnesení. Tímto rozhodnutím byl stěžovatel podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zajištěn, neboť existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, nebo je pozdržet, ačkoliv stěžovatel mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve. Doba zajištění byla stanovena do 16. 12. 2024.   [2]                Stěžovatel spojil s kasační stížností návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu v obecné rovině uvedl, že nedojde‑li k pozastavení účinků napadeného rozhodnutí, bude to pro něj představovat nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám (jiným osobám v důsledku přiznání odkladného účinku žádná újma nehrozí). Zároveň měl stěžovatel za to, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [3]                Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby soud podané žádosti nevyhověl, neboť není důvodná. Stěžovatel dle jeho názoru v podaném návrhu neuvedl takové skutečnosti, které by svědčily pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     [4]                Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném případě naplněny.   [5]                Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.   [6]                Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [7]                V posuzovaném případě je předmětem soudního přezkumu rozhodnutí o zajištění stěžovatele opírající se o to, že existují oprávněné důvody domnívat se, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, případně je pozdržet. Je tedy zjevné, že přiznáním odkladného účinku by došlo k popření vlastního smyslu a účelu institutu zajištění, neboť stěžovatel by v případě přiznání odkladného účinku musel být ze zajištění propuštěn na svobodu. Takový efekt odporuje nejen institutu zajištění, ale rovněž povaze institutu odkladného účinku, jehož smyslem je účinky rozhodnutí toliko suspendovat. V tomto případě by však mělo za následek nahrazení věcného řešení projednávané věci (shodně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2024, č. j. 6 Azs 353/2023‑20).   [8]                Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.   [9]                Závěrem Nejvyšší správní soud doplňuje, že z rozhodnutí o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS). K věcnému posouzení Nejvyšší správní soud přistoupí přednostně (bez zbytečného odkladu).     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. října 2024     Mgr. Ing. Veronika Juřičková        předsedkyně senátu