7 As 241/2024 - 32       USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Davida Hipšra a soudců Faisala Husseiniho a Tomáše Foltase v právní věci navrhovatelů: a) Asten Hotels s. r. o., se sídlem U Železné lávky 567/12, Malá Strana, Praha 1, b) HREBÁK GROUP, s. r. o., se sídlem Ve Smečkách 1767/7, Nové Město, Praha 1, c) Kimi Kebulkin s. r. o., se sídlem Bílkova 855/19, Staré Město, Praha 1, d) Apollo hotel, s. r. o., se sídlem Pod Barvířkou 6/747, Smíchov, Praha 5, e) Ing. Bc. Jan Jelínek, DiS., se sídlem Božetice 145, f) N Hotel Group, spol. s r. o., se sídlem Nerudova 225/44, Malá Strana, Praha 1, všichni zastoupeni Mgr. Petrem Kolářským, advokátem se sídlem AK Sukova 19/4, Brno, proti odpůrkyni: Rada hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2024, č. j. 3 A 61/2024‑17,     takto:   I. Návrh navrhovatelů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.   II. Navrhovatelům a) až f) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek každý ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění:   [1]                Usnesením ze dne 15. 1. 2024, č. 49, schválila odpůrkyně změnu Ceníku parkovacích oprávnění a karet v zónách placeného stání pro oblasti na území hl. m. Prahy vymezené územím celé městské části a Ceníku parkovacích oprávnění a karet v zónách placeného stání pro oblasti na území hl. m. Prahy vymezené na části území městské části, která je přílohou č. 1 tohoto usnesení. Toto usnesení označují navrhovatelé za opatření obecné povahy.   [2]                Navrhovatelé podali proti tomuto usnesení návrh na zrušení opatření obecné povahy u městského soudu, který jej v záhlaví označeným usnesením odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Městský soud totiž dospěl k závěru, že napadené usnesení odpůrkyně není opatřením obecné povahy, ale právním předpisem, a proto městský soud nemá pravomoc k jeho přezkumu.   [3]                Proti usnesení městského soudu podali navrhovatelé (dále „stěžovatelé“) kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti podali návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu na přiznání odkladného účinku uvedli, že provedení napadeného usnesení odpůrkyně by znamenalo nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jakýmkoliv jiným osobám. Zároveň v rámci odůvodnění tvrdí, že ze strany odpůrkyně dochází k naprostému selhání dlouhodobého plánování parkovací koncepce v hlavním městě, a přiznání odkladného účinku jejich kasační stížnosti může jen přispět k úsilí hledat smysluplná řešení veřejného zájmu bez aplikace politických preferencí.   [4]                Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.   [5]                Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.   [6]                Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [7]                Odkladný účinek kasační stížnosti má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem podmíněno splněním stanovených podmínek. Přizná‑li Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek, dojde do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem k pozastavení účinků napadeného usnesení.   [8]                Při rozhodování o odkladném účinku soud poměřuje závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32, nebo ze dne 23. 1. 2014, č. j. 6 Ads 99/2013‑11). K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje.   [9]                V nyní projednávané stěžovatelé tvrdí, že nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dojde k újmě na jejich majetkových právech, a proto minimálně do dokončení soudního přezkumu v této věci by měl být zachován stav a podmínky pro parkování v centru hlavního města v současné podobě. Nejvyšší správní soud uvádí, že hrozící újma stěžovatelů k přiznání odkladného účinku nestačí. Stěžovatelé musí prokázat vznik nepoměrně větší újmy, než která může vzniknout jiným osobám. Stěžovatelé v odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku poukazují pouze na změnu dosavadní správní praxe, která může mít dopad do ekonomické sféry stěžovatelů i dalších osob. To ovšem samo o sobě nijak neosvědčuje, že by újma způsobená stěžovatelům byla nepoměrně větší. Je sice myslitelné, že dopady do jejich ekonomické sféry mohou být výrazné, ovšem povinností stěžovatelů je především prokázat konkrétní zásah do jejich práv. Obecné tvrzení nestačí. Pokud stěžovatelé poukazují na možný zásah do práv jiných osob, je třeba uvést, že stěžovatelé mohou hájit pouze vlastní práva, nikoli jiných subjektů. Vzhledem k povaze rozhodnutí městského soudu je tedy podle názoru Nejvyššího správního soudu namístě hledět na pravomocné usnesení krajského soudu jako na věcně správné do doby, než bude případně zrušeno na základě konečného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci samé.   [10]            Podle Nejvyššího správního soudu tedy stěžovatelé v nyní projednávané věci nesplnili svoji povinnost tvrdit, a především osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.   [11]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 věty druhé tohoto zákona vzniká‑li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až j) téhož zákona, je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [zde § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního soudu z 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32 nebo usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024 č. j. 9 As 270/2023‑21]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.   [12]            Pokud účastnící řízení učiní společný návrh, je každý z nich zvlášť povinen zaplatit soudní poplatek. K tomu srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2011, č. j. 1 As 74/2011‑251, ze dne 14. 2. 2008, č. j. 1 As 37/2005‑154, či ze dne 5. 5. 2010, č. j. 2 As 23/2010‑81   [13]            Tyto soudní poplatky nebyly stěžovateli současně s podáním kasační stížnosti zaplaceny, soud je proto vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil jim k tomu přiměřenou lhůtu.   [14]            Soudní poplatek lze zaplatit:            vylepením kolků na podání adresovaném Nejvyššímu správnímu soudu,                     v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu nebo                     bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1070424124. závazný specifický symbol pro navrhovatele a) je: 1, závazný specifický symbol pro navrhovatele b) je: 2, závazný specifický symbol pro navrhovatele c) je: 3, závazný specifický symbol pro navrhovatele d) je: 4, závazný specifický symbol pro navrhovatele e) je: 5, závazný specifický symbol pro navrhovatele f) je: 6   Poučení: Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.   Mají‑li navrhovatelé za to, že jsou u nich splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, mohou ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.).   V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na podání adresované soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.   Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 6. listopadu 2024     David Hipšr           předseda senátu